Růst spotřeby obyvatelstva je způsoben nárůstem reálných mezd a také klesající nezaměstnanosti. I když zatím není jasné, zda se podaří křesťanským stranám a sociálním demokratům zformovat novou německou vládu a tedy nevystavit zemi mimořádným parlamentním volbám. Na hospodářství nemá politická nejistota prakticky žádný vliv. Země je dál spravována vládou vzešlou z minulých voleb, což je vláda CDU/CSU a SPD. Německý politický systém je tak stabilní, že i v této situaci, kdy se na novou vládu čeká už půl roku, nic negativního s hospodářstvím neděje.

Snad jen pohyb kurzů na burze je turbulentnější než kdy předtím.

Česká ekonomika po 4,3% růstu v minulém roce může letos dosáhnout růstu 3,4% a v roce 2019 pak růstu 2,6%, alespoň podle predikce MF. Růst HDP bude nesen spotřebou domácností a vládními investicemi. Počítá se s nárůstem objemu mezd a platů v tomto roce o 7,7% a s mírou inflace 2,6%. To by znamenalo růst reálných mezd a platů o více než 5%. V příštím roce pak mezi 2,5 – 3%. Přitom poměrně vysoká predikovaná inflace má být způsobena především zdražováním ropy a pochopitelně vyššími mzdami. Řekneme si ovšem otevřeně, že ceny ropy Brent, které se dnes pohybují kolem 70 USD/barel, mohou za jistých okolností jít rychle dolů. Jejich rychlý růst v posledních několika týdnech, z úrovně pod 60 USD/barel na dnešní úroveň, se může razantně obrátit opačným směrem. Takže tento faktor, který působí na růst inflace velmi významně, může trochu splasknout. Německá ekonomika, která je určujícím partnerem pro českou ekonomiku, se bude v nejbližších letech vyvíjet velmi pozitivně. A i to vysílá velmi dobré signály dovnitř české ekonomiky. Přitom bývalé vládě se příliš nedařilo, po vyčerpání peněz z finanční perspektivy EU let 2007 – 2013, zahájit čerpání nové finanční perspektivy EU let 2014- 2020. Tempo čerpání těchto peněz zatím není nijak vysoké. A samozřejmě těch zhruba 90 mld. korun, které by mohly být čerpány, představuje zhruba 2% HDP. Je otázkou, zda Babišova vláda dokáže rozhýbat toto čerpání tak, aby se evropské dotace staly nástrojem k urychlení hospodářského růstu. Stejně tak by vláda měla velkou pozornost věnovat veřejným investicím zejména v oblasti dopravní infrastruktury.

Minulé vládě se vůbec nepodařilo přijít s programy na podporu českého stavebnictví zejména pak podpory výstavby komunálních, sociálních a družstevních bytů. Výstavba cílově např. 10 000 komunálních bytů ročně by řešila hlad části veřejnosti, která nedosáhne na hypotéční financování, po těchto bytech. Ale současně by také ovlivnila růst ukazatelů českého stavebnictví, neboť tyto zakázky by mohly získávat od obcí či družstev především stavební firmy působící v určitých regionech. Jinak řečeno, možnosti jak ještě dále stimulovat hospodářský růst, vláda má a měla by jich využít.