Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové, já si dovolím být dneska asi o malinko delší než bývá zvykem, protože jsem si tento materiál se zájmem přečetl a vzhledem k tomu, že nejsem úplný zastánce všech těch evropských směrnic a nařízení, což je o mně obecně známo, tak krom těch biometrických údajů, otisků prstů, tak se trochu obávám, že do dvou, do třech let tady opravdu z té Evropské unie přijde ten čip, který nám někam vpraví pod kůži a už prostě v rámci čtečky si nás budou číst, kde bude potřeba.

Je to postupný krok, byť samozřejmě chápu, že některé kroky je potřeba modernizovat nebo digitalizovat.

V případě daného tisku je nutné zdůraznit, že tento materiál, jak zmínil pan ministr, navazuje na sněmovní tisk 1044, a to v několika zákonných oblastech. V tisku 1044, který budeme probírat následně, jsou mj. i návrhy na změny zákona číslo 329/1999 Sb., o cestovních dokladech. Samozřejmě ve znění pozdějších předpisů. Domnívám se, že pro běžného občana je v oblasti osobních dokladů zásadní a podstatné, aby postupy při vydávání těchto dokladů byly obdobné, nejlépe totožné. Pokud jsou tedy navrhovány nové postupy v oblasti občanských průkazů, měly by být analogicky provedeny i v oblasti cestovních dokladů.

Teď pojďme ke sněmovnímu tisku 1043. Začnu některými citacemi z důvodové zprávy a pak přijdu k jednotlivým ustanovením, jednotlivým paragrafům. Na straně 43 důvodové zprávy je uvedeno, že v souvislosti s přijetím návrhu zákona jsou očekávány dopady na státní rozpočet zejména v souvislosti s novým vzorem občanského průkazu. To je konec citace. Lze tedy konstatovat, že již tak vysoké náklady v projektu e-Občanský průkaz a CDBP budou navýšeny. Lze se domnívat, že ze strany navrhovatele nebyly uvedeny další náklady, které by v některých případech nutné vynaložit na vybudování a provozování pracovišť u některých pověřených obcí s rozšířenou působností. Již dnes jsou některé obce limitovány prostory a další instalace kabin již proto není reálná. Jsou to informace, které mám od vedoucích správních orgánů několika okresů, se kterými jsem tento návrh diskutoval. Překvapilo mě, že když jsem tento návrh tisku 1043 předložil, že kolegové vedoucí občanských průkazů na ně hleděli jako, že ho vidí poprvé. Kdyby to bylo u jednoho okresu, možná bych to pochopil, že zrovna pan vedoucí nebyl přítomen, ale těch okresů bohužel bylo víc. Ptám se, jak děláme legislativu, když s dotčenými pracovišti to není konzultováno. Řada z vás, kolegové, jste starosty některých okresních měst. Zkuste se schválně v mezičase zeptat na svých pracovištích, jestli tento materiál oni viděli a jestli s nimi byl někdy konzultován.

Takže pokud by se musely (nesrozumitelné) nové kabinky, může to být nereálné. K tomu je nutno uvést, že již v místnosti rozšíření projektů, pronajatý atd. jsou všechny tyto věci hrazeny ze státního rozpočtu. Pokud tato situace přetrvává, teď myslím hrazení nájemného, určitě nebude ochota ze strany dalších obcí instalovat další kabiny a hradit nájemné ze svého rozpočtu. Potřeba dalších pracovních míst u některých obcí také zvýší náklady, které bude obec nutně hradit ze svého rozpočtu. Ptáme se tedy: Byla navrhovatelem provedena podrobná analýza o navýšení počtu pracovišť ORP, obcí s rozšířenou působností a analýza potřebnosti dalších pracovních sil na jednotlivých "oerpéčkách" v rámci České republiky? Může dojít k tomu, že některé obce odmítnou instalovat další kabiny a další personální navýšení? Výsledkem budou buď přetížená pracoviště a služba pro veřejnost tím bude samozřejmě logicky méně dostupná.

Další otázka. Je ze strany navrhovatele potvrzeno, že ke dni 1. 8. budou jednotlivá pracoviště připravena k reálnému provozu? Jde o velmi krátkou dobu mezi schválením zákona a reálným provozem. Nejde tedy jen o instalaci těch kabin, ale hlavně o připravenost veškeré programové vybavenosti. Jde i o programy vytvořené soukromým subjektem, podotýkám. Ale i přijmutí a proškolení stávajících popř. chcete-li nových pracovníků, kteří k tomu musí mít osvědčení, chcete-li certifikáty.

Na straně 53 důvodové zprávy je uvedeno, že řízení upravená v rámci navrhovaných právních úprav jsou navázána především na správní řád a zákon o odpovědnosti za přestupky a v řízení o nich. V paragrafovém znění není uvedeno, že by se při rozhodování podle tohoto zákona postupovalo podle správního řádu. Ptáme se tedy: Postupuje se v řízeních o vydávání občanského průkazu podle správního řádu nebo ne?

Strana 54 a 55 důvodové zprávy: Návrh zákona představuje kompaktní celek, který je možno bez potíží začlenit do rámce digitální legislativy. Je stanovena široká paleta komunikačních kanálů, které v zákonem vyjmenovaných případech umožňují činit úkony. Za klíčový lze považovat portál veřejné správy. Ptáme se: Nakolik běžný občan využívá komunikaci s uvedeným portálem veřejné správy? To je podle dostupných informací těžké odhadnout. Podrobná analýza a statistika tohoto projektu, pokud je nám tedy známo, nebyla veřejnosti nikdy představena nebo předložena. Aby občan využil tento portál, musí si zadat sestavu kódů při převzetí e-Občanský průkaz. Statistiky. Tento úkon bude vysoké číslo. Uvedená statistika ale nikdy nebude vypovídat o tom, zda občan někdy e-Občanský průkaz využil jako vstup do komunikačního kanálu. Plnohodnotné využití uvedeného portálu souvisí s tím, že občan má zavedeny i datové schránky. Problém těchto datových schránek je všeobecně znám. Nechtěné dopady z oblasti daní a i zde se dá konstatovat, že běžný občan nevyužívá datové schránky.

Praxe na pracovištích ORP jednoznačně prokazuje, že drtivá většina občanů ani nezná kódy, které u předchozích dokladů byly z jejich strany zavedeny. Nemůžeme se divit, protože mezi tím zadáním kódu uplynulo několik let, nejméně pět.

Strana 56. Zároveň návrh zákona umožňuje, aby bylo na žádost žadatele umožněno podání žádosti o vydání občanského průkazu, jsou-li pro to závažné důvody, mimo pracoviště pověřeného úřadu. V praxi to bude znamenat, že se úřední osoba pověřeného úřadu dostaví např. k žadateli o vydání občanského průkazu, který pobývá třeba ve zdravotnickém nebo pobytovém zařízení. Zde je nutno uvést, že jednotlivá ORP mají rozdílnou situaci při realizaci žádostí mimo pracoviště. ORP, které mám já ve svém obvodu, máme např. věznici v Odolově, pobytové zařízení nemocnici v Trutnově, samozřejmě několik pobytových zařízení domovů seniorů, léčebná zařízení v Jánských Lázních a takto bych mohl pokračovat až třeba po Ústav sociálních služeb Barevné domky Hajnice. Tyto jsou v úplně jiné pozici než "oerpéčka", která má ve svém obvodu například jen dva pečovatelské domy. Navíc řešit tyto žádosti v dnešní době, teď myšleno v době pandemie, ale samozřejmě zákon bude platit doufám i když pandemie nebude, je značně obtížná. Předpokladem je připravený personál, který je schopen a ochoten realizovat tyto žádosti v terénu. Jde o zaměstnance, který se dostává částečně do pozice sociálního pracovníka, který při jednání s těmito klienty musí být v této oblasti jistotou připravenosti. Tedy nestačí mít řidičské oprávnění a ochotu řídit auto třeba v zimě, 20, 30, anebo také 40, 50 kilometrů nebo 30 kilometrů od místa ORP. Jde o komplexního pracovníka s letitou zkušeností a připraveností.

Byla ze strany navrhovatele provedena analýza pracovních pozic, které jsou schopny obstát při realizaci těchto žádostí mimo ORP? A zda tedy mají ORP dostatečně personální obsazení? Jen příklad: Příprava této žádosti třeba pro jednoho vězně, který je ve výkonu trestu, nemá podklady pro podání žádosti, neví, kdy ztratil občanku, neví, zda to kdy ohlásil, má případně zrušený trvalý pobyt, je třeba rozveden atd. - tato příprava zde zabere mnoho a mnoho času. A takový pracovník se nemůže věnovat jiným běžným klientům na přepážce. Konkrétně se zde bavíme o pracovní pozici úředníka, nejčastěji samozřejmě ale úřednice v 9. platové třídě, která vykonává uvedenou komplexní agendu v oblasti dokladů a evidence obyvatel.

Na straně 57 je pak uvedeno, že žádosti o vydání občanského průkazu budou zpracovány osobami splňujícími požadavky na zařazení do příslušné platové třídy podle nařízení vlády číslo 222/2010 Sb. v katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů po jejich přiměřeném zaškolení.

A teď to zajímavé: Nejsou vyžadovány nadstandardní nároky pro zvýšení digitální gramotnosti úředních osob. Podat žádost o vydání občanského průkazu budou schopny osoby s mnoha druhy handicapů, včetně nižší digitální gramotnosti. To mě, musím říct, v této důvodové zprávě docela pobavilo.

Pojďme k jednotlivým ustanovením paragrafů, ať tady nestojím hodinu. Strana 2, ustanovení § 5. V občanském průkazu se uvedou, a teď mimo jiné, údaje o držiteli občanského průkazu, kterými jsou. A teď je tam vyjmenováno to velké množství identifikačních údajů. V návrhu ale není uveden údaj o omezení svéprávnosti. V reálném životě to činí problém institucím i úřadům při jednání s osobami, které jsou omezeny ve svéprávnosti. A víte, že jsme několikrát hovořili o tom, že pokud někdo jedná, ať je to úředník, ať je to banka, ať je to kdokoliv, tak by bylo dobré, když někdo předloží občanský průkaz, aby v tomto občanském průkazu bylo buď přímo uvedeno, anebo formou nějakého znaku, že ta osoba je omezena ve svéprávnosti. Jaké následky potom jsou například při bankovních úvěrech a pak následných exekucích, není potřeba asi znovu zmiňovat. Mnozí z nás se tomu věnují a vědí to. Takže se ptáme, proč takový údaje v této nové občance nemá být uveden, když po tom široká odborná veřejnost včetně úřadů v podstatě volají.

Strana 4, ustanovení § 10 odst. 3: "Nemůže-li se žadatel o vydání občanského průkazu z důvodu omezení na osobní svobodě, z dlouhodobých zdravotních důvodů nebo jiného závažného důvodu dostavit k podání žádosti o vydání občanského průkazu na pracoviště podacího místa, podací místo, v jehož správním obvodu se žadatel zdržuje, umožní žadateli na základě jeho požadavku podání žádosti i mimo své pracoviště." Chápeme to u té věznice. Tam si ten člověk asi nevezme volno a nedoběhne si na ten úřad. Chápeme to možná i u pobytových zařízení, kde jsou osoby, které už třeba hůř se pohybují.

Na straně 68 k tomuto ustanovení paragrafu je v důvodové zprávě uvedeno: "V navrhovaném zákoně je řešena situace, kdy se žadatel o vydání občanského průkazu

nemůže z důvodu omezení na osobní svobodě, z dlouhodobých zdravotních důvodů nebo jiného závažného důvodu dostavit k podání žádosti o vydání občanského průkazu

na pracoviště podacího místa." Posoudit - teď už moje úvaha - danou situaci u občana, který má dlouhodobé zdravotní problémy, je však problematické. Dochází ke zneužívání ze strany některých občanů, kdy pracovník ORP až na místě zjistí, že ze strany občana nejde o zdravotní problémy, ale o neochotu se dostavit na pracoviště úřadu. Řada těchto žádostí je tak neoprávněná. Navíc v době, teď zase té naší pandemické, je vše velmi problematické realizovat právě tou žádostí mimo pracoviště ORP.

Na straně 6-7 ustanovení § 13-15: "Žadatel o vydání nového občanského průkazu je povinen při podání žádosti o vydání občanského průkazu předložit dosavadní občanský průkaz." Dosavadní občanský průkaz. Strana 69-72 důvodové zprávy říká: "Veškeré doklady, které se při podání žádosti o vydání občanského průkazu předkládají, musí být platné, v úvahu tedy nepřichází předložení neplatného dokladu." Tento požadavek na platnost dokladu není ukotven v předloze zákona. Například v případě, že občan předkládá občanský průkaz, který pozbyl platnosti v den předešlý, by měl správní orgán podanou žádost odmítnout. Důvodem je skutečnost, že je předložen neplatný doklad. Ale podle ustanovení § 13 odst. 1 předlohy je žadatel o vydání nového občanského průkazu povinen při vydání žádosti o vydání občanského průkazu předložit dosavadní občanský průkaz. Není zde uvedena bližší specifikace dokladu. Pouhý komentář v důvodové zprávě bohužel neobstojí při řešení takovéto situace.