Nejde jenom o další z nedomyšlených daňových výjimek z dílny ministerstva financí, ale navíc hrozí, že dojde k výraznému propadu v příjmech státního rozpočtu.

Prvním zásadním nedostatkem tohoto paušálu, který by měl být postaven na roveň stravenkám, je, že může být použit i na jiné účely, než přímo jako příspěvek na stravování zaměstnance. Tím popírá samotný smysl tohoto opatření. Smyslem příspěvku je, aby si zaměstnanec mohl zajít na jídlo do kantýny nebo si za stravenky dát oběd v restauraci. Pokud se nemůže najíst v restauraci (třeba proto, že v blízkosti žádné nejsou), stále může použít stravenky při nákupu potravin v obchodě a stravovat se z vlastních zdrojů. V každém případě je nelze využít na nic jiného a je tak naplněn účel, pro který se stravenky poskytují, a to je přispět zaměstnanci na stravování.

Ministryně financí při uvedení tohoto návrhu, který mimochodem není součástí programového prohlášení vlády a jde tedy čistě o její nápad, argumentovala tím, že si chce posvítit na odtok peněz ze zisků stravenkových společností. Z mého pohledu jde na to ale trochu zvláštně. Místo toho, aby v rámci přípravy novely zákona o dani z příjmů, se kterou mimochodem finance stále otálejí, zavedla progresivní daň z příjmů právnických osob, která by velké a bohaté firmy spravedlivě zdanila, přichází se zavedením další daňové výjimky. Jako bychom jich neměli již tak dost. Za připomenutí stojí vystoupení prezidenta Zemana ve sněmovně v rámci projednávání státního rozpočtu, kdy zopakoval, že stát ročně přichází na daňových výjimkách až o více jak 300 miliard korun ročně. Podle nejnovější studie připravené pro Unii zaměstnavatelských svazů by navíc zavedením tohoto paušálu došlo k výpadku příjmů státního rozpočtu až o 20 miliard korun! Což se liší až desetinásobně od čísla prezentovaného samotným ministerstvem financí.

Na první pohled zní stravovací paušál jako lákavá možnost. Ti, kteří dnes nedostávají příspěvek na jídlo, budou mít najednou paušál. Realita je však pro zaměstnance mnohem méně zářivá. Jestliže zaměstnavatel dosud neposkytoval žádný příspěvek na jídlo, tak prostě nemohl nebo nechtěl investovat peníze do zaměstnaneckých benefitů. Představa, že při zavedení paušálu najednou zaměstnavatelé najdou přebytečné peníze a rozdají je zaměstnancům, je nesmyslná.

Ďábel celého návrhu je navíc skryt v detailu. Jelikož půjde o peníze, které budou daňově osvobozené a navíc vyplácené mimo klasickou mzdu, zaměstnavatelé začnou používat paušál místo navýšení mezd. Případně rovnou upraví stávající mzdu a dorovnají ji paušálem. Zaměstnanec tak toho moc navíc nezíská, spíše naopak. Paušál totiž nebude součástí mzdy zaměstnance. Pokud ho tedy zaměstnanec dostane místo mzdy nebo místo jejího zvýšení nebo odměny, nebude se mu započítávat ani do nemocenské, ani do náhrady při dovolené, ale ani do částky pro výpočet důchodu. Ve finále na tom tedy zaměstnanec pouze a jenom prodělá.

Namísto toho, aby se ministerstvo financí zabývalo proškrtáním daňových výjimek a přípravě novely zákona o dani z příjmů, jež by odtok kapitálu do zahraničí koncepčně řešila, například progresivní daní po vzoru mnoha evropských států, přichází s neúčelovým paušálem, jež nedává v naší daňové soustavě žádný smysl a bude mít výrazně negativní dopad na státní rozpočet a především i na příjmy zaměstnance. Takové nekoncepční řešení je třeba odmítnout.