Mezi jeho základní cíle patří:

• chránit nejméně 30% půdy a 30% mořských oblastí EU
• přísně chránit nejméně jednu třetinu chráněných území EU
• zvrátit úbytek opylovačů
• snížit celkové používání chemických pesticidů o 50%
• zajistit ekologické obhospodařování na 25 % zemědělské půdy v EU
• obnovit 25 tisíc kilometrů říčních toků
• zachovat rybolovné zdroje a ochránit mořské ekosystémy

„Cíle jsou to bezesporu ambiciózní, ale dle mého soudu správné, jinak se nemůžeme hnout z místa“, komentuje dokument zelený senátor Petr Orel, a pokračuje: „Senát na základě usnesení, které jsem jako zpravodaj tohoto evropského tisku navrhnul, konstatuje se znepokojením, že současný výrazný pokles biodiverzity se nedaří zpomalit ani přes mnohaleté evropské úsilí, a proto podporuje strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.“

Senát dále doporučil, aby u cílů vytyčených strategií bylo jasně stanoveno, že se jedná o cíle na úrovni EU, a žádá Evropskou komisi, aby zpracovala a předložila konkrétní dopadové studie navržených cílů nejen na úrovni EU, ale i na úrovni jednotlivých členských států. Ty by měly obsahovat i nulovou variantu, tedy že se současná praxe nezmění a trend úbytku biodiversity bude pokračovat. Podle studie Světového fondu na ochranu přírody se totiž populace volně žijících zvířat od roku 1970 zmenšily v průměru o dvě třetiny.

„Je nesmírně důležité predikovat a vyčíslit, co by se stalo, pokud bychom se k přírodě chovali stejným způsobem, jako doposud. Biologická rozmanitost a dobře fungující ekosystémy jsou zásadní pro kvalitu našeho života. Jsme závislí na dobrém stavu přírody jak potravinově, tak z hlediska dostupnosti čisté vody a vzduchu, a samozřejmě také zdravotně“, dodává Petr Orel.

Asi nejzásadnější z celého usnesení je pak požadavek Senátu na Vládu ČR, aby při nastavování vnitrostátních pravidel pro provádění nové Společné zemědělské politiky vytvořila vhodné nástroje, které reálně přispějí k zastavení úbytku biologické rozmanitosti na území ČR. Intenzivně využívaná krajina v Česku potřebuje ekologické koridory, které pomohou zabránit genetické izolaci, umožní migraci druhů, podpoří zdravé ekosystémy a obnoví či napraví vodní režim zemědělské krajiny.

A na závěr ještě jedna dobrá zpráva. Senát schválil i usnesení Výboru pro záležitosti EU, navržené končícím předsedou Václavem Hamplem, ve kterém se mimo jiné praví: „Senát vítá, že na základě dopadové studie je navýšení cíle na snížení emisí skleníkových plynů EU do roku 2030 na 55% nejen proveditelné, ale také přínosné pro evropskou ekonomiku a zaměstnanost, prospěšné pro zdraví obyvatelstva, čistotu ovzduší a ochranu životního prostředí.“ Pro toto klíčové usnesení na podporu řešení otázek klimatických změn hlasovali senátoři napříč senátními kluby, s výjimkou senátorů z klubu ODS.