Úroveň a dostupnost bydlení je v ČR pátá nejhorší z celé EU a během vládnutí Fialovy vlády se stále zhoršuje. SPD má řešení pro dostupné bydlení. Dostupnost a kvalita bydlení jsou v České republice podle letošní analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví na velmi špatné úrovni. Podle něj letos Česko zaujalo ostudnou 23. pozici z evropské sedmadvacítky. Náš stát přitom kvůli Fialově vládě zaznamenává pokles v oblasti kvality a dostupnosti bydlení už třetí rok v řadě. A v Česku ceny novostaveb od roku 2015 vyskočily o 57 procent.
Oproti loňsku si tak Česko o další příčku pohoršilo. „Podmínky bydlení v Česku zhoršují vysoké ceny novostaveb, finanční nedostupnost, zdlouhavý proces stavebního řízení a nová výstavba celkově. Současně poklesla i výhodnost nájemního bydlení oproti koupi bytu, a to z loňské třetí nejlepší příčky v EU na třináctou příčku,“ uvedl Milan Mařík, analytik projektu Evropa v datech. O věci informoval iDnes.
V Belgii a Dánsku, kde je situace z tohoto pohledu nejlepší v EU, je na pořízení nového bytu potřeba v průměru 6,8 průměrných ročních platů. Švédi či Finové si mohou koupit průměrně velký nový byt za osm průměrných ročních platů. „Češi jich potřebují třináct, což představuje pátý nejvyšší počet v EU,“ dodává Milan Mařík. Hůře už je na tom jen Chorvatsko, Řecko, Maďarsko a Slovensko, kde je na nový byt potřeba v třináct až čtrnáct ročních platů.
Propastný rozdíl je také v délce stavebního řízení. Finsko, kde je dostupnost a úroveň bydlení nejlepší v EU, má průměrnou délku stavebního řízení 65 dnů. V Dánsku je to ještě o den méně. Ničemu též určitě nepomohla zpackaná digitalizace stavebního řízení, kterou nezvládla Fialova vláda.
Finsko navíc výrazně investuje do rezidenční výstavby a v přepočtu na obyvatele má velký bytový fond. „Na tisíc obyvatel ve Finsku připadá 574 bytů či domů. U nás, pravda, také stouply investice do rezidenční výstavby, klesá ale počet zahájených staveb. Například v Praze se nyní staví o přibližně deset procent méně nových bytů než předchozí rok,“ dodává Milan Mařík.
Stejně tak je pro Čechy velmi nepříznivé tempo růstu cen novostaveb. Analýza porovnává letošní ceny s cenami v roce 2015. Například ve Francii a v Irsku je průměrná cena novostaveb o devět procent vyšší než před devíti lety. Na Slovensku novostavby podražily o zhruba šestnáct procent. Průměrný růst je 37 procent - toho dosahuje například Portugalsko. V Česku ale ceny vyskočily o 57 procent, což je šestý nejstrmější růst v EU.
Důvodem je mimo jiné nedostatečná výstavba nových bytů. „Hrubý odhad ukazuje, že ročně potřebujeme postavit cca 50 až 60 tisíc nových bytů. Za posledních deset let jsme jich ale postavili něco málo přes 30 tisíc ročně. Proto dlouhodobě poklesla dostupnost bydlení měřená násobkem průměrných ročních příjmů k ceně průměrného bydlení,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Letos opět klesá počet zahájené výstavby, což se projeví se zpožděním v poklesu dokončených bytů Problémem bývají také investoři, kteří skoupí desítky procent bytů na trhu. „Podle některých odhadů ve vlastnictví investorů skončí až polovina novostaveb,“ říká Milan Mařík.
K celkovému výsledku, ze kterého Česko vychází jako páté nejhorší, přispívají bohužel i rostoucí výdaje spojené s bydlením. Podle analýzy se devět procent domácností potýká s nadměrnými výdaji za bydlení. Pro srovnání - například na Kypru se s nadměrnými výdaji potýkají jen dvě procenta obyvatel, na Slovensku a v Rakousku pak okolo šesti procent.
Nadměrné výdaje jsou často spojené zejména s topením. Počet domácností, které si nemohou dovolit dostatečně topit, se meziročně zdvojnásobil na 6 procent. „Domácnosti, které platí víc než 40 procent svých příjmů za bydlení, jsou současně v energetické chudobě. Mnoho lidí v Česku žije v prostorách s vysokou energetickou náročností anebo nevhodným typem vytápění.
Nejenom, že se zvyšuje podíl domácností, které vynakládají za své bydlení 40 procent a víc svých příjmů, roste i podíl těch, kteří za bydlení platí víc než 50 procent a dokonce 70 procent příjmů – takových osob je v ČR až 115 tisíc,“ poukazuje Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.
Průměrně vynaloží každá domácnost na výdaje spojené s bydlením okolo 26 procent svých příjmů. To je šestý nejvyšší podíl v EU. Například na Maltě či v Chorvatsku se tyto náklady pohybují pod 15 procent. „Krize bydlení se ve svých nejostřejších obrysech projevuje u těch nejohroženějších – u 62 tisíc dětí, které jsou v bytové nouzi, a 9 700 seniorů a seniorek v bezdomovectví. To jsou skutečně alarmující čísla,“ uvádí Barbora Bírová.
V SPD dlouhodobě říkáme, že je naprosto nezbytné, aby stát převzal hlavní odpovědnost za bytovou politiku a dostupnost bydlení pro české občany. Fialova vláda a Piráti, kteří v ní měli do svého odchodu oblast bydlení ve své kompetenci, v tomto tragicky selhali. SPD má připravený systémový projekt půjček na bydlení s garancí státu, zastropování hypotečních úvěrů i vstupu státu, krajů a obcí na trh s byty, ať už formou bytové výstavby, nákupu a převodu nemovitostí anebo podpory družstevního bydlení.
Tomio Okamura
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Zlepšila Fialova vláda dostupnost bydlení?
autor: PV
