Vážení kolegové, nechtěl jsem vystupovat. Nedá se nic dělat.

Náhodný kolemjdoucí, který by šel tady kolem té místnosti, nebo by se náhodou díval na televizi, což si nedovedu představit v takovém krásném počasí, jaké teď panuje mimo tuto místnost, by mohl mít pocit, že za ty čtyři roky se vyřešily všechny problémy českého zdravotnictví. Slyšeli jsme tady, prostřednictvím paní předsedající milý Jirko, kterého si jinak velmi vážím, že máme zajištěnu hemodialýzu. Ano, máme ji zajištěnu, ale už mnoho let. To, o čem Jirka mluvil, to byly doby socialismu, které tady měly jaksi nějaké limity padesát let, ale dál už dialýza nebyla. To je ale dávno za námi, to není nic, co by sem teď přinesla ta minulá vláda.

Dozvěděli jsme se o tom, že tato vláda zařídila eRecept. Nezlobte se na mě, už jsem to říkal předtím, když tady mluvil pan poslanec Babiš. Ne, eRecept nezařídila tato vláda, tedy ta minulá vláda pana premiéra Babiše. To zařídila vláda pana premiéra Sobotky. Na tom se pracovalo čtyři roky, byl to velmi zbastlený projekt, který se podařilo za ty čtyři roky dostat zpátky k životu, a pak za pana ministra Ludvíka se to rozjelo. A pan Dr. Blahuta, který tehdy vedl SÚKL, na tom nechal svoje zdraví. A můžu to říct, já jsem to v té době dělal s ním, já jsem to viděl. On objížděl konference, přesvědčoval praktické lékaře. Byl k tomu veliký odpor, lékárníci to nechtěli, všichni to nechtěli. A dneska samozřejmě vidíme, jaké to bylo požehnání a v době covidu bychom bez toho byli jak bez ruky. Ale pan Dr. Blahuta za to dostal kopačky ze SÚKLu od nové vlády, která tehdy přišla. Tak jen abychom si připomněli ty konsekvence. Náhodný pozorovatel by si mohl myslet, že to všechno udělala Babišova vláda.

Reforma primární péče. To je další věc, kterou vždycky když slyším, tak mně zbytek vlasů stojí na hlavě, protože prostě o tom se čtyři roky mluví a řekněte mi, kde ta reforma je? Kde pan minulý ministr, dvakrát ministr Vojtěch Adam udělal nějakou reformu? Ano, nalily se tam možná nějaké peníze, ale praktiků je stále málo, praktiků pro děti a dorost je stále málo. A slyšeli jsme a víme to všichni, psychiatrů, dětských psychiatrů, ale i diabetologů a v některých krajích revmatologů, jako jsem já, prostě je jich málo. Nic se v tom zásadního nezměnilo. Jediné, co se udělalo - a zase musím bohužel říct, že to nebyla tato vláda, která s tím začala, přidalo se vysokým školám, takže v tuto chvíli studuje na vysokých školách, myslím tím lékařských fakultách, o 200 studentů víc. Ale to nebyl projekt, který by přinesl pan ministr Vojtěch. To je projekt, který jsme rozjeli s panem profesorem Duškem a on to nezrušil, buď mu sláva za to, pokračoval v tom, dotáhl to. Samozřejmě sláva padá i na něj, protože to prostě nezrušil.

Mluví se o tom, že zdravotnictví dostalo obrovskou finanční injekci. Vypadá to trošku, jako by ta vláda vzala nějaké svoje peníze a ty peníze do toho dala. Ne, ta tam dala naše peníze. Já jsem rád, že je tam dala. Samozřejmě, jsem zdravotník. Já jsem rád, že se posílil ten resort, že tam ty peníze jsou. Ale nejsou to nějaké peníze vlády, jsou to naše peníze, vás všech, jsou z našich daní. Takže ani ne ze zdravotního pojištění, protože to zdravotní pojištění zůstalo stále stejné, to je 13,5 %. To jsou peníze z našich daní. Mohlo se za to udělat něco jiného, ale já jako zdravotník, jako občan a i třeba budoucí pacient jsem rád, že to rozhodnutí vláda udělala, že tam ty peníze dala. Ale jsou to pořád naše peníze, nejsou to peníze vlády, které by tam ona jako ze svého dala.