Řekněme si otevřeně, že v situaci, kdy v posledních 3–5 letech na světových trzích padají ceny všech komodit, a to často o desítky procent, tedy jinak řečeno klesají ceny surovin pro průmysl, včetně energetiky, potravinářského průmyslu a také pro dopravu, je prostě jako z jiného světa si stavět jako cíl 2% růst inflace. Je jen otázka z jakého světa. Tak to nicméně ČNB udělala.
Vedení ČNB jednalo v zájmu části českých exportérů, a to bohužel v té části českých exportérů, která se dlouhodobě na zahraničních trzích prostě nedokáže v konkurenci prosadit.
Intervence proti české koruně jen v letošním roce stály podle všeho téměř 200 miliard korun, a za dva roky se jedná zřejmě až o 390 miliard korun. Není to suma malá, a hlavně, nejsou to peníze pana Singera a spol., ale jsou to peníze státu a jeho občanů.
Je smutné, že s výjimkou prezidenta, který se už ovšem se proti intervencím dlouho neozval, ani premiér, ani ministr financí tento krok ČNB nekritizují, ba dokonce, pokud jde o B. Sobotku, jej akceptují.
Rozhodnutí, která ve svém důsledku znamenají devalvaci měny, přitom žádná národní banka v žádné demokratické zemi nemůže udělat sama, bez konsenzu s vládou. ČNB si s tím však hlavu neláme. Ani trochu nenaznačuje, co se stane, až ukončí intervence. Zdá se, že vedení ČNB vůbec neví, jak celý ten problém ukončit. Upozorňuji na to již dlouhou dobu.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV