V deníku Právo jsme se dočetli o tom, co všichni, kdo se o inkluzi zajímají, vědí už dlouho. A to, že tlak na zrušení rámcového vzdělávacího programu pro lehce mentálně postižené (a tedy logicky pak i zrušení základních škol praktických, které žáky podle tohoto programu vzdělávají) není dán ani tak snahou zařadit žáky s lehkým mentálním deficitem do normálních tříd, ale zejména reakcí na kritiku za soustavnou diskriminaci romských dětí umisťovaných do těchto škol.
Diskriminace Romů, a to již od jejich útlého dětství, je v České republice v podstatě stejně samozřejmá jako Vánoce, a tak se jen málokdo pozastaví nad tím, proč jsou základní školy praktické plné romských dětí. Významná část společnosti to bere prostě jako „důkaz“ toho, že jde o jakési intelektuálně méněcenné podlidi.
Jenomže Romové žádní intelektuálně méněcenní podlidé nejsou, a pokud se jejich intelekt pohybuje výše než v pásmu lehké mentální retardace, nemají na základní praktické škole co dělat.
A toho názoru je velmi pochopitelně i Evropský soud pro lidská práva, který před více jak osmi lety rozhodl spor českého státu a osmnácti romských dětí nespokojených se zařazením do zvláštní školy ve prospěch těchto dětí.
Lehce mentálně postižení žáci pochopitelně existují
Stát tehdy musel dětem zaplatit odškodné a zavázal se přijmout taková pravidla, která ukončí diskriminaci romských dětí, často neprávem směřujících do zvláštních škol s diagnózou lehkého mentálního postižení.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV