Já děkuji za slovo.

Já bych ještě k té služební komisi, k tomu paragrafu 162 písm. a. Já jsem byla taková mírně v šoku, protože služební komise... proti rozhodnutí služební komise není odvolání přípustné. Nadřízeným služebním orgánem služební komise ve věcech, v níž rozhodla služební komise, je služební komise. To znamená, že služební komise je sama sobě vlastně odvolacím orgánem, ale není tam žádné odvolání, to znamená, že vlastně tak, jak rozhodne služební komise, tak už je konec. Není tam odkladný účinek, není tam nic.

Pětičlenná komise, která bude složená ze dvou členů - z Nejvyššího kontrolního úřadu, z jednoho člena veřejného ochránce práv, to budou jejich nominanti, dva nominanty tam dá vláda, dali si tedy aspoň jednu podmínku, že jeden z těch nominantů musí mít vysokoškolské vzdělání právního směru, kteří to mají na sedm let, můžou být dvakrát tam, to znamená čtrnáct let, krásné místo.

Tak vlastně tato komise je stát ve státě, když to tak vezmete. To je vlastně ve své podstatě... tato komise má stejnou pravomoc, jako má Nejvyšší správní soud, tam také už není žádné odvolání, maximálně kdybyste se chtěl odvolat do Štrasburku, anebo Ústavní soud.

Takže my dáváme nějaké komisi takovou pravomoc, že bude rozhodovat o tom, kdo bude a nebude pracovat na daném místě, protože samozřejmě tato komise bude řešit i ty v uvozovkách vyhazovy z té práce.