Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, tak máme jednu z posledních schůzí této Sněmovny a začíná ji pěkným zmatkem. Doufejme, že tedy budeme pokračovat už přehledněji. (Hluk v jednacím sále.) Já vás chci totiž požádat o to, abychom schválili bod dnešního programu, kterým je schválení závěrečné vyšetřovací zprávy komise, která byla ustanovena touto Sněmovnou, která ji pověřila vyšetřením katastrofy na řece Bečvě, a která dospěla během svého byť velmi krátkého časového období, které na to měla, k jasným závěrům, které Sněmovně předložila s tím, že žádáme jako členové komise, já jsem měla tu čest být členkou této komise, o projednání právě na plénu Sněmovny. A já vás zároveň chci požádat, abychom k tomu přistoupili v širším kontextu. Protože myslím, že tato zpráva je jasnou obžalobou toho, jakým způsobem tento stát funguje, jak funguje pod vedením Andreje Babiše a jeho obrovského střetu zájmů, který se přesně i v této kauze odhaluje a který se v ní prolíná se zájmy veřejnosti.

Bečva a ta katastrofa, která se tam stala před rokem, a její vyšetření, zejména to, jakým způsobem k tomu přistoupily orgány státu a instituce, je určitým symbolem. Je symbolem toho, jak moc prorostla právě do veřejné správy, do veřejného zájmu, ta individuální síla a zájem hnutí ANO, respektive Agrofertu prostřednictvím Andreje Babiše. Vy tady teď kroutíte hlavami někteří a říkáte, že to nesouvisí, že tady v tomhle směru dnes můžete souhlasit. Ale, a je to škoda, že to nemůžou vidět občané, ale chováte se v tom směru prostě jako ti, kteří chrání svého vůdce. A já vás žádám o to, abyste v tomhle směru, alespoň v téhle konkrétní věci dali stranou svůj stranický zájem, svůj osobní zájem a podívali se na to skutečně nezaujatě, nezaujatými očima, pokud vám to vůbec je možné. Jednou, možná za pár let, budete i vy sami litovat toho, že jste k tomu neměli odvahu. Tak jako mnozí, kteří z komunistické strany záhy vystupovali, mám na mysli ještě tu předchůdkyni současné komunistické strany, KSČ, najednou zahazovali své stranické průkazky a říkali, že s tím neměli nic společného.

Teď už v téhle zemi často nemůžete sami nahlédnout to, co je zájem skutečně státu, veřejnosti a co zájem Agrofertu, protože se někdy stírá, co je stát a co je Agrofert. A ministři, kteří jsou zodpovědní, a tady v tom případě ministr Brabec, za to, aby stát fungoval nestranně, staral se o zájem lidí, tak naprosto selhali na plné čáře. A já se divím, že ještě v té funkci zůstává. Divím se tomu jenom z pohledu toho, jak by to bylo běžné před třeba ještě deseti lety, devíti lety, ale když všichni sledujeme ten vývoj posledních let, tak se asi nemůžeme divit, že tady už schází ta základní politická kultura, když dojde k pochybením, která jsou závažná, nést za to jasnou zodpovědnost. Ta zodpovědnost v tomhle případě padá i na ministra Brabce, protože jeho orgán, který podléhá Ministerstvu životního prostředí, a to je tedy Česká inspekce, v tomhle případě jednoznačně selhal. A závěr této komise to odhaluje a říká úplně naplno. A kdo to nechce vidět, tak je právě Ministerstvo životního prostředí, tak jsou ti, kteří si chrání své pozadí, aby na těch funkcích se udrželi. Ale nikdo přece nemůžeme považovat za normální, nikdo nemůžeme považovat za normální, že při katastrofě takového rozsahu nedošlo k odebrání vzorků z těch konkrétních ústí, ze kterých mělo, že v mnoha případech k tomu došlo pozdě a některé z těch vzorků, které odebrány byly, tak byly znehodnoceny. To je závěr vyšetřování, který také najdete ve vyšetřovací zprávě.