Podle Ústavy ČR (článek 31 Listiny základních práv a svobod) a Úmluvy o lidských právech odpovídá stát za dostupnost úplné a kvalitní zdravotní péče pro každého občana stejně.
Tato zodpovědnost může být přenesena jen na územní samosprávu, tedy nemocnice s nadregionální působností zřizuje a řídí přímo stát (fakultní nemocnice), na krajské samosprávy pak přenesl působnost v oblasti ostatní zdravotní péče (např. lékařská pohotovostní služba atd.- viz. judikatura Ústavního soudu). Situace ve zdravotnictví je v současné době velmi složitá, nedostatek lékařů i středního zdravotnického personálu i nedostatek financí povede nutně k další redukci stávající sítě nemocnic v ČR.
Bývalý ministr zdravotnictví zmínil při návštěvě rumburské nemocnice, že se připravuje zřízení sítě tzv. páteřních nemocnic, kdy by v každém okrese měla být jen jedna páteřní nemocnice, pokud budou vyhovovat dojezdové časy lékařské pohotovostní služby. Jsou však i výjimečné případy, kde tyto dojezdové časy nevyhovují, jako je např. okres Děčín či Jeseník, kde by bylo nutné mít páteřní nemocnice dvě, v případě okresu Děčín pak v Děčíně a v Rumburku. Tyto páteřní nemocnice by pak měly mít zaručeno lepší financování než je tomu dosud. To by byla asi dobrá myšlenka. Skutečnost je však zatím jiná, spirála zvyšování mezd ve zdravotnictví, které nejsou plně kryty úhradami zdravotních pojišťoven, vede k tomu, že zejména menší městské nemocnice mají ekonomické problémy a dostávají se výrazně do červených čísel. Za tohoto stavu by měly určitě pomoci i kraje, pokud by totiž došlo ke kolapsu těchto nemocnic v místech, kde není do 30 kilometrů jiná nemocnice, byly by ohroženy životy obyvatel dané části kraje. A to by kraje mělo zajímat.
Jiří Pimpara
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV