Děkuji, pane místopředsedo. Ano, bože, bože, já jsem to slyšela, bože, bože, kam se hrneme s lékárnama a s léky, které nejsou... To je pravda, ale já bych trošku zareagovala, protože přijdu na řadu dýl. To není tak aktuální. Ano, pane premiére, doufám, že se všichni dívají a vidí, co jste tady řekl, jaký jste tady měl projev, všichni si to můžou přečíst na stenozáznamu. A pak půjdou do té lékárny a zhodnotí ta vaše slova s tím, co jste tady řekl.

Vy tady pořád, ale všude, i v debatách, všude chcete, abychom vám my z opozice radili a něco dělali. Paní předsedkyně, vaším předsednictvím, paní Schillerová řekla, co jsme dělali, řekla, jaké kroky, máme stínovou vládu, která se zabývá každý týden tím, co vy projednáváte na vládě, máme řešení. A my vám je nabízíme, ale vy všechno smetete ze stolu.

A musíte se domluvit taky v té své koalici. Protože paní předsedkyně Pekarová Adamová nám řekne, ať sedíme, šoupeme nohama, pan ministr Síkela nám řekne, že žádný rady nepotřebuje, protože to všechno zvládne sám, a vy je po nás chcete. Takže se domluvte, jestli chcete, nechcete. My vám je dáváme, vy nás neposloucháte, všechno smetete ze stolu, takže nevíme.

Teď my v tom taky tápeme, jestli po nás něco chcete. A řekl jste, že tady děláme nějakou show nebo v tom smyslu něco. Pane premiére, já si myslím, že vy tady tu show děláte už dva roky.