Stejně tak jako v minulosti bylo zavrženo globální ochlazování – hit sedmdesátých let. Environmentalisté se proto naučili nový slušivý výraz: „klimatická změna“ (Climate Change).
Podstatou ekologie dopravy by tedy nemělo být náboženství, jménem honění se za CO2, ale zaměřit se na jedovaté plyny, které škodí všem, kteří u infrastruktury daného dopravního prostředku žijí. Je prokázáno, že mnohem větší vliv na tvorbu skleníkového efektu má vodní pára než CO2 (NASA,2008). Co budeme dělat, budeme tvořit nízkovýparové zóny ve městě? Bude zakázáno (omezeno) vařit polévku, protože se tvoří pára? Budeme si se sousedkou vyměňovat výparní emisní povolenku?
Který typ přepravy je „nejekologičtější“?
Tak v první řadě musíme mít objektivní veličinu, podle které srovnání proběhne. Nepovažuji gram na kilometr za vhodný, protože nevyjadřuje hodnotu, kterou přeprava představuje. My totiž přepravujeme náklad, který něco váží a gramy CO2 jsou něco jako „přítěž“ k tomu vyprodukovaná za daný kilometr. Proto je lepší gram na tunokilometr.