A co se nakonec stalo? Vláda přišla s více než 58 opatřeními, jejichž cílem má údajně být snížení deficitu veřejných financí.

Slibem nezarmoutíš

Tento schodek by se měl v příštím roce údajně snížit o 94 miliard korun a v roce 2025 pak o dalších 53 miliard korun. Výdaje státu by měly v následujících dvou letech klesnout o 78 miliard korun.

Podmiňovací způsob je zde zcela na místě – jelikož ony úspory jsou zatím pouze v rovině slibů, nejsou spojeny s žádnými návrhy na omezení letošních rozpočtových výdajů ani s konkrétními dotačními tituly či rozpočtovými kapitolami.

Je to onen pověstný holub na střeše.

Pouze sliby, kterými, jak známo, nelze zarmoutit. Ani voliče. Které ovšem zcela jistě zarmoutí masivní zvýšení daní takříkajíc „na všech frontách“, a to zejména ty nízkopříjmové. Jistě jsou nadšeni z toho, že budou moci platit mejdan rozmařilé Fialovy vlády ještě výrazněji než doposud.

Triky a pověry

Není pravda ani to, že nám vládní představitelé, jak tvrdili a tvrdí, představili balíček, kde šetří dvě třetiny na straně rozpočtových výdajů a jednu třetinu nově získávají na straně veřejných příjmů (daní a pojistných odvodů).

Pro rok 2025 je to, ať počítám, jak počítám, vycházeje z oficiálních vládních materiálů, skoro přesně „padesát na padesát“.

Přitom ze strany vlády absentují jakékoli podrobné analýzy či dopadové studie plánovaných vládních opatření. A ty, které zpracovali nezávislí ekonomičtí experti jsou neradostné, protože nám sdělují mimo jiné to, že čtyřčlenná rodina s průměrným příjmem u obou rodičů přijde v důsledku Fialova a Stanjurova balíčku o 100 000 korun ročně.

Třešní na prohnilém vládním dortu je pak skutečnost, že tento konsolidační balíček nebyl vůbec projednán se sociálními partnery, s odbory a se zaměstnavateli v rámci tzv. tripartity.

Daňová smršť

Masivním a plošným zvýšením daní budou postiženy právnické osoby (které vyšší zdanění okamžitě promítnou do vyšších cen svých produktů a služeb), zaměstnanci, kterým se čisté mzdy nově sníží o povinný odvod nemocenské pojištění, zvýší se daně z nemovitostí. Nikdo nebude ušetřen…

Přičemž opětovné zavedení nemocenského pojištění se nejvíce dotkne znovu nízkopříjmových zaměstnanců. To znamená i (nebo hlavně) těch, kterým teď při využití daňových slev (z nichž se navíc většina nyní ruší) a daňových zvýhodnění na děti nevzniká žádná daňová povinnost.

A důsledkem tedy nevyhnutelně bude snížení jejich čistých disponibilních příjmů.

Proč?!!!

Chápeme samozřejmě, že veřejné finance jsou dlouhodobě pod velkým tlakem a bez výrazné konsolidace se neobejdou. Ale proč mají její dopady pocítit jen čeští občané – zaměstnanci, živnostníci a důchodci?

Proč se na straně výdajů vůbec neškrtá v oblasti darů plynoucích do zahraničí, proč konečně nezdaníme dividendy zahraničních firem, které z naší země vyvádějí?  Proč musíme platit politické neziskové organizace doma i po celém světě?

Proč vláda nezruší nově vzniklé úřady tří ministrů bez portfeje, některá další zbytečná ministerstva? Proč nezruší jí samotnou zbytečně založené trafiky na státní útraty typu Digitální a informační agentury? Proč se nesníží a „nezastropuje“ počet politických náměstků na ministerstvech?

Otázka „konsolidace“?

Šetřit můžeme i takto: nekupovat předražené americké stíhačky F35, změnit prakticky plošné vyplácení dávek a podpor migrantům z Ukrajiny na cílenou pomoc opravdovým válečným uprchlíkům, zastavit z českého rozpočtu placené dodávky zbraní pro Ukrajinu, anebo odstoupit od nesmyslného projektu náhrady rodných čísel novými identifikátory, který má stát desítky miliard korun.

Samostatnou kapitolou je pak tzv. Green Deal, jehož aplikace do českého právního řádu a podřízení se mu jsou do budoucna hlavními příčinami takové ekonomické, sociální a rozpočtové krize, proti které je ta dnešní pouhou dětskou hrou…

Úspory, které navrhuje tato vláda, jsou nedostatečné a zatím pouze fiktivní.  Je třeba rovněž udělat plošné škrty v provozních výdajích všech ministerstev, zrušit (po precizním a hloubkovém auditu) veškeré nepotřebné úřady veřejné správy a ponechat pouze ty, které jsou opravdu důležité a klíčové pro chod státu a poskytování veřejných služeb občanů.

Marnost nad marnost

Úplně pak ze strany vlády absentují jakékoli myšlenky a návrhy ohledně toho, jak nastartovat ekonomiku (a tím zvýšit výběr daní bez zvyšování jejich sazeb), jak chtějí řešit vysoké ceny energie a jejich nesmyslné kompenzace několika miliardářským producentům energií a obchodníkům s nimi z kapes občanů - a proč jednou provždy neodstoupíme od skrznaskrz pochybného Green Dealu, který pomalu ale jistě začíná ničit naše hospodářství a tím i veřejné finance.

A se kterým bude ještě hůř.

O důchodové reformě, která žádnou reformou není a jen ruší mimořádnou valorizaci, řádnou valorizaci snižuje a zvyšuje věk odchodu do důchodu, je až škoda mluvit. To je úplné fiasko, které rozebereme někdy příště.

Každopádně tento „povedený“ balíček, která ze všeho nejvíce připomíná krabici s časovanou bombou, která má ambici jen ještě více rozmetat úspory občanů a naše veřejné rozpočty nenecháme projít jen tak!