Nepřipravená a odfláknutá digitalizace stavebního řízení zasáhla české stavební firmy tvrději, než se původně očekávalo.
Podle průzkumu analytické společnosti CEEC Research, který probíhal mezi 128 stavebními firmami letos v únoru a březnu, zaznamenalo 36 % oslovených podniků výpadky v tržbách. Průměrně přišly o 18 % příjmů, objem zakázek se jim snížil v průměru o téměř pětinu.
Za těmito problémy stojí především administrativní chaos a zpoždění, které digitalizace stavebního řízení namísto zjednodušení do systému vnesla.
Kvůli technickým nedostatkům, nejistotě v podávání žádostí i pomalé reakci úřadů se zdržovalo schvalování projektů, realizace staveb i proces kolaudace.
Tato selhání vlády a státní správy pak dopadala přímo na obchodní výsledky firem.
Ztráty nejsou omezeny na určitý segment stavebních firem – zasáhly malé, střední i velké společnosti napříč celým sektorem.
Po letech ekonomicky složité situace tak stavebnictví čelí další zkoušce, která byla tentokrát zcela zbytečná a způsobená neschopností Ivana Bartoše a premiéra Fialy.
Přestože ministerstvo pro místní rozvoj přesné finanční dopady neuvádí, při celkovém objemu zakázek v hodnotě 387 miliard korun (údaje ČSÚ za loňský rok) můžeme hovořit o rozsahu škod v řádech miliard korun.
Některé stavební firmy navíc uvádějí, že jen díky vlastní opatrnosti a podávání žádostí ještě podle staré legislativy se jim podařilo nejhorší následky částečně zmírnit.
Největším problémem se podle řady stavebních firem ukázala být zdržení ve výběrových řízeních na veřejné zakázky. Dopady pocítila více než polovina respondentů.
Podle Tomáše Korandy, předsedy představenstva společnosti Hochtief, selhala digitalizace nejen v oblasti samotného schvalování žádostí, ale ovlivnila také kolaudační řízení, což celý proces výstavby extrémně zbrzdilo.
Zmatečný start systému digitalizace stavebního řízení měl i opožděné politické následky v podobě odstřelení zodpovědného ministra Bartoše a následného odchodu (nadbytečných a de facto nepotřebných) Pirátů z vlády.
Jeho nástupce Petr Kulhánek (STAN) sice tvrdí, že situace se již stabilizuje a většina stavebních úřadů už je v provozu, stavební firmy však hlásí opak.
Například Ondřej Budík, šéf společnosti HBH Projekt, upozorňuje, že problémy přetrvávají zejména při odesílání dokumentace na stavební úřady – systém je často nefunkční, nahrávání se musí opakovat, a to vše prodlužuje dobu vyřízení žádostí.
Ministerstvo pro místní rozvoj mezitím přiznalo, že komplikace souvisejí s rozdílným nastavením podoby lokálních spisových služeb, což vyžaduje individuální přístup ke každému úřadu. Vrchní ředitelka IT sekce Eva Pavlíková uvedla, že technické řešení stále není plošně vyřešeno.
Namísto slibovaného zrychlení a zjednodušení přinesla tedy digitalizace stavebního řízení jen chaos a ohromné finanční ztráty lidem, firmám i státu.
Tato situace ukazuje, že bez důkladné přípravy, testování a komunikace s uživateli nemá ani sebeambicióznější projekt digitalizace šanci na úspěch.
Stavební sektor se tak namísto rozvoje potýká s následky digitální improvizace – a Fialova vláda na to nedokázala adekvátně reagovat.
Z hlediska vnitřní ekonomické politiky jde o její největší selhání.
Psali jsme:
Článek byl převzat z Profilu Ing. Marie Pošarová
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
