Čau lidi, zrovna jsem na slavnostním otevření Státní opery po rekonstrukci za miliardu a sto třicet milionů. Nádherná novorenesanční budova. Strašně jsem se na to těšil a ještě vám o tom napíšu.

Předtím jsme měli oběd u pana prezidenta a jeho paní. Pan prezident vzal i dceru Kateřinu a pozval i Vivien a Frederika. Bylo to poprvé v historii, můžu snad říct, novodobé České republiky. A bylo to fajn.

Jinak abyste věděli, tohle je jen takové malé hlášení, kde vám jen chci říct pár věcí, co mám na srdci. Vláda začíná až zítra, ale já už jedu schůzky, samozřejmě jsem jich už o víkendu měl spoustu. Čeká nás strašně důležitý rok a máme před sebou plno úkolů a práce.

Dovolená byla moc fajn a byl jsem vděčný, že můžu na pár dní vypadnout. Byli jsme v Rakousku v hotelu, kam jezdíme už 15 let. Známe tam spoustu hostů, můžu říct desítky německých a rakouských rodin. Vidíme se vždy jednou za rok a musím říct, že teď jsem byl hodně překvapený jejich názory. V dobrém :-) Hlavně jsme se bavili o energetice. Nikdo z nich nerozumí německé strategii odejít od jádra a myslí si, že my jdeme s naší sázkou na jádro tou správnou cestou. Což o to, já to vím, a moc dobře, ale že si to myslí i tihle lidi, mě překvapilo.

Je vám asi jasné, že tenhle vánoční pobyt v Rakousku je pro mě vždycky důležitý zdroj informací, znám strašně dlouho majitele hotelu, dozvím se tam i spoustu názorů na Evropu, jsou vždycky velice dobře informování o tom, co se děje u nás, podporují naši protimigrační politiku a byl jsem překvapen, že mi vícero lidí ukazovalo články, co si vystřihují o různých našich zahraničně-politických a evropských pozicích. Je zajímavé slyšet právě tyhle lidi, co si myslí. Je to jiné, než člověk čte v německých médiích.

Jinak asi víte, že měl pan prezident vánoční projev, asi jste ho viděli, no divil bych se, kdyby ne. Hodnotil tam i naši vládu, takže jsem požádal naše ministry, aby se vyjádřili a panu prezidentovi jsem to právě dneska odprezentoval.

No a protože vás chci vždycky informovat o všem, co dělám, řeknu vám to stejné, co jsem řekl panu prezidentovi. Ať to máte z první ruky. Jedem.

Spravedlnost. Tady pan prezident očekává, že se zrychlí soudy a že k tomu paní ministryně Marie Benešová přispěje. Mluvil přitom o těch nejznámějších kauzách. H-Systém, co trvá 20 let. Letadla Casa a Vlasta Parkanová, co trvá už 10 let. David Rath chycený s úplatkem v ruce, soud trval 7 let.

Na to mi přímo paní ministryně Benešová řekla, že její ministerstvo právě ty zmíněné případy monitoruje s předsedy krajských soudů, pod které spadají. A aby soudy obecně zrychlily, navrhla a prezident jmenoval nového předsedu Vrchního soudu Luboše Dörfla, který se osvědčil na Krajském soudu v Ústí nad Labem. Marie Benešová podporuje i otevřená výběrová řízení na místa 5 odcházejících předsedů krajských soudů a vyzývá schopné soudce, aby se do nich hlásili. Vítěze bude paní ministryně respektovat a navrhne je k jmenování.

Právě předsedové soudů mají v rukou potřebné nástroje, jak si poradit s délkou soudního řízení. Měli by si hlídat nedodělky, na pravidelných poradách je projednávat a zvyšovat tlak na jednotlivé soudce, u kterých se vyskytují. Pokud je neodstraní, měli by využívat i krajní nástroj v podobě kárných řízení. Sama ministryně dělá i na tohle téma porady s předsedy krajských soudů, naposledy před Vánoci.

Jak víte, justice je nezávislá, my do ní nemůžeme vstupovat ani ji suplovat, ale je potřeba vytvořit legislativní podmínky a podpořit ji. My jsme navýšili počty asistentů na soudech tam, kde bylo potřeba. Situace se zlepšuje, protože kriminalita klesá. Zlepšují se i pracovní podmínky lidí v justici. A samozřejmě jako v každém oboru, je to o lidech.

Místní rozvoj. Jasně, že pan prezident ve svém proslovu nemohl vynechat problém extrémně pomalého stavebního řízení. Jsme v tom na úrovni afrických zemí. Takže všichni stavebníci čekají na náš nový stavební zákon. Jak řekl krásně pan prezident na účet ministryně Kláry Dostálové: “Je-li kritizována, tak je někdy kritizována právě těmi, kdo přispěli k jeho pomalosti.“

Je to velký problém a my se můžem jakkoli snažit, když tady existuje systém, který dělá všechno pro to, aby se nestavělo, pak všechno dlouho trvá a těžko se proti tomu brání. Skupina lidí je proti výstavbě a terorizuje ty lidi, o tom Přerově už jsem vám psal. A o novém Stavebním zákonu vám píšu průběžně od chvíle, co jsme na něm začali makat. Takže základní heslo znáte:

1 úřad, 1 povolení, 1 razítko!

Nedovedete si představit, co všechno musíme překopávat, aby se v naší zemi stavělo snadněji. Nejde jen o nějakou změnu paragrafů na papíře. Musíme napravit roztříštěnost stavebních úřadů a vytvořit jejich jednotnou soustavu v gesci státu s jednoznačnou odpovědnosti. Díky tomu můžeme sdílet úředníky i materiály, aby se dodržovaly lhůty, i když někdo onemocní nebo odjede na dovolenou.

Občané budou komunikovat jen s jedním orgánem. Státním stavebním úřadem. Teď totiž, jak všichni víte, musíte často oběhat i 45 úřadů. Někdy možná i víc. Památkáře, hygienu, hasiče, životní prostředí, dopraváky, energetiky… My zavedeme JEDNO místo, kde se to vyřeší všechno najednou. Všichni budou posuzovat jednu dokumentaci, která bude u stavebního úřadu. Ti, kteří budou součástí stavebního úřadu, se budou přímo podílet na rozhodovacím procesu, ostatní budou mít 30 dnů na vydání vyjádření. Jen v těch fakt složitých případech 60 dnů. Pokud se do té doby nevyjádří, začne platit to, čemu říkáme fikce vyjádření. Čili, že s návrhem souhlasí.

Náš stavební zákon obsahuje spoustu věcí, které zabrání tomu, aby si vás úředníci přehazovali jako horký brambor a znovu a znovu nabíhaly lhůty. Taky se třeba k vaší stavbě bude moct vyjádřit veřejnost jen jednou, a ne opakovaně jak dosud.

Hrozně důležitá je digitalizace, na které jako první vláda v této zemi fakt makáme. Nový stavební zákon vám umožní, aby veškeré schvalování dokumentace probíhalo elektronicky. Čili ji nahrajete do systému, dostanete k ní evidenční číslo a všechna vyjádření se budou vydávat jenom k ní.

Jinak ale musím říct, že rychlost získání povolení v žádném případě nebude na úkor potlačení jakýchkoliv veřejných zájmů. Takže ani na úkor památkové péče.

Nový stavební zákon jsme vytvořili ve spolupráci s Hospodářskou komorou, abychom postupovali maximálně efektivně. Hospodářská komora je největší představitel malých i velkých investorů, takže nám mohla poskytnout svoje praktické zkušenosti a mohli jsme už během přípravy najít co nejširší shodu.

Doprava. Tady říkal pan prezident přesně to, co ve svých hlášeních píšu už roky. Průměrná doba přípravy dálnice je teď 13 let. Musíme zrychlit. Já vám už v prosinci psal o tom, že náš nový liniový zákon sníží dobu přípravy pod 10 let. Navíc u některých staveb jsme museli začít jejich přípravu znova od začátku.

Co je pro mě jako manažera naprosto šílené, že před spoustou let byly vypracované posudky vlivů na životní prostředí, anglicky se tomu říká EIA, „Environmental impact assessment“, a musí to mít každá dopravní stavba. A je to strašně časově náročné, bez toho se ale nemůže kopnout do země. Jenže ministři dopravy ve vládách před námi nechali tyhle posudky propadnout. My dostali do ruky kolem stovky projektů, které měly klidně i 15–17 let staré posudky a Evropská unie nám natvrdo řekla, že pokud chceme využít evropské peníze, musíme všechny ty posudky udělat znova.

Nám se aspoň u 12 klíčových staveb podařilo vyjednat výjimku a zrychlený proces, u zbytku propadlých stanovisek se musela EIA po roce 2015 bohužel opakovat. Dlouhodobě se zanedbala legislativa a hrozilo zastavení investic evropských peněz do dopravních staveb, ale podařilo se u dalších staveb domluvit kompromis, že stačí nejdřív ověřit, jestli se projekt opravu změnil tak moc, že potřebuje nové stanovisko a tím zachránit tyto investice ve výši několika desítek miliard.

I tak jsme ale nabrali minimálně 2 roky zpoždění u 70–80 staveb, u kterých se EIA musela dělat znovu. A to se bavíme třeba o obchvatu Prahy, prakticky celé D6, kde se jen částečně podařilo dojednat výjimku, jihočeské D3 od Českých Budějovic ke státní hranici, celé D4, části D7, části D48 a hlavně spoustě obchvatů na silnicích I. třídy, které lidi nutně potřebují.

Příprava staveb byla mezi lety 2010–2012 mrtvá. V roce 2014 se na přípravu staveb dalo 0,5 miliardy, od té doby se peníze pořád navyšují. Loni už to bylo přes 2 miliardy. A další peníze jdou do Správy železniční dopravní cesty a Ředitelství vodních cest. Bohužel ten pravý efekt uvidíme až za 3–4 roky.

JENŽE

Už teď a navzdory všem těm šílenostem, se kterými se musíme po našich předchůdcích vyrovnávat, se staví nejvíc v historii naší země: 249 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Z toho jsou nové úseky dálnic 127,4 kilometru. A právě teď na D1 modernizujeme 60,7 kilometru, pořád za plného provozu. Rozpočet Ředitelství silnic a dálnic je skoro nejvyšší za celou dobu jeho existence, a přitom stavíme za 2/3 ceny oproti letům 2008–2010.

Finance. Tady panu prezidentovi vadily daňové výjimky. To je další břemeno, které jsme zdědili po minulých vládách. V zákoně jich máme stovky. Dostaly se do něj pod tlakem různých lobbistů, kterým bylo ukradené, že každé snížení daní pro nějakou zájmovou skupinu znamená, že to budou muset doplatit ti ostatní. Přineslo to i hrozný brajgl do samotného zákona o daních z příjmů, který je dnes po 200 novelách 7x delší, než když vznikl. Hlavní důvod jsou právě ty daňové výjimky.

Proto si naše vláda dala v roce 2018 do programového prohlášení, že žádnou daňovou výjimku nezavedeme, ale budeme je naopak rušit.

TAKŽE pár příkladů.

Zrušili jsme daňové osvobození výher z hazardu nad 1 milion. Hlavně proto, že je to bezpracný příjem, tak proč by měl mít někdo, kdo má kliku, daňovou výhodu oproti těm, kteří si peníze vydělali prací? Pro rozpočet státu, krajů a obcí to podle našeho odhadu bude znamenat víc než půl miliardy navíc, které budeme moct použít třeba na investice.

Taky jsme splnili svůj slib z programového prohlášení spravedlivěji zdanit rezervy u pojišťoven, protože doteď neexistovala jasná pravidla, kolik mají vůbec pojišťovny zaplatit. Mohly si prostě odkládat zdanění “do budoucna.” My tuhle vylobovanou výjimku zrušili a zavedli jasná pravidla v souladu s evropským právem. Dohromady to lidem naší země přinese přes 10 miliard korun ročně.

A je toho samozřejmě víc. Třeba korunové dluhopisy nebo zahřívané tabákové výrobky versus cigarety. Budeme v tom pokračovat i tenhle rok. Třeba zjednodušíme příspěvky na stravování, aby si je mohli dovolit vyplácet všichni zaměstnavatelé a nejen ti, kteří jsou ochotní platit provize stravenkářským společnostem. O tomhle stravenkovém paušálu jsem vám už několikrát psal. Díky němu na daňově zvýhodněné stravování dosáhne další až milion zaměstnanců.

Nejen, že my daňové výjimky rušíme a zjednodušujeme tak systém, ale je potřeba si uvědomit, že jsme lidem a firmám daně celkově snížili. Když se to spočítá dohromady, od roku 2014 do roku 2020 jsme jim snížili daňovou zátěž už o skoro 130 miliard!

Průmysl a životní prostředí. Tahle témata jsou spojená a pan prezident o nich mluvil hlavně v souvislosti s energetikou a taky evropskou politikou. Jasně, že otevřel to, co vám hlavně v poslední době připomínám. Soláry. Hlavně kvůli ODS, Zeleným a KDU-ČSL za ně platíme skoro 30 miliard ročně. Šílené peníze, které v rozpočtu každý rok chybí. A přitom nám dávají jen 3 procenta energie. Pan prezident taky velmi správně vypíchl, že obnovitelné zdroje, jako jsou soláry nebo větrné elektrárny, nebudou stačit, protože závisí na momentálních klimatických podmínkách. Bez klasických elektráren se neobejdeme. Tedy těch bezemisních, takže jaderných.

Náš Národní investiční plán počítá se zahájením stavby Dukovan v roce 2029. To je nejrychlejší možný scénář, který odpovídá všem procesům i v jiných zemích EU, příprava takhle náročné stavby skutečně trvá 10 let.

Náš plán je:
2020–21 příprava notifikace s Evropskou komisí
2021 územní rozhodnutí
2022 výběr dodavatele
2024–25 zahájení procesu stavebního povolení
2029 zahájení stavby
2036 zahájení provozu

Do roku 2025 se zároveň musíme rozhodnout o dalším bloku v Temelíně a zahájit ten stejný proces.

No a co se týče účtu za solární tunel, připravujeme s ministrem průmyslu plán, jak náklady snížit. Zjednodušeně, účet nemůžou platit jen zákazníci, firmy a stát, ale taky investoři, kteří z toho mají největší benefity. Proto dojednáváme s Evropskou komisí režim překompenzací. Počítáme, že uspoříme všem daňovým poplatníkům 5–7 miliard ročně.

Kde to začalo? No nebudete se asi divit tomu, že největší chybu udělala druhá Topolánkova vláda, která vládla 9. 1. 2007 – 8. 5. 2009. Mirek Topolánek, pamatujete si?

Ano, ODS. Kdo jiný. ODS byla zpočátku sice proti zákonu, za kterým stála ČSSD a Zelení, ale vláda vedená ODS mezi lety 2006–2009 postupně obracela a společně s koaličními partnery KDU-ČSL a Zelenými nakonec byla hlavním aktérem celého solárního zločinu. Její předseda Topolánek a ministr průmyslu Říman šli na ruku investorům, navíc absolutně neodhadli vývoj na trhu, ačkoliv z jiných zemí bylo jasné, co se může odehrát. Měli zásadně ovlivnit metodiku výpočtu a snížit dotace z rozpočtu, měli samozřejmě výkupní cenu snížit tak, jak to udělali v Německu, měli tlačit na meziroční výraznější snižování výkupních cen. Nic z toho vláda neudělala. Udělali z toho normální Klondike.

Důležitou roli sehrálo i tehdejší vedení Energetického regulačního úřadu, v jehož čele stál Josef Fiřt. Elektrárny postavené do konce roku 2010 totiž mají zaručeny extrémně zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na dobu 20 let s pravidelným ročním navýšením o 2 %.

ERÚ totiž musel změnit metodiku výpočtů a nastavit výkupní cenu za fotovoltaiku na 13 Kč/kWh. Doslovná citace Fiřta pro Ekonom z té doby: "Podle našich výpočtů nám vycházela cena na šest korun. Přijatý zákon nám však uložil, že musíme vycházet ze zadaných technicko-ekonomických požadavků. A hned je i stanovil. To je důvod náhlého zdvojnásobení výkupní ceny."

Kdo to platí? No kdo. MY VŠICHNI platíme každoročně ten rozdíl mezi 26 miliardami (státní rozpočet) a 47 miliardami. Každá domácnost zaplatí příplatek jen za obnovitelné zdroje asi 1100 Kč ročně. A zbytek zaplatí firmy, které tím ztrácí konkurenceschopnost. A budou platit dál. Dokdy? Je to na 20 let, takže do 2030–2031. Jo, tahle zátěž s námi pojede 10 let. Každý rok 30 miliard korun. Kdyby tento tunel nevznikl, tak máme za rok 2019 přebytkový rozpočet.

Až uvidíte příště někoho z ODS, jak mluví o ekonomice, rozpočtu nebo o tom, co všechno dělá vláda špatně, vzpomeňte si na to číslo. Bude se vám dobře pamatovat. 30 miliard ročně.

Nic, než se zase naštvu, přikládám sem radši článek Jany Klímové „Solární Klondike devět let poté: hodně podvodů a malé ryby“, ve kterém je spousta velice zajímavých informací, hlavně, kdo na tom vydělal.

Tak jo. Tohle byl můj feedback, jak se teď říká, panu prezidentovi k jeho projevu, kde mluvil velice dobře i k hodnotovým věcem a je logické, že já jako premiér ve svém prvním novoročním projevu na České televizi mluvil hlavně o ekonomických věcech, ty mám na starosti a lidí se vždycky nejvíc dotýkají.

Doufám, že jste ten můj projev viděli taky, a pokud ne, najdete ho tady na mém Facebooku o pár příspěvků níž, jak video, tak text. Jak jste možná viděli v České televizi, tak jsme ho udělali v Kramářově vile a na knihovnu jsem si položil knížku Faktomluva, kterou jsem minulý rok hodně propagoval. Takový fór, jestli si toho někdo všimne. A ano, jeden novinář z Českého rozhlasu si všiml, povedlo se. Jestli vy ne, tak si to můžete pustit ještě jednou :-) Když jsem se viděl, dal jsem si čtyřku za přednes a takovou lepší dvojku za obsah. Chtěl jsem toho tam samozřejmě říct mnohem, mnohem víc, ale to bych mluvil hodiny. To je problém s projevy, když tam dáte všechno, tak jste dlouhý :-) Jedničku jsem si ještě nikdy nedal, to buďte v klidu.

Právě jsem na otevření zrekonstruované Státní opery. Po fantastické rekonstrukci Národního muzea tu máme další obnovenou památku a jedem dál, Císařské lázně už začaly, na Invalidovně se pracuje a čeká nás Nová scéna Národního divadla.

Jestli jste četli Národní investiční plán, je tam na obnovu kulturních památek 47 miliard korun. Jak víte, vážíme si toho, co nám zanechali naši předkové. O našem kulturním dědictví, na které máme být hrdí, mluvím už dlouho a vždycky v každém významnějším projevu.

Takže Státní opera. Nádherná budova s úžasnou akustikou i výzdobou. Skvělá rekonstrukce. Otevíráme ji dneska, přesně 132 let od jejího prvního otevření. Pokud jste tam ještě nebyli, tak byste měli. Jak víte, stojí hned na magistrále, jako možná jediná budova opery na světě. Jestli někdo víte o jiné, tak mi napište, budu rád. Tady je něco o její architektuře, co jsem dostal v podkladech a celkem mě to zaujalo, tak přikládám:

Budova byla postavena v letech 1886–1888 jako nové německé divadlo vídeňskou firmou Fellner a Helmer. Na vypracování architektonického plánu budovy, jejíž stavba byla financována prostřednictvím veřejné sbírky, se podílel mj. i autor vídeňského Burgtheatru Karl Hasenauer. Cihlová stavba s jedním podzemím podlažím a čtyřmi nadzemními podlažími o zastavěné ploše 2 783,00 m2 a obestavěném prostoru 65 930,00 m3.

Budova je v neorenesančním stylu s použitím řeckých korintských prvků. Z průčelí divadla vystupuje výrazný portikus nesený osmi sloupy, nad ním je terasa s dalšími šesti sloupy zakončenými korintskými hlavicemi. Nad sloupovím je umístěn tympanon s reliéfem, zobrazujícím alegorickou postavu básníka, který se po boji Orfea s divokými menádami, průvodkyněmi boha Dionýsa, ujímá lyry a na okřídleném Pegasovi směřuje na horu Olymp. Nad vrcholem tympanonu je socha Fámy s trubkou a palmovou ratolestí (někdy označovaná jako Veřejné mínění), vlevo vidíme boha Dionýsa, jehož vůz táhnou šelmy, a vpravo sochu Múzy Thálie. Hlediště je bohatě zdobeno figurálními motivy, jinými štukovými ornamenty a bohatou freskovou výzdobou. Budova a její zázemí jsou významnou historickou památkou. Divadlo je považováno za jeden z nejkrásnějších evropských operních domů s vynikající akustikou a bohatou malířskou a sochařskou výzdobou.

V roce 1973 přibyla k historické budově nová provozní budova s jedním podzemním a pěti nadzemními podlažími, o zastavěné ploše 9 545 m2 a obestavěném prostoru 66 617 m3. Návrh a vlastní stavbu zajišťoval tým pod vedením Karla Pragera. Jedná se o železobetonový skelet s nosnými pilíři, který je uzavřen unikátními skleněnými stěnami. Provozní budova byla vystavěna v letech 1969–1973 jako zázemí s energocentrem (vytápění a chlazení historické budovy Národního muzea, Státní opery a Federálního shromáždění), dílnami, kancelářemi, baletními sály, sborovým a nahrávacím sálem. Objekt vyrostl na místě původního vinohradského parku a v současnosti již také patří mezi kulturní památky. Jedná se o zadní trakt bývalého Federálního shromáždění, které nyní využívá Národní muzeum.

Jak jsem řekl v projevu, bylo mi ctí moct říct pár slov právě v den, kdy náročná oprava právě dnes vrací naši Státní operu mezi nejkrásnější divadelní budovy v Evropě.

Celkovou opravu si určitě zasloužila. Naposledy prošla rekonstrukcí v 60. letech a tato současná rekonstrukce byla zahájena 13. března 2017 a dokončena za necelé tři roky. Kdo rozumíte stavařině, tak víte, že to je skvělý výsledek. Samozřejmě si moc vážím toho, že po dobu rekonstrukce dál pokračovala činnost souboru, že sbor i orchestr mohli se svým repertoárem vystupovat v Hudebním divadle Karlín nebo v historické budově Národního divadla. Nebylo to lehké rozhodnutí, protože všechny soubory se musely finančně i pracovně uskrovnit. Vážím si toho, že jste to dali. Taky jsem vyzdvihnul práci firmy Hochtief CZ a všech, kteří se na rekonstrukci podíleli. Myslím, že všichni vidíme, že tu odvedli vynikající práci, která jen znovu ukazuje, že naši stavaři jsou světová špička. Jděte tam a buďte hrdí. A předtím se stavte v Národním muzeu, kdo jste ještě nebyli.

Dorazil i maďarský premiér Viktor Orbán a pověřenkyně spolkové vlády pro kulturu Monika Grüttersová, taky velvyslanci USA, Německa, Rakouska, Francie, Polska, Izraele, Norska nebo Slovenské republiky.

Kdo máte rádi operu, tak čtu v programu, že v lednu se sem do Státní opery vrátí v novém obsazení oblíbená inscenace z loňského roku Fidelio nebo Madame Butterfly. Na jaro je plánována premiéra inscenace opery Karola Szymanowského Král Roger, v koprodukci s varšavským Teatrem Wielkým a Královskou operou ve Stockholmu. Velkou událostí by mělo být listopadové uvedení opery Mistři pěvci norimberští. Právě tohle dílo Richarda Wagnera zde bylo poprvé uvedeno v roce 1888. Režírovat bude Keith Warner a dirigovat hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens. V roli Hanse Sachse vystoupí švédský pěvec John Lundgren. Buďme na to hrdí!

Ještě poslední důležitá věc, kterou jste tady u mě včera hodně lajkovali. Tak kdo nelajkoval, ať čte:

Ministerstvo financí v pátek oznámilo výsledky loňského rozpočtu. Je to vždy jedno z nejočekávanějších čísel roku. Všichni víte, že jsme po celý rok 2019 masivně podporovali hospodářský růst, důvěru v ekonomiku i životní úroveň obyvatel. Podařilo se nám zlepšit platy v ekonomice, a navíc jsme proinvestovali o 17 mld. Kč více než rozpočet stanovoval. Ve srovnání s rokem 2018 jsme proinvestovali dokonce o 23 mld. Kč víc. Do lidí a do ekonomiky se zkrátka napumpovaly rekordní peníze. A celý loňský rok jsme proto poslouchali od opozice, že plánovaný schodek bude určitě překročen, že vláda příliš rozhazuje a podobné nesmysly. No a výsledek? Hospodaření státu dopadlo oproti rozpočtu o více než 11,5 mld. Kč lépe a zařadilo se mezi nejlepší výsledky v novodobé historii České republiky. V poměru k HDP je to čtvrtý nejlepší výsledek za posledních dvacet let.

Konkrétně a v číslech. Byl to rozpočet, kterým jsme:
- proinvestovali oproti roku 2018 o téměř 23 mld. Kč více, tedy částku přes 139 mld.
- vědu a výzkum podpořili rekordními 45 mld. Kč
- v regionálním školství zvýšili platy o 20 mld. Kč
- a jen na důchody vyplatili 472 mld., téměř 38 mld. plus
- platy celkem navýšili o 31 mld. Kč

Dopravní infrastruktura, výzkum, technologie, podpora zahraničních investic, stejně jako udržitelná sociální politika. Je jasné, že prioritou hospodářské politiky musí být promyšlené investice, které se v budoucnu mnohonásobně vrátí. Kdy jindy by měla naše země investovat do svého rozvoje a do svých obyvatel, než tady a teď? V oblasti rozpočtu a dluhu jsme premiantem EU. Náš dluh dlouhodobě klesá. V roce 2019 jsme jej v poměru k HDP stlačili pod 30 % na nejnižší hodnoty od roku 2009. Od roku 2014 jsme zadlužení naší země snížili už o 12 procentních bodů! Zavedli jsme opatření, díky kterým vybíráme daně rok od roku lépe. Proto jsme meziročně na daních a pojistných vybrali o 110 mld. Kč více. U DPH jsme se zlepšili o 4,4 %, u daní z příjmů dokonce o 12,2 %.

Jasně, je správné každou korunu obracet dvakrát, ale dusit ekonomiku rozhodně není cesta. Jsme na správné cestě. Dokládá to právě i účet za rok 2019, kdy jsme oproti plánovanému schodku 40 mld. Kč dopadli o 11,5 mld. Kč líp, tedy 28,5 miliard.

Podrobnosti k výsledkům rozpočtu i reakce na lži opozice jsou samozřejmě na Facebooku Alena Schillerová, kam byste měli jít teď hned. Super grafy, doporučuju. Třeba mýtus o rozpouštění rezerv, který se objevil v souvislosti naší novelou zákonu o zrušení Fondu národního majetku. Realita je úplně jiná. Možnost převádět prostředky z výnosů privatizace do státního rozpočtu byla uzákoněna už v roce 2012.

Od té doby vlády převáděly do rozpočtu každý rok v průměru 10 miliard korun. Jedná se o dividendy státních firem, které byly řádnou součástí příjmů rozpočtu roku 2019, který schválila Poslanecká sněmovna.

Novela tedy přinesla pouze větší transparentnost. Díky ní už nezávisí nakládání s penězi z privatizačních účtů na libovůli vlády a ministrů financí, ale je plně pod kontrolou Parlamentu. Ti, co dneska křičí, se měli ozvat, když tam předchozí vlády převáděly desítky miliard z privatizace mimo rozpočet, mimo vůli Poslanecké sněmovny

Tak jo, ode mě všechno. Zítra začíná vláda a od příští neděle začínáme zase s hlášením naplno. Tohle bylo jen takové, abyste neměli pocit, že vám v neděli něco chybí. Chybělo by vám? Napište mi. A hezký večer vám všem.