Je ovšem otázka, zda voliče zajímá, co bude někdy za deset či patnáct let. Některé jistě a některé by zajímala i vize rozvoje České republiky, tedy kam se chce sociální demokracie s českým státem ubírat. Už také proto, aby ČSSD ukázala, že její hlavní političtí soupeři prostě žádný dlouhodobý ani strategický program nemají.

V tuto chvíli jde však zejména o chytlavý volební program. Sociální demokracie z něj zatím pustila jedinou ukázku. Chce se zabývat problematikou daní. Je otázka, zda je toto téma právě tak perspektivní, jak napovídají průzkumy veřejného mínění. Téměř dvě třetiny lidí u nás se podle průzkumů domnívají, že naše daně nejsou férové. Ale upřímně, v které zemi, kromě Monaka, považují lidé své daně za férové?

A. Babiš už sociální demokracii v krátké době jednoho týdne vyfoukl dvě hezká témata. Odmítl další rozvoj jaderné energetiky a současně vypadá jako politický katalyzátor, který rozpohyboval sociální demokraty k pozitivním změnám mobilních datových tarifů. Tři roky premiéru Sobotkovi vysoké ceny mobilních datových služeb ve srovnání s jinými státy vůbec nevadily. Babiš prostě valorizuje i tento svůj politický úspěch.

Sociální demokracie by se měla zaměřit na témata, která přinesou přímou konfrontaci s Babišem v souboji o levicového a swingového voliče, který se stal voličem zvolna přebíhajícím od ČSSD i komunistů k hnutí ANO.

Volební vítězství nepadá z nebe

Jedním z takových témat je odmítnutí umístění vojenské základny NATO na českém území. To bude pro Babiše, s ohledem na jeho dobře skrývané, ale vřelé vztahy k Američanům, velmi těžké téma. Stejně tak jako téma ochrany spotřebitele obecně, protože v tomto tématu může ČSSD Babiše s ohledem na jeho dominantní pozici v českém potravinářském průmyslu pěkně potrápit.

Třetí téma jsou daňové ráje a zavedení korporátní daně pro firmy oligopolního charakteru, tedy ty největší české firmy.

Vedení sociální demokracie také dosud naprosto mlčelo k řádění ČNB v oblasti měnové politiky. Až když ČNB vytiskla za bilion tři sta miliard českých korun a vyměnila je postupně za eura, se Sobotka rozhýbal k setkání se svým partnerem z vedení ČNB, tedy s guvernérem. V sázce je přeci mnohé. Pokud do ukončení dobrodružné akce ČNB, devalvující de facto českou měnu o téměř 10 procent, bude stejným způsobem pokračováno další měsíce, budou na tento účel až do ukončení intervencí vydány další stamiliardy korun. Pokud tedy bude "měnový závazek" vedení ČNB ukončen řekněme počátkem dubna, může být v oběhu již za dva biliony perspektivně znehodnocených českých korun, a to ve svých důsledcích při zavedení eura může znamenat takový směnný kurz, který pro občany ČR bude naprosto nevýhodný a který bude blízký nynějšímu kurzu 1 euro za 27 korun. Je nutné podotknout a připomenout, že Sobotka rozhodnutí vedení ČNB před časem úplně nepochopitelně podpořil...

Před časem jsem doporučil ČSSD zhruba osmnáct programových bodů, které by mohly fortifikovat volební program sociální demokracie, a z těchto bodů podle pečlivých sociologických a politologických analýz vybrat takové body, které česká veřejnost skutečně považuje za základní, a těm se věnovat. Z těch vyjít při formulaci volebních sloganů. Vedení ČSSD samozřejmě chybí chuť a schopnost německých sociálních demokratů udělat v personální oblasti vše pro volební vítězství. Proto také může volební vítězství nastat jen velmi těžko. Volební vítězství totiž nepadá z nebe jako mana nebeská, ale musí se tvrdě vybojovat.