V tomto roce už se s tím mnoho neudělá, ale vláda by neměla usnout na vavřínech a měla by intenzivně hledat všechny možné podněty pro vyšší hospodářský růst. Zatím se jí daří hledat například zahraniční investory. Ti přicházejí například z Číny a jde o to, aby z deklarací a záměrů čínských investic vznikly opravdu nové produktivní investice a aby nedocházelo pouze k vykupování více nebo méně rentabilních českých podniků.

Vláda by také mohla mnohé udělat v programech pro rozvoj bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj zatím jako gesční ministerstvo žádné programy pro rozvoj výstavby sociálních, družstevních a komunálních bytů nepředložilo a zdá se, že se tím ani dvakrát netrápí. Nepříznivé signály přicházejí také z ministerstva dopravy. Jak se zdá, s desítkami staveb můžou být problémy, pokud jde o jejich zahájení, neboť bude třeba na základě požadavků z Bruselu zopakovat proces EIA. A to povede minimálně ke zdržení těchto staveb a k jejich posunu v čase.

Vláda zatím spoléhá spíše na oživení německého hospodářství a oživení v eurozóně, než na vlastní zásahy do ekonomiky. To může být dobrý koncept v situaci, kdy bude v Německu docházet k vysokému hospodářskému růstu, ale čísla německého průmyslu nejsou letos tak úplně optimistická. Kromě toho minimálně v tomto a nejspíše ani v příštím roce nebude možné počítat s ruským trhem.

Také čerpání evropských peněz zatím spí. A vláda nedělá žádná opatření, aby dynamiku čerpání povzbudila. Takže 2,5 procenta hospodářského růstu je sice slušný růst, ale pokud chce vláda zvyšovat mzdy pracovníků veřejného sektoru, a to zejména ve zdravotnictví a školství o 10 %, a pokud vláda chce zvyšovat důchody atd., musí počítat, že 2,5% hospodářský růst takové záměry neutáhne…