Reálně, tedy po zahrnutí inflace, se v prvním čtvrtletí snížila mzda 94 procentům všech zaměstnanců. "Polepšilo si jen zhruba 115 tisíc zaměstnanců, tedy asi tři procenta, v peněžnictví a pojišťovnictví a na trhu nemovitostí. Nejvíce reálně mzdy klesly zaměstnancům ve veřejné správě, ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání."

Právě sledujeme naprosto zdrcující propad životní úrovně většiny pracujících. Pro budoucnost společnosti je pak zásadní, že tuto krizi odskáčou velmi těžce ti, kteří pracují v sociální či zdravotní oblasti a vzdělávání. "Country for future" se odkládá.

Stát nemá příliš nástrojů, jak může tlačit na růst mezd. Jedním z mála je navyšování minimální mzdy. My, sociální demokraté, podporujeme požadavky odborů v čele s Josef Středula o navýšení minimální mzdy. Český zaměstnanec nepracuje méně než ten polský či slovenský, přestože ti mají minimální mzdu vyšší.

Na druhou stranu musí stát začít házet záchranné lano před rostoucími cenami energií nejen domácnostem, ale i malým a středním podnikům. Říkáte si, kde na to ale vzít? Vláda musí sebrat odvahu a podívat se, které sektory i v době krizí generovaly výrazné zisky. Například bankovní či energetický. A ty zdanit. Dělají tak běžně vlády levicové i pravicové na Západě.

Ministr financí Zbyněk Stanjura musí přestat žvanit naprázdno o sociálním smíru a představit konkrétní kroky, jak jej zachránit. Čas běží neúprosně. Stejně jako neúprosně drtící budou složenky za energie pro každého z nás.