Ačkoli opoziční politici mají hlavně k rozšíření počtu příjemců výhrady, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová upozornila, že nejde o nic víc než návrat k poměrům panujícím do roku 2014. Zvýšení přídavků na děti považuje v době krize způsobené utlumením ekonomiky opatřeními proti šíření nového typu koronaviru za zásadní pro podporu zchudlých rodin.

„Je to nejlepší protikrizové opatření. Dělají to všechny vyspělé země a my kopírujeme tento přístup. Během pandemie přišla každá desátá rodina s dětmi až o třetinu příjmů. Nejlepší cesta, jak ochránit pracující rodiny s dětmi před chudobou a spirálou zadlužení, jsou přídavky na dítě,“ uvedla Maláčová. Dodala, že očekává, že peníze, které stát rodinám dá, se obratem vrátí zpět do ekonomiky.

Podle místopředsedkyně sociálního výboru Olgy Richterové ale ve skutečnosti rodiny dostanou přidáno jen velmi málo. Vyčíslila, že dítě do šesti let, které zatím dostává 500 korun, nově dostane 130 korun navíc. „Tak, jak je to navržené, to zásadně nepomůže,“ míní Richterová. Zásadní problém vidí ve výši životního minima pro děti, které činí 1900 korun do šesti let a u starších 2400 korun.

„Životní minimum je nastavené špatně, nezohledňuje rodiny, kde je jeden rodič a dítě, jeden rodič a dvě děti. U rodin samoživitelů to nefunguje,“ zdůraznila.

Europoslanec a někdejší předseda TOP 09 Jiří Pospíšil považuje za pochybnou celou myšlenku zvyšování dávek vzhledem k tomu, že problémy s penězi podle něj má hlavně sám český stát. „Je potřeba říct: Zvýší se sociální výlohy pro děti, ale ty děti to jednou budou muset zaplatit, ty peníze dostanou na dluh a s úroky je, až budou dospělé, budou platit,“ uvedl. Snahu zvýšit přídavky na děti považuje za „součást volební kampaně sociální demokracie“.

Maláčová věří, že má kompromisní návrh podoby kurzarbeitu

Páteří státní podpory lidí ekonomicky zasažených koronavirovou krizí je ale vládní program Antivirus, který zajišťuje, že zaměstnanci pracující v podnicích, na které dopadly vládní restrikce, neskončí na dlažbě. Ten ale může fungovat pouze do března. Vláda proto potřebuje rychle dokončit schvalování takzvaného kurzarbeitu, na jehož nejlepší podobě se však neshodla ani koalice.

Jana Maláčová, jež předložila vládě návrh, který nyní čeká na druhé čtení v Poslanecké sněmovně, je však přesvědčena, že se jí podařilo vyjednat přijatelný kompromis. „Každý má úplně jinou představu. Ve sněmovně je devět stran a já se mezi nimi snažím dosáhnout nějakého kompromisu. Ten jsem vyjednala a má podporu celé tripartity. Doufám, že se konečně posuneme,“ řekla Maláčová týden před druhým čtením. Podotkla, že Antivirus považuje za „velmi funkční a velmi dobrý program“, přičemž „kurzabeit bude ještě lepší“. Je přesvědčena, že se podaří legislativu schválit tak, aby kurzarbeit nahradil dosavadní program od 1. března.