Když se před několika lety zvýšily poplatky za vynětí z půdního fondu, obecně to šlo považovat za dobrý krok. Zemědělská půda je strategická surovina, kterou nelze vyrobit a její úbytek není dlouhodobě udržitelný. Zabránilo se tak jejímu dalšímu zmenšování vlivem např. masivního rozšiřování solárních panelů. Bohužel, zvýšení také negativně dopadlo na rodiny i obce. Tento problém by měla zmírnit zmíněná poslanecká novela.

Často se stává, že mladé rodiny s dětmi si např. chtějí postavit domek na pozemku rodičů, ten však spadal do půdního fondu. Poplatky za vynětí pak mohou prodražit celou stavbu až o statisíce korun, což rodinný rozpočet značně zatěžuje a komplikuje situaci. Podobné problémy, ale mnohem většího řádu musí řešit územní samosprávy, tedy obce a kraje, když potřebují postavit novou silnici či školku. A to se týká v podstatě každého. Jestliže obec nebo kraj musí odvést velké částky ze svého rozpočtu za poplatky, zůstane pak méně peněz na rozvoj či zajištění služeb pro všechny občany.

Přitom největší úbytek půdy nevyplývá ze stavby domků či veřejně prospěšných staveb, ale kvůli průmyslovým areálům či novým skladům. Nedostatečně se využívají tzv. brownfields, tedy starší, existující areály, které zemědělskou půdu již v minulosti zabraly. Právě vyšší poplatek zde má svoji roli - motivovat investory, aby využívali tyto starší areály a nechtěli stavět na další zemědělské půdě. U rodin a obcí tuto úlohu hrát nemůže. Ty potřebují využít pozemek, který mají právě k dispozici a jen těžko se jim shání prostředky za nákup úplně nového.