Jde spíše o to, ve prospěch koho byly intervence na kurz koruny, a facto její devalvace v listopadu 2013 provedeny.

Intervence české koruny byly provedeny ve prospěch úzké skupiny českých exportérů, kteří by při sílící české měně (a k jejímu posilování stejně nakonec dojde) nebyli schopni se prosadit na zahraničních trzích. Konkurovat levné asijské produkci textilu žebráckými mzdami českých pracovníků a uměle oslabovanou měnou však není cesta správným směrem. Zejména tehdy, když je třeba uvažovat také o tom, jaký bude a měl by být vývoj české koruny v situaci, kdy se přibližuje vstup České republiky do Evropské měnové unie (EMU) (současná vláda v čele se Sobotkou o to na rozdíl od předchozích alespoň předstírá zájem). Zde pochopitelně půjde také o kurz, v jakém bude česká měna vůči euru ke dni vstupu ČR do EMU.

A opět je třeba připomenout, že nepůjde jen o budoucí ceny, ale také o mzdy zaměstnanců, příjmy podnikatelského sektoru, a zejména o vklady českých obyvatel na jejich bankovních účtech. Zkrátka, pro premiéra Sobotku a další méně bystré, jiné budou vklady českých občanů při konverzi 18–20 korun za euro a jiné při konverzi 23–25 korun za euro k datu vstupu do EMU.

Premiér, který si říká premiér socialistický, by měl mít na paměti především zájmy širokých vrstev obyvatel, tedy širokých vrstev vkladatelů do českých bank.