Čísla vycházejí z tabulek uvedených v materiálu „Konkurenční schopnost České republiky 2013–2014", komprimovaných tak, aby bylo možné porovnat především  údaje za Českou republiku, Slovensko, Polsko, Maďarsko a také  čísla za dvacet osm zemí EU  i za země eurozóny jako celek.

V první tabulce jsou uvedeny meziroční přírůstky HDP každé z těchto porovnávaných zemí a korporací (EU a eurozóna):

                              EU 28=100

Po vynikajícím vývoji českého HDP v letech 2005–2007, kdy během tří let vzrostlo české národní bohatství téměř o pětinu, přišla hubená léta poklesu a stagnace ekonomiky trvající  až do roku 2013 (včetně).

V letech 2008–2013, tedy v letech vlády vedené ODS, byl růst národního hospodářství v ČR souhrnem pouhopouhých 0,7 %. Ve třech letech z šesti došlo dokonce k poklesu HDP. Pravicové vlády prostě prováděly neefektivní, a hlavně neúspěšnou hospodářskou politiku a ve srovnání například s Polskem, ale i se Slovenskem byla ČR  hospodářsky podstatně neúspěšnější. I Maďarsko se v letech 2008 – 2013 vyvíjelo  o něco lépe nežli ČR.

Podle přepočtů HDP na obyvatele v paritě kupní síly se tři další středoevropské země – Slovensko, Polsko a  Maďarsko v letech 2005– 2013  vyvíjely podstatně rychleji než ČR. Dobrý nástup v tomto ukazateli měla ČR opět v letech 2005–2007, kdy rychle rostl HDP, ale v letech 2008–2013 tento ukazatel vlastně stagnoval. Na Slovensku a v Polsku však prudce rostl.

Produktivita práce se v ČR vyvíjela pozitivně opět v letech 2005–2007. Poté již v nejlepším případě stagnovala. A to na rozdíl od Slovenska, a zejména Polska, jak můžeme vidět v následující tabulce.

                        EU 28=100 

Takže jestliže evropská ekonomika, a zejména ekonomika eurozóny, má, jak jsem psal před týdnem, problémy, pokud jde o nízkou dynamiku produktivity práce, má je v ještě větší míře také česká ekonomika.

Pro ilustraci uvádím ještě tabulky HDP přepočteného na pracovníka a HDP přepočteného na odpracovanou hodinu, která umožňuje odlišit   rozdílné délky pracovní doby v jednotlivých státech i rozdílné počty pracovníků, kterými je výkonnost ekonomiky zajišťována.

                        EU 28=100

V obou těchto ukazatelích v letech 2008 -2013 v ČR výkonnost klesala a to ze 74,1 % průměru EU na 72 %. Na Slovensku naopak rostla ze 79 % na 82, 7 % a  v Polsku rostla dokonce skokem z 62,4 % v roce 2008 na 74,4 % celoevropské úrovně v roce 2013.

V ukazateli HDP na pracovníka, a to je třeba zdůraznit, již zaostáváme jak za Slovenskem, tak i za Polskem, a  dosahujeme téměř srovnatelných hodnot s Maďarskem. To je smutné vysvědčení činnosti pravicových vlád…

Závěr

Jedním z největších problémů české ekonomiky je tedy ve vztahu k průměru EU a zemí eurozony nízká produktivita práce pracovníků.

Jestliže jsem v předchozích týdnech několikrát uváděl, že zde nejsou velké důvody pro dramatický  příliv pracovníků ze zahraniční, protože prostě máme nízkou produktivitu práce, a je tedy možné hledat vnitřní rezervy, dnes tento svůj názor dokládám jasnými čísly. České podniky musí zvyšovat produktivitu práce. chtějí - li zvyšovat svou konkurenceschopnost. Vláda s podnikatelskou sférou i odbory by měly připravit velký program rekvalifikací pracovníků, aby z odvětví hospodářství, které budou postupně uvolňovat nadbytečné pracovníky, mohli být pracovníci použiti jinam. To se samozřejmě lépe řekne, než se to udělá, a je to proces, který bude trvat celou řadu let. Je ale potřeba si uvědomit objektivní důvody a nezbytnost takovéhoto procesu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.