Z dílny Jaroslava Haška je např. záměr odstoupit od Pařížské klimatické dohody a ignorování faktů, jakými jsou např. oteplování naší planety. D. Trump chce také, aby USA vystoupily ze světových organizací jako jsou WHO a WTO.
Druhým typem jeho nápadů jsou hegemonistické, supervelmocensky rozmáchlé záměry typu americké expanze do Grónska, Kanady či do oblasti Panamského průplavu. D. Trump a americká politická elita kolem něj jsou, pokud jde např. o Panamský průplav, přímo posedlí Čínou. Čína si koupila v oblasti Panamského průplavu jeden přístav a Trump to bere jako ohrožení bezpečnosti Spojených států a svobody plavby, tedy přesněji svobody plavby pro americké lodě.
Dalším, mnohem nebezpečnějším rysem zahraniční politiky, respektive ekonomické politiky Spojených států budou celní přehrady, které Trump chce stavět k 1.únoru. V první řadě na hranici s Kanadou a s Mexikem. Pokud nasadí 25 % cla již od 1. února, bude to těžká rána oběma sousedním zemím, které už léta mají se Spojenými státy společný trh. Kanada, jejíž ekonomika je symbioticky spjatá s ekonomikou USA, dostane těžkou ránu. Investoři v Kanadě jsou tak de facto vyzváni, aby přenesli své působiště do USA. To by znamenalo ekonomické oslabení Kanady (totéž platí i pro Mexiko). Pro Kanadu je to vlastně také výzva, aby zvažovala připojení k velkému bratrovi, ke Spojeným státům americkým, do společné unie.
Na co jsem osobně zvědav, je další z nápadů dílny Jaroslava Haška a tím bude polapení 10 miliónů ilegálních imigrantů v rámci celých Spojených států. To by byla opravdu policejní akce v dějinách světa nevídaná.
Vůči Číně chce od 1. února Trumpův tým uplatnit rovněž vysoká cla, doufejme jen výběrově. To Čínu přinutí k větší diverzifikaci svého zahraničního obchodu. K tomuto účelu mj. Čína budovala po deset let projekt Pás a stezka, kterým otevřela dveře pro své zboží a technologie zhruba do 140 zemí světa. Tím že Čína pomohla obřím investicím, především infrastrukturní povahy v třetím světě, tyto země zbohatly, ale zejména díky nově vybudované železniční a silniční síti a přístavům, se urychlí dodávky surovin potřebných pro čínský průmysl. Čína pochopitelně zváží, zda nezavede jako odvetné opatření cla na dovoz vybraného amerického zboží nebo zákaz vývozu některých surovin či vzácných zemin do USA.
Nás pochopitelně nejvíce bude zajímat, že od 1. února chce D. Trump zavést také cla na dovoz (doufejme, že jen vybraného) evropského zboží. To bude zřejmě velká rána především pro německý automobilový průmysl, což se pochopitelně negativně promítne i v českém průmyslu automotive.
Cla uvalená Spojenými státy na dovoz zboží tedy vyvolají odvetu a budou mít retardační účinek na světovou ekonomiku. To musí být každému zřejmé.
Ve třetí kategorii opravdu brilantních záměrů D. Trumpa, je projekt Stargate. D. Trump se spojil s největšími byznysmeny ze Spojených států a nadnárodních firem. Většinou se v této souvislosti uvádí E. Musk. Těch velkých byznysmenů na straně Trumpa je ale mnohem více a chtějí zůstat pro tuto chvíli spíše neviditelní. V projektu Stargate (Hvězdná brána) by měly soukromé firmy, jako jsou OpenAl či Oracle, anebo Soft Bank (japonský koncern), tedy vesměs korporace zabývající se investicemi v oblasti softwaru či v technologickém průmyslu, investovat během čtyř let, až 500 miliard dolarů. V první fázi do projektu tyto firmy hodlají nalít 100 miliard dolarů.
V USA vždycky reagovali na výzvy, ať už to byl Pearl Harbor a útok Japonců na USA. To Spojené státy vedlo k tomu, že se během války staly zdaleka nejsilnější ekonomikou světa na další desítky let. A v době II. světové války se stály skutečným „arsenálem demokracií“.
Na přelomu 50. a 60. let to byla sovětská kosmická výzva. Sovětský svaz nejprve vyslal do vesmíru Sputnik a později prvního kosmonauta, což nutně vedlo k šoku ve Spojených státech. Ale současně také k obrovskému rozvoji kosmických a vojenských technologií, což znamenalo, že už v roce 1969 stanul první americký kosmonaut na Měsíci.
A nyní je před Spojenými státy čínská výzva. Čína se vcelku mírumilovně věnuje rozvoji svého hospodářství posilováním ekonomických vazeb ve třetím světě, posilováním životní úrovně svého obyvatelstva a růstem jeho koupěschopnosti. Ale zdá se, že v řadě technologií získává významný náskok před Spojenými státy. Zřejmě je tomu tak i v oblasti umělé inteligence, kam projekt Stargate míří. USA jde o to, získat strategickou prioritu v oblasti umělé inteligence a souvisejících technologií, právě před Čínou a tím i před ostatním světem.
Poprvé za posledních devadesát let nebude rozvoj amerického hospodářství a jeho dynamika určována militarizací ekonomiky, ale rozvíjením vcelku mírumilovného projektu. Ale zas až takový dobrák D. Trump není. Musí uspokojit také americký vojensko-průmyslový komplex, tedy především zbrojaře a těžaře. Pokud jde o zbrojaře, donutí své evropské spojence, dále Japonsko, Kanadu a také Jižní Koreu k razantnímu zvýšení vojenských výdajů. Především do Spojených států tak poplynou zakázky na dodávky vojenského šrotu a útočných zbraní typu stíhaček F-35 apod.
Pokud jde o těžaře, Trumpovi předchůdci, Bidenova administrativa a její pomahači z řad evropských politiků, typu U. Leyenové či P. Fialy, zlikvidovali dodávky levného ruského plynu a ruské ropy do Evropy. Tyto dodávky přežily významnou část studené války i velkou část války na Ukrajině. A nyní jsou zlikvidovány především proto, aby vytvořily dostatečný prostor pro dodávky násobně dražšího amerického LNG plynu do Evropy. A k tomu, aby bylo možné otevírat další a další ložiska v USA, které by při dodávkách levného ruského plynu do Evropy nemohly být otevírány prostě proto, že by nebyly konkurenceschopné.
Takže Evropa zaplatí významnou část budoucího rozmachu amerického hospodářství. Tedy, vojensko-průmyslový komplex bude nasycen a uspokojen. A vedle toho vyroste něco nového, velkého, co může skutečně učinit USA alespoň po určitou dobu technologickou velmocí číslo jedna.
Čínské vedení jistě tyto pohyby ve Spojených státech pečlivě sleduje a analyzuje. Jsem přesvědčen, že z toho vyvodí správné záměry, které povedou ke změnám struktury čínské ekonomiky a k posílení tempa hospodářského růstu. Ostatně 5% hospodářského růstu za minulý rok je velmi slušné číslo a stačí tedy jen toto tempo udržet. A nenechat se vyprovokovat Trumpovou výzvou ke zbrojení, což by zbytečně odsávalo finanční potenciál Číny, nezbytný pro rozvoj jejího sofistikovaného průmyslu. Jsem přesvědčen, že Čína nebude reagovat stupidně na americkou výzvu tak, jak na ní reagoval v 70. a 80. letech minulého století Sovětský svaz. Ten stupňoval své zbrojení vyčerpal se.
Dovoluji si předpovědět, že se Čína o to víc bude snažit posílit projekt Pás a stezka a dále o úzkou spolupráci se zeměmi BRICS a také s Ruskem. Ať chce anebo nechce, bude muset Čína posílit s Ruskem i spolupráci vojenskou, anebo bude muset sama investovat do vojenského sektoru mnohem více peněz, nežli tomu je dosud. A ty jí budou chybět v investicích do progresivních technologií.
Svět se mění a málokdo si umí představit ohromné změny ve světovém pořádku a ve struktuře světové ekonomiky, ke kterým dojde v příštích deseti letech. Evropa, tedy Evropská unie musí uměřeně reagovat na výzvu, která přichází z Trumpových Spojených států. USA jsou dnes pro ni spojencem sui generis. Tedy v něčem spojencem a v něčem tvrdým soupeřem, pokoušejícím se vůči Evropě uplatnit koloniální přístup. Nevím, zda si to lidé typu U. von der Leyenové či Fialy uvědomují, ale tak to prostě je. Evropa si také nesmí nechat naservírovat na svá bedra Američany "nezištně" přenechané výdaje na válku na Ukrajině. Skončení války mírovým ujednáním s Ruskem je nezbytnější nežli kdy předtím.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Bude Trump prospěšný i Evropě?
autor: PV
