To, že vládě nahrávají také vnější faktory, jako je oživení hospodářství v eurozóně a především v Německu a dále vývoj cen energetických a dalších surovin, v prvé řadě ropy, je zřejmé. Ale oživení v eurozóně bylo zaznamenáno i v čase pravicových vlád, které toho však absolutně neuměly využít. V. Klaus má prostě „své vidění světa“ a k jeho ideové výbavě patří to, že si vlastně ani nechce připustit vliv vlády na ekonomický vývoj.

Vláda však mnohé může, a i když Sobotkova vláda zdaleka neudělala vše, co mohla, tak její činnost znamenala pro českou ekonomiku povzbuzení. To, že na oživení se kromě poklesu cen ropy, a tedy pohonných hmot, promítlo také zvýšené čerpání finančních zdrojů z Bruselu v rámci dokončované finanční perspektivy let 2007–2013, je neoddiskutovatelným faktem a neoddiskutovatelné je také to, že zejména čerpání evropských fondů se v tomto roce loňské úrovni prostě nevyrovná. Je tomu tak ze dvou důvodů.:

1. proto, že ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), respektive česká vláda, nepožádaly o možnost dočerpání nevyčerpaného zůstatku evropských fondů z minulé perspektivy v rozsahu cca 35 miliard korun v roce 2016, tak jak tuto možnost vyjednaly například Slovensko a Rumunsko. Tato částka v zásadě, pokud by byla vyčerpána, představuje téměř jedno procento HDP.Tyto peníze mohly pozitivně ovlivnit vývoj HDP letos.

2. A MMR, ve spolupráci s ministerstvem financí, zatím nedokázaly uspokojivě nastartovat ani plynulé čerpání evropských fondů v rámci stávající finanční perspektivy let 2014–2020.

Zkrátka, Klaus není schopen činnost Sobotkova kabinetu vidět objektivně.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.