Politickou scénu rozvířilo oznámení o zahájení šetření evropským úřadem pro vyšetřování OLAF u projektu Čapího hnízda, spadajícího do impéria ministra Babiše. Oficiální šetření vede více orgánů, což lze ocenit, protože kolem tohoto projektu se objevuje řada podivných informací, svědčících jak v neprospěch, ale i ve prospěch Andreje Babiše. Regionální výbor Evropského parlamentu každý rok projednává podrobnou zprávu o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům, z které vyplývá, že „problematické“ užití evropských peněz se ještě automaticky nerovná „podvodné“.

Celkový obrázek o míře podvodů při nakládání s evropskými penězi odkrývá následující poměr: na 16.473 oznámených nesrovnalostí byla zjištěna v roce 2014 desetina podvodů s celkovým finančním dopadem 538,2 mil. EUR. Pokud jde statistiku v rámci kohezní politiky, je tento poměr ve prospěch prostých nesrovnalostí ještě výraznější: za rok 2014 bylo 306 hlášených nesrovnalostí vyhodnoceno jako podvodné, avšak 4977 případů byly označeny jako „nepodvodné“. Regionální výbor v listopadu loňského roku proto vyzval všechny dotčeny orgány a instituce, aby důsledně rozlišovaly mezi podvodnými a nepodvodnými nesrovnalostmi. Je totiž skutečností, že čerpání evropských fondů je spojené s přebujelou administrativou, která mnohdy produkuje chyby ve využívání peněz EU, velmi často nepodvodného charakteru. Potřebujeme zjevně zjednodušit pravidla čerpání, postupy uplatňované členskými státy a pochopitelně legislativu. Prostě omezení, variant postupů a vzájemně si odporujících pravidel je přespříliš a ztratí se v nich často nejen žadatel, ale i odborník. Proto ti, kdo už dnes vyvozují ze zahájení šetření OLAFu dramatické závěry, se nejenže velmi předčasně proviňují proti zásadě presumpce neviny, ale také pomíjejí rozdíl mezi nesrovnalostí a podvodem. Na druhou stranu je plně pochopitelné, že šetření OLAFu veřejný zájem vyvolává a vicepremiér by měl být povinen na otázky veřejnosti odpovědět v prakticky stejném rozsahu jako případně vyšetřovatelům.

Redaktorka Zuzana Kubátová při komentování případu však odkryla čtenářům zpravodajského serveru idnes.cz nové dno české žurnalistiky, když vyzvala vícepremiéra Andreje Babiše, aby vrátil 50 mil. Kč dotace na projekt Čapího hnízda, případně aby navýšil prostředky na charitu. Již pár hodin poté vicepremiér Babiš reagoval pro idnes.cz krom - odmítnutí svého pochybení - také prohlášením, že o tuto částku zvýší prostředky své nadace. V žádném případě se necítím být povolaný posuzovat pana Babiše z pohledu jeho podpory různých charitativních projektů. Ale předpokládám, že i on sám by souhlasil s tezí, že pokud by byl jakýkoli jiný politik v tak vysoké funkci usvědčen z dotačního podvodu, nestačilo by pro zjednání dostatečné nápravy, aby neprávem přijaté peníze vrátil či zvýšil svou charitativní podporu.

Redaktorka Kubátová s prominutím dělá ze čtenářů blbce. Snaží se jim namluvit, že pokud revizor chytí někoho při jízdě načerno, postačí k zajištění nápravy, když si provinilec koupí jízdenku, anebo u daňového podvodu postačuje, když prokázaný daňový únik nahradí státu v prosté výši neodvedené daně. Tuto ekvilibristiku v logice uvažování bych očekával od přistiženého politika, nikoli od novinářky, jejímž úkolem má být nestranné zpravodajství a nezávislý komentář. Dává tak bohužel munici těm, kdo opakujíc úsloví „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“, zpochybňují nezávislost médií vlastněných politiky. Umíte si představit, že by ještě před pár lety ministru financí Kalouskovi prošlo, že by se v případě prokázaného dotačního podvodu spokojila nezávislá média se zvýšením jeho odvodu na charitu jakožto projev dostatečné reflexe? Zatímco na odsudek ministra Babiše v případě Čapího hnízda je ještě brzy, redaktorka Kubátová dosvědčuje, na jaké dno už dnes česká žurnalistika (až na výjimky) klesla.

Stanislav Polčák
místopředseda Regionálního výboru EP, místopředseda STAN