Nehovořil jsem však jmenovitě ani o ČSSD, ze které mám stále od řady místních organizací nabídky na přijetí, a nehovořil jsem ani o jiných politických subjektech, z nichž jsem dostal nabídky na spolupráci. Není žádným tajemstvím, že jsem o návrat do politiky nijak zvlášť neusiloval s ohledem na to, že proti němu byla především má žena Petra, se kterou jsme ovšem momentálně v rozvodovém řízení. Samozřejmě, že stále dávám přednost tomu, aby byly náš vztah a naše manželství obnoveny, ale musím brát věci realisticky. Stejně tak musím být realistický a vědět, že se celé řízení potáhne ještě dlouhou řadu měsíců či dokonce let, a nechci díky tomu být zátěží pro politický subjekt, pro který se třeba rozhodnu.

Samozřejmě, že je mému politickému zaměření, protože jsem názorově socialistou, nejbližší sociální demokracie. Jediné Bakalovy Hospodářské noviny, jak se zdá, dokázaly ovšem v dnešním článku vyvolat jednotnou akci některých činitelů ČSSD, jedinou za poslední dobu. A ta akce spočívá v tom, odmítnout můj návrat do ČSSD. Zvláště komické je to u mnohonásobného poradce dvou neúspěšných premiérů a předsedů ČSSD Sobotky a Špidly, Lukáše Jelínka. Tento politický turista, který se do ČSSD připlížil z LSNS, kam se dostal s Liberály z OH (tak, že byl členem OH), mě obviňuje z politického turismu:: "Na jednu stranu je jeho absence v politice škoda. Ale nevím o straně, která by o něho po jeho politické turistice stála.“

Já jsem byl jako názorový socialista za starého režimu členem socialistické stany, kde jsem skončil členství v roce 1986. V roce 1989 jsem se stal členem ČSSD, kde jsem vydržel až do 2011, kdy jsme se opět snažil obnovit někdejší Národní socialisty ve straně pod názvem LEV21. Tato strana byla postavena důsledně na socialistických principech, možná důsledněji než dnešní ČSSD…

Každopádně jsem se tedy po letech vrátil do strany, kterou jsem opustil de facto v roce 1986. Nemyslím, že je to velký politický turismus, zejména proto, že už v tuto chvíli, snad už dva roky, členem této strany nejsem.