Vážené poslankyně, vážení poslanci,

vláda může stav nouze zneužívat a proto dnes k vám hovořím. To je velká výzva pro nás opozici. Co znamená pro český stát aktuální režim legislativní nouze? Jak jeho mantinely definoval Ústavní soud a může podle právníků negativně ovlivnit proces přijímání zákonů v Česku? Kvůli riziku dočasného omezení demokratických principů ve státě je ale třeba hlídat i to, zda ho vláda nezneužívá pro vlastní účely.

Ve stavu legislativní nouze může ve zkráceném jednání Poslanecká sněmovna během velmi krátké doby schválit zákony, které reagují na akutní problémy spojené s nákazou koronaviru covid-19, a nesnesou tak odkladu. *** Stejně tak může i ve zkráceném jednání velmi rychle konat i Senát, jak se ukázalo při hlasování ...

... o vládních návrzích. Nejde ale jen o zkrácení parlamentních procedur. Je-li totiž vyhlášen stav legislativní nouze a návrh zákona má být projednáván ve zkráceném řízení, platí podle legislativních pravidel vlády pro přípravu takového návrhu zákona určité výjimky. Například není třeba předchozího věcného záměru či je rozvolněn proces připomínkování návrhu.

Jak probíhá přijímání zákonů v legislativní nouzi? Oproti standardnímu legislativnímu procesu zkrácené jednání nemá první čtení. Nemá pevně stanovené jednací dny a některé lhůty neplatí. Předseda Sněmovny přikáže návrh přímo jednomu z výborů a určí nepřekročitelnou lhůtu, do níž musí výbor předložit usnesení se stanoviskem k návrhu. Výbor v usnesení navrhne, zda se má konat o návrhu zákona obecná rozprava a o kterých částech se povede rozprava podrobná. Také navrhne lhůtu, dokdy má Sněmovna jednání o návrhu zákona ukončit. Následně se koná rovnou druhé čtení návrhu zákona, přičemž může být upuštěno od obecné rozpravy, o čemž se usnese Sněmovna. Řečnická doba může být zkrácena na pět minut. Třetí čtení návrhu zákona se může konat bezprostředně po druhém čtení. Během jednoho dne tak může být návrh zákona schválen. Jednací řád Poslanecké sněmovny uvádí, že je možné stav legislativní nouze vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo když státu hrozí značné hospodářské škody. Pokud tedy budou tyto okolnosti trvat, je možné tuto výjimku z běžného projednávání zákona použít.

A kdo za něj nese odpovědnost? Vysoká míra odpovědnosti leží na politické reprezentaci. Musí přísně zvažovat přiměřenost jeho použití. Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dále znovu ještě před projednáním návrhu zákona hlasuje, zda stav legislativní nouze trvá a zda jsou dány podmínky pro zkrácené jednání u konkrétního zákona.

A dá se stav zneužít? Určitě. Existuje ostatně i judikatura Ústavního soudu, týkající se zneužití stavu legislativní nouze. Ústavní soud například zmínil, že nelze tento mimořádný instrument použít k omezení zákonodárné procedury parlamentní většinou kdykoliv opozice vysloví nesouhlasný postoj s návrhem zákona a k zabránění nebo oddálení jeho přijetí. Ústavní soud říká: legislativní nouzi nelze zneužít k běžnému hlasování.