Výbor při své práci využil i mou zprávu o provádění legislativy, která má zajistit bezpečnost evropských občanů při používání pesticidů. Ve zprávě jsem upozorňoval na nedostatky, které chce teď PEST napravit. Problémem je pomalé zavádění evropských předpisů do zákonů v členských státech, povolování zbytečných výjimek pro nebezpečné chemikálie, nedostatečné vymáhání dodržování zákona ze strany národních úřadů. Současný systém nedokáže dostatečně postihnout řadu dopadů pesticidů. Neporadí si s účinky dlouhodobého vystavení malým dávkám pesticidů, s dopady na zranitelné  skupiny, jako jsou těhotné ženy, děti nebo mladí lidé. Umíme odhalit nebezpečí u jedovatých látek, u kterých je otrava hned vidět. Neumíme si poradit s látkami, které u nás vyvolávají nemoci pomalu, nenápadně a plíživě, takže jsou stále na trhu pesticidy, které mohou postupně otrávit naši nervovou soustavu, vyvolat degenerativní nemoci jako Alzheimerovu nebo Parkinsonovu nemoc. Stejně tak Evropský parlament dlouho požaduje návrhy legislativy, které by řešily účinek koktejlu různých chemických látek v našem prostředí, potravě či vodě na naše zdraví, a stále nic není na stole.

Dnes úplný dopad pesticidů na naše zdraví neznáme. Chybí data o účinku některých chemických látek v reálných podmínkách, kdy vstupují do hry produkty jejich rozkladu v životním prostředí i v nás samotných. Nejsou dostatečně zkoumány účinky ve spojení s přísadami, které se přidávají do konečných přípravků, a které by měly být testovány na národní úrovni. Chybí nám pořádné informace o tom, kolik a čeho se kde stříká, jak se ty postřiky mezi sebou navzájem ovlivňují a jak reagují s dalšími látkami používanými v zemědělství. Vědci přitom dlouhodobě upozorňují na to, že některé aktivní látky jsou nebezpečné až v rámci konečné postřikové látky nebo směsi.

Když není jistota o dopadech na naše zdraví nebo životní prostředí, měly by členské státy i Evropská komise vždy použít takzvaný princip předběžné opatrnosti. To nedělají a povolují pesticidy, u kterých Evropský úřad pro bezpečnost potravin dospěl k závěru, že představují velkou hrozbu například v podobě úhynu celých populací ptáků. Životní prostředí je často bráno jako věc druhotného významu bez ohledu na jasnou souvislost mezi stavem životního prostředí a našim vlastním zdravím.