Jedná se o minimálně 4 miliony Kč od roku 2015. Tyto prostředky totiž byly určeny pouze pro malé a střední podniky, nikoliv pro největší zemědělský komplex v zemi. Tento závěr mají Piráti doložený několika experty a opakuje se tak podobný scénář jako v kauze Čapí hnízdo. Pirátský poslanec Radek Holomčík, který je členem sněmovního Zemědělského výboru, podal v této věci interpelaci na ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka a premiéra Andreje Babiše. Piráti zveřejňují v příloze emailu rovněž podrobný přehled tohoto maléru a zvažují některé právní kroky.

Tento závažný případ byl odhalen díky registru smluv, který Piráti brání a rozvíjejí do funkční podoby. Jestliže se malý podnik stane součástí velkého podniku (například koncernu Agrofert), pak je okamžitě zařazen mezi velké podniky. Tento postup explicitně určují dokumenty publikované Evropskou komisí, dále experti 3 vysokých škol (VŠE, UK, ČZU), představitel Ministerstva průmyslu a obchodu, Státního zemědělského intervenčního fondu a řada dalších expertů. Pirátský dotační expert Lukáš Wagenknecht navíc doplňuje, že tento postup je již obsažen v judikatuře evropského soudního dvora z roku 2014. Jediný, kdo tvrdí opak, je ředitel PGRLF. „Tento postoj pana ředitele je neudržitelný a Piráti proto dnes dopisem vyzvali rovněž PGRLF, aby tuto chybu co nejdříve uznal a začal jednat aspoň na její částečné nápravě,” reaguje předseda poslaneckého klubu České pirátské strany Jakub Michálek.

Účelem této finanční podpory je pojištění před nepředvídatelnými škodami, které může způsobit například sucho, silný déšť, sesuv půdy či různí škůdci. Podpora je určena s odvoláním na evropské standardy pouze malým zemědělcům, pro které mohou být tyto neočekávané situace likvidační a přitom působí v oblastech, kam se velké podniky nedostanou. Naopak velký podnik těží díky úsporám z rozsahu či lepší vyjednávací pozici. „Vrcholem absurdity je ovšem fakt, že celá řada dceřiných společnosti Agrofertu odevzdalo PGRLF v žádosti o finanční podporu čestné prohlášení o tom, že jsou malým a středním podnikem,” dodává Michálek.

Udělení této finanční podpory dceřiným společnostem Agrofertu není ovšem výsledkem nepozornosti. PGRLF dle Pirátů zcela mylně a nesmyslně interpretoval nařízení Evropské komise i po tom, co v letech 2014-2015 vydaly evropské či národní úřady dokonce podrobné příručky či stanoviska ke správnému výkladu evropského nařízení. Piráti ve svém přehledu uvedli finanční podpory 7 dceřiných společností Agrofertu, jejichž žádost byla registrovaná od roku 2015 do současnosti v celkovému objemu přesahující 4 miliony Kč. Dceřiné společnosti Agrofertu ovšem tyto podpory určené výhradně malým a středním podnikům získávaly i dříve, a proto celkový rozsah těchto prostředků je mnohem větší nemluvě o tom, že neoprávněně putovaly i do dalších velkých zemědělských koncernů.

Zatímco vůči malým a středním podnikům přistupují úřady často velice přísně a nekompromisně, obrovský koncern Agrofert ovládaný premiérem v demisi Andrejem Babišem má  podle Pirátů poněkud jinou pozici. Ministerstvo zemědělství navíc ohlásilo, že zásady poskytování této finanční podpory změní od příštího roku tak, aby na ně mohli dosáhnout rovněž velké podniky a obdobně postupuje i u dalších dotačních titulů. „Takovýto postup již vskutku zavání možným zneužitím střetu zájmů. Nakonec si připomeňme, že v nedávné zprávě NKÚ konstatoval, že podmínky čerpání dotací u vybraných dotačních titulů v rozsahu několika miliard podstatně zvýhodňovaly velké podniky. Nelze se tedy divit, že Evropská komise kvůli nefunkčnímu kontrolnímu mechanismu při čerpání zemědělských dotací navrhla České republice sankce ve výši 7,5 miliard Kč,” uvádí protikorupční analytik České pirátské strany Janusz Konieczny.