Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych doporučil ne s tužkou, ale s kalkulačkou. To je pro kolegu Dolejše, prostřednictvím pana předsedajícího. Jinak jsem pochopil, že tady je soutěž o tom, kdo zná lépe díla Milana Kundery, mého rodáka a přítele. A tak já bych doporučil také jednu, je z roku 1965, kdy jsem se narodil a jmenuje se Monology.

Je to sbírečka básní, doporučuji si přečíst. Ten název vystihuje to, co se děje v Poslanecké sněmovně. Máme jasně rozdělenou koalici, opozici, stranu, která podporuje vládní koalici a každý z nás si vede monolog a i podle účasti v sále je jasné, že každý ví už dopředu, jakým způsobem bude hlasovat. Padá zde mnoho myšlenek. Já pouze zmíním dvě, jedna politická, jedna technická, které zazněly.

Jedna politická, která se dotýká, jakým způsobem funguje levice, jakým způsobem funguje pravice. To je takzvané rozdávání z cizího, jak to tady již padlo od kolegy Dolejše, prostřednictvím pana předsedajícího.

Tady chci upozornit, že to tak prostě není, že to jsou pouze fráze a nějaké nadpisy pro novináře. Levice prostě přerozděluje, pokud má tu možnost, daně, to znamená, finanční prostředky jakéhokoliv rozpočtu, ať na úrovni státu, krajů či obcí, to znamená municipalit, způsobem, kdy se snaží pomáhat těm nejchudším, těm nemovitým, těm, kteří mají nějaký hendikep. Prostě těm nejslabším. Ale nejenom jim, ale na ně klade důraz. To je potřeba si uvědomit a to je ten rozdíl mezi tou levicí a pravicí z toho vašeho pohledu, když říkáte, že levice rozhazuje.

Potom ta technická, ohledně mandatorních výdajů. Jasně, nemusíme mít tak velké mandatorní výdaje, pak nezvyšujme důchody seniorům, ale v ten moment se dostáváme do pozice, že budeme žít o dvacet let zpátky. Oproti Západu se propadneme o čtyřicet, padesát let zpátky. Je potřeba si uvědomit, že průměrný důchod v České republice je nějakých 13 300.

Tím navýšením se dostáváme přes částku nějakých 14 000. Zkusme si každý z nás vyzkoušet, jak se žije za 10 000 měsíčně v České republice. A pak možná pochopíme, že mandatorní výdaje nejsou tak jednoduchá záležitost. A ani do budoucna se nám nebudou rapidně snižovat. Rozumím, prostřednictvím pana předsedajícího, kolegovi z Pirátů Ferjenčíkovi, který říká, že bychom ale ten růst měli korigovat a zastavit. Tam s ním souhlasím. A to je opravdu, jak říkal kolega Dolejš, prostřednictvím pana předsedajícího, na širokou diskusi všech politických subjektů a vyříkat si tyto věci.

K rozpočtu. Podle mého názoru rozpočet oproti rozpočtu loňského roku a letošního roku je opravdu prorůstový a je proinvestiční. Prostě těch investic je tam více než v minulých rozpočtech a prorůst je tam jasně viditelný. Že si každý z nás představuje, že by se mělo investovat více, to bezesporu ano. Já si ovšem nedokážu ani dneska moc představit, to znamená dneska myslím v dnešní době, že by paní ministryně Schillerová dala na do rozpočtu na investice dalších třeba 30, 40 mld. Mě by strašně zajímalo, kteří zaměstnanci, kteří řemeslníci by v České republice ty investice dělali. To bychom sem nastěhovali půlku Bulharska, půlku Rumunska, když máme nezaměstnanost zhruba 2 až 3 %, která se nám pohybuje na tom, že jsou to už lidé, kteří jsou buď z nějakého důvodu nezaměstnatelní, nebo nechtějí být zaměstnáni, tak se ptám, jak bychom ty investice řešili. Já si dokážu živě představit, jak paní ministryně bude spokojená, až na konci příštího roku bude mít v rozpočtu nespotřebovaných dalších 10 mld. a třeba i z investic, protože se to nestihne proinvestovat. Každý, kdo dělal trošku komunální politiku, nebo se zabýval investicemi, ví, že to není jenom na těch politicích, ale že je to i na těch technikáliích věci, kdy se vám firmy odvolávají, propadne vám územní rozhodnutí a tak dále, a tak dále, to znamená, že se připravme na to, že se ani neproinvestuje jako obvykle ta částka, která v rozpočtu je.

Vláda investuje do lidí, ať do seniorů a nebo navyšováním mzdy i do soukromého sektoru, který se tam následně odráží. A je to tak správně. Jestli bych měl přijmout rétoriku toho, že v období, kdy se ekonomice v České republice daří, že bychom měli šetřit, připravovat se na krizi, to znamená nenavyšovat důchody, nenavyšovat mzdy státním zaměstnancům a tak dále, a tak dále a potom následně, když je krize, tak se musíme uskromnit a čerpat prostředky, které máme načerpané, tak by se nám stalo, že budeme mít průměrnou mzdu u důchodců v České republice stále 10 000. Proboha, kdy jindy jim navyšovat tyto finanční prostředky než v období, když se ekonomice daří. Já jsem přesvědčen o tom a celá sociální demokracie, že když se daří České republice, musí se dařit občanům v České republice, a ne jenom těm vyvoleným, ne jenom těm bohatým.

První verzi v červnu ministři za sociální demokracii odmítli podpořit, protože návrh Ministerstva financí neumožňoval plnit vládní program a priority ČSSD pro naše voliče. Tady bych chtěl poděkovat paní ministryni za vstřícnost, že jsme mohli komunikovat ať na úrovni rozpočtového výboru, tak na úrovni jednotlivých ministerstev. A tady je potřeba říci, že rozpočet nepočítal s penězi na sociální služby, boj se suchem, auta pro policisty nebo na investice pro hasiče. Kompromis je velice složitá věc, ale v kompromisu se nesmí cítit ani jeden partner jako vítěz. A já si myslím, že ANO se necítí jako vítěz, sociální demokracie se necítí jako vítěz, protože jsme udělali kompromis, a to znamená, že ten kompromis je správný. A to je to důležité, protože při správném kompromisu nejsou vítězové jednotlivé politické strany, ale vítězem je Česká republika a občané České republiky. A to považuji za zásadní v jakékoliv koalici. Z požadovaných 20 mld. korun se sociální demokracii podařilo obhájit téměř 15 mld. - zvýšení tarifních platů o pevnou částku 1 500 pro policisty, hasiče, sociální pracovníky, inspektory kontrolující kvalitu potravin, uvaděče a ostatní státní zaměstnance, zrušení nejnižší tarifní tabulky, což je nejvíce, to pomůže lidem s nejnižšími platy.

Co jednotlivá ministra vyjednala, nebudu číst úplně celé, ale pouze pár odseků. Ministerstvo práce a sociálních věcí - zvýšení starobních důchodů v průměru o 900, tady jsem velice rád, že průměrný důchod se zvýší na částku 14 326 korun, jsme krůček od toho, abychom konečně naplnili slib, že senioři v České republice budou mít průměrný důchod 15 000 korun, zvýšení rodičovského příspěvku o 80 000 pro rodiny s dětmi do čtyř let s podmínkou, že rodičák dosud nevyčerpali, zvýšení platů státních zaměstnanců o 1 500 korun a zrušení prvního stupně nejhůře placené tabulky hlavně pro zaměstnance v kultuře, vybraný personál a sociální služby.

Co se týče dalších záležitostí, navíc 5,9 mld. a 800 mil. na transformaci IT už v tomto roce a 1,3 mld. přislíbené k dofinancování, například na kyber bezpečnost, sociální služby a podobně. V oblasti péče o děti, prevence rozpadu rodiny či pěstounské péče jsme získali vše, co jsme požadovali. Sociální služby mají prostor pro růst platů a pokud se Tripartita dohodne na vyšší částce, jsem přesvědčen o tom, že se najdou finance, aby se tato částka dofinancovala. Na Ministerstvu vnitra to bylo jednodušší, ale o to náročnější finančně, protože v roce 2020 je rozpočet 80 mld. vyšší o skoro 4 mld. více oproti původnímu návrhu. Peníze pro hasiče a policisty - téměř 1 mld. korun pro hasiče a policisty ještě letos na technické vybavení včetně již zmíněných automobilů, příští rok 400 mil. na rekonstrukci policejních a hasičských stanic, 100 mil. na výškovou techniku pro hasiče, 500 mil. na obměnu vozového parku bezpečnostních sborů. Na zemědělství 1 mld. navíc na boj proti kůrovci nebo proti suchu, na Ministerstvu zahraničních věcí nový zastupitelský úřad naší České republiky v Singapuru, který bude podporovat české firmy při expanzi na asijské trhy, boj s nelegální migrací, peníze na zahraniční rozvojovou spolupráci nebo pomoc lidem v místech, odkud by mohla přijít další uprchlická vlna. Ministerstvo kultury - to byl největší oříšek, protože ministr kultury Zaorálek nastoupil de facto v momentu, kdy už byl rozpočet připraven. Přesto si polepší například uvaděčky v divadlech, knihovníci a další zaměstnanci v kultuře průměrně o více než 2 200 korun. A máme zde příslib paní ministryně, že co se týče živého umění, bude to řešit v rámci rozpočtu samostatně.

Přesto chci upozornit, že i když byl učiněn kompromis a sociální demokracie se zavázala a tady na mikrofon se zavazuje, že rozpočet podpoří, že pro něj bude hlasovat, přesto budeme pročítat a jasně si definovat případnou podporu jakýchkoliv pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně s tím, že sociální demokracie určitě navrhne některé pozměňovací návrhy. Chci avizovat, že já mám osobně již připravený návrh na navýšení částky na sociální služby, to znamená dofinancování v rámci rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí, a budu chtít ještě komunikovat s paní ministryní financí o finančních částkách na Ministerstvu kultury, které já považuji za nedofinancované a ve velkém propadu.

Jak již jsem zmínil, rozpočet České republiky je velký kompromis. Já bych si přál, aby naše vystoupení u tohoto mikrofonu nebyly pouze monology, ale abychom dokázali komunikovat daleko, daleko dříve před sestavováním rozpočtu vždy na kalendářní rok a aby tento zákon byl projednáván důstojně a tak, abychom ho stihli do konce letošního roku, aby nenastalo v České republice provizorium.

Vážené dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já vám děkuji za pozornost.