Děkuji za slovo, pane předsedající.

Tak já po svých třech předřečnících musím říct, že jsem nepřišel do právní války, nepřišel jsem řešit, jestli posuzuju, nebo neposuzuju, či občané, kteří mě oslovují, posuzují, či neposuzují nouzový stav podle toho, jestli je to právně správně, nebo ne, ale podle toho, jestli se bojí nebo věří tomu, zda a jak je to postihne. Proto jsem přišel sem, protože samozřejmě pro nikoho to není radostné, pro nikoho není radostné to, co se stalo, nikdo nemá radost z toho, že nastala ta tragédie na Ukrajině a ta agrese Ruska, že máme migrační vlnu, že už tady máme téměř 250 tisíc lidí, o které je potřeba se starat. To nikdo nepopírá. Rozhodně jim chceme pomoct a chceme jim pomoct všichni. Ovšem dát bianko šek na tři měsíce... Proč?

Já si myslím, že když si vzpomeneme na tu dobu covidovou, jakým způsobem tady byly, nebo nebyly okopávány kotníky ne za tři měsíce, ale za třicet dnů... Co si to vláda dovoluje na třicet dnů? Kdepak, na čtrnáct! A za čtrnáct dnů nám přijdete říct, co jste udělali, co je nového, co jste zase pokazili, co na vás zase můžeme hodit. Mě to mrzí, ale takhle to bylo a je potřeba to tady připomenout. Navíc je taky potřeba si říct, že tehdy jsme byli v situaci, kdy jsme nevěděli, jak se ta pandemie bude chovat, kolik lidí reálně s tím bude bojovat, kolik mutací přijde. A dneska máme další a další mutace, ale samozřejmě válka na Ukrajině covid zabila, ten už není.

My dneska řešíme situaci podobného rozsahu. Zatím s docela předvídatelným průběhem, bohužel nepředvídatelným koncem. A proto by si vláda této země, která skládá své účty nejen svým občanům při volbách, ale průběžně, a také průběžně Poslanecké sněmovně, měla o mimořádná opatření říkat po přesvědčivém zdůvodnění a samozřejmě ve skutečně mimořádných situacích. A souhlasím, ano, tohle mimořádná situace je. Já nechci zlehčovat a ani nechci, aby to tak vyznělo, že zlehčuji stav, který aktuálně je. Neříkám, že nemáme pomáhat. Ale já jsem tady skutečně pořád neslyšel pádný důvod, který by mě přesvědčil, abych dal současné vládě bianko šek na tři měsíce.

Pan ministr Rakušan nedávno na tiskové konferenci ministerstva sdělil, že předchozí vláda zneužívala nouzový stav a udělala ze slovního spojení nouzový stav sprosté slovo. Já říkám, že mám opodstatněné obavy, že právě vláda Petra Fialy po tomto prohlášení u mě ztratila veškerou důvěru a tuto žádost nemůžu po takových prohlášeních podpořit. A nepodpořím ji také po vyslechnutí předsedkyně Sněmovny Pekarové v České televizi. Podle ní je potřeba tříměsíční nouzový stav proto, aby se zbytečně neřešil ve Sněmovně, a poslanci, jejichž náplní práce je také kontrola vlády, vlastně zbytečně vládě nemluvili do práce. A za mě, nezlobte se, takto tedy ne. Jsem rád ale, že jste upřímní a řeknete to na férovku, abychom věděli, jak to myslíte.

My jsme dnes svědky naprosto skvělé reakce našich spoluobčanů. Ti jako správní hospodáři, rodiče a příbuzní si nejlépe uvědomují, do jaké situace se můžou dostat. Lidé pomáhají a za to je potřeba jim poděkovat, pomáhají bez toho, aby je do toho někdo nutil, a za to je potřeba jim poděkovat. My jsme tady často ve vlastní bublině. A proto prosím, naslouchejme našim občanům a pochopme je. Je v pořádku, že pomáhají starostové obcí, hejtmani a nakonec i vláda. Nejsem si už ale jistý, že právě vláda jedná jako správný hospodář, tedy že se nejen stará o všechny potřebné, ale také že správně zachází se svěřenými prostředky.