Zdánlivě jde o skromný požadavek. Žijeme přece v Evropě 21. století, máme k dispozici moderní technologie a naše kupní síla roste. V reálném životě má řada evropských států včetně České republiky s tímto banálním požadavkem problém. Z tohoto důvodu jsme v Evropském parlamentu připravili a velkou většinou přijali materiál, který se zabývá rozborem této situace stejně jako návrhy na její řešení.
Hospodářská krize, její dozvuky, reakce pravicových vlád, stárnoucí obyvatelstvo a s ním spojené stále rostoucí náklady na zdravotní péči se větší či menší mírou podepsaly na stavu zdravotnictví členských zemí. Zasahuje to všechna odvětví zdravotní péče, včetně lékové politiky a její využití občany. Důsledkem je, že právo na přístup k preventivní zdravotní péči a obdržení optimální lékařské péče tak, jak ho i ukotvuje Listina základních práv, je v praxi stále více kráceno.
Na míře dostupnosti léčiv a současném stavu odvětví se podepisují kromě selhání systému regulace i selhání farmaceutického průmyslu. Odvětví, které je minimálně v Evropě jedním z nejziskovějších, a jehož tržby dosahují ročně až 200 miliard eur upřednostňuje témata výzkumu podle zisků, kterých by mohlo být dosaženo, nikoli podle potřeb pacientů. Zatímco jsou vyvíjeny různé typy tak zvaných inovativních léků, vývoj nových antibiotik chybí. Situaci neusnadňují ani reexporty, které zneužívají cenové politiky výrobců, strnulé patentové postupy, neopodstatněné administrativní procesy či časové prodlevy mezi momentem povolení uvést výrobek na trh a stanovením ceny.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV