Příběh 1: Když požádáte pražský Magistrát, aby vám poskytl studie k (bohužel možná stále připravované) Blance 2, stavbě za několik desítek miliard korun, budete zklamáni. Úřad vám odpoví, že vám studie nemůže poskytnout, protože jsou autorskými díly vytvořenými třetími subjekty a Magistrát je nesmí dále šířit bez povolení autorů. Přesně to se stalo spolu Auto*mat, který chtěl studie získat, aby je mohl kriticky zhodnotit.

Příběh 2: V roce 2003 si Praha objednala u sdružení PUDIS – SATRA dokumentaci k územnímu rozhodnutí (DUR) pro Radlickou radiálu. Nyní je potřeba tuto dokumentaci přepracovat (zapracovat připomínky spolků). Jenže má to háček: DUR je prý autorským dílem a v původní smlouvě s PUDIS – SATRA si město nevyjednalo dostatečný výkon majetkových autorských práv. PUDIS – SATRA oznámila, že nechce, aby do jejího díla zasahoval někdo jiný. Rada tak odhlasovala přidělení zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění (to znamená bez soutěže) tomuto sdružení za 7,3 milionů bez DPH (viz usnesení Rady č. 178 ze dne 2. února 2016).

„Neexistuje jediný rozumný důvod, proč by město nemělo u studií k vlastním stavbám vykonávat majetková autorská práva v takovém rozsahu, aby je mohlo dál libovolně šířit. Přeci jen byly vytvořeny z veřejných prostředků, tak by k nim veřejnost měla mít přístup. Jestliže si to pražští úředníci a politici ve smlouvách nevyjednali, je to hrubé pochybení. Pevně doufám, že takové chyby se již nebudou opakovat,“ říká k tomu zastupitel hlavního města Prahy za Piráty Adam Zábranský.

Situace připomíná problémy Prahy v oblasti informačních technologií. Téměř veškerý důležitý software, který Magistrát používá, je zatížen uzamčením k jedinému možnému dodavateli, který k němu vlastní autorská práva (tzv. vendor lock-in). To znamená, že Praha se softwarem nemůže bez souhlasu dodavatele dále nakládat a veškeré zakázky na rozvoj a údržbu systému musí přidělovat tomuto dodavateli.