Upozorňuje na to pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Z fondu se podle něj místo původně dojednaných oblastí budou prostředky využívat pro financování megalomanských projektů, které se jinam nevešly.

Těžba, revitalizace lomu ČSA, digitalizace ostravského muzea nebo vodíkový byznys firmy, která vznikla před rokem a nemá žádné relevantní zkušenosti. I tam mají jít finance původně vyčleněné pro menší podnikatele či na opatření s užitkem pro běžné domácnosti.

„Na evropské úrovni jsme se jasně dohodli, že investice mají jít do inovací, podpory vzdělávání a zvyšování kvalifikace nebo třeba k začínajícím menším firmám. Cílem těchto peněz je změnit strukturu ekonomiky v krajích, které jsou dnes závislé na těžbě. Smyslem je právě to, aby tam už do budoucna těžba nehrála takovou roli,” kritizuje Mikuláš Peksa postup českých úřadů.

Ty si totiž vymyslely zvláštní kategorii takzvaných „strategických projektů“. A právě skrze ně chtějí podpořit například miliardové investice těžebních firem nebo záměry se sporným přínosem, na které se jinde nepovedlo sehnat peníze. O strategických projektech přitom původní evropský fond nemluví. „Je to účelová konstrukce českých úředníků, kteří se zkrátka snaží část peněz pro domácnosti a menší podnikatele přesměrovat jinam,“ říká europoslanec Peksa.

Úřady se přitom hájí tím, že v uhelných regionech není dostatek malých a středních podnikatelů. Napsali to přímo i do Plánu spravedlivé územní transformace, tedy dokumentu, podle kterého se mají prostředky vyplácet. Ten projednala vláda Andreje Babiše v demisi jen několik týdnů po letošních sněmovních volbách. „Je to zjevný nesmysl. Cílem těch peněz je právě změnit strukturu podnikání a zaměstnanosti, zbavit se závislosti na těžebních firmách a podpořit podnikatelský stav,“ vysvětluje Mikuláš Peksa.

Nová vláda podle něj ještě může projekty změnit, bude ale muset postupovat rychle. Investice totiž mají proběhnout do roku 2030, pravidla proto musí být hotová nejpozději v příštím roce. Navíc jsou v plánu i projekty, které splňují původní zadání. Ty by změny v připravovaném dotačním programu neměly ohrozit. „Problematické jsou hlavně některé podivné záměry v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Podepsalo se na tom i to, jak se investice projednávaly v jednotlivých regionech. V Karlovarském kraji k nim probíhaly široké veřejné konzultace a na kvalitě a relevanci jejich projektů je to znát,“ uzavírá europoslanec Peksa.