Podle odborníků i politiků by samostatný klimatický zákon přispěl lepší informovanosti ohledně klimatické změny, cesta ke snižování emisí by byla přehlednější a umožnil by také snáz řešit sociální dopady. „Evropská unie má svůj klimatický zákon z roku 2021, nejméně třináct členských států má nějakou závaznou formu řešení klimatických opatření, chystá ho třeba sousední Slovensko. Ukazuje se, že to zvyšuje právní jistotu a předvídatelnost nejen pro jednotlivce, ale i pro obce a investory, kteří se mohou na změny včas připravit,“ shrnul hlavní přínosy klimatického zákona europoslanec Mikuláš Peksa. Na úrovni Evropské unie platí závazek dosáhnout uhlíkové neutrality k roku 2050 a snížit emise CO2 o 55 % k roku 2030 ve srovnání s rokem 1990.

„Česká republika ratifikovala Pařížskou úmluvu, je vázaná evropskými předpisy, na úrovni domácí legislativy ale stále chybí konkrétní cíle ve snižování emisí. Místo toho jsme od minulé vlády zdědili chaotický mix ‚strategií‘,“ upozornila poslankyně Klára Kocmanová. Podle ní takové nastavení brání efektivně využívat investiční prostředky, kterých do Česka v současnosti putuje rekordní množství (přes 1 bilion korun do roku 2030). Nesourodé předpisy navíc komplikují státu možnost zacílit finanční pomoc na zranitelné domácnosti.

Pojmem klimatický zákon se obvykle označuje právní předpis, který pevně stanoví závazky a termíny ve snižování emisí CO2 a konkretizuje opatření, jak k takovému snížení dospět. Může jít ale i nad rámec technických opatření a vytvořit třeba právní bázi pro finanční podporu domácností či malých a středních firem, pro které by změny mohly představovat nárůst životních nákladů. Na ty pak může směřovat například investiční pomoc, sociální energetický tarif nebo jiná zmírňující opatření. Klimatický zákon by také mohl upřesnit roli obcí a krajů nebo jednotlivých rezortů. Právě o potřebných opatřeních a jejich provázanosti během workshopu diskutovali politici, experti i širší veřejnost.

Sněmovní workshop vůbec poprvé otevřel téma klimatického zákona v českém Parlamentu. Oba pirátští politici tím chtějí otevřít politickou debatu a také širokou veřejnou konzultaci. „Přibližně 90 % lidí v Česku stále pociťuje informační deficit ohledně toho, jak účinně postupovat v boji s klimatickou změnou. Zapojení do přípravy zákona a do veřejné konzultace k němu pomáhá tento nedostatek informací zmírnit,“ dodal europoslanec Mikuláš Peksa.