Vláda se opatřeními na ochranu českých občanů před šířením koronaviru zabývala hned na úvod svého pondělního jednání. Kromě aktuálních informací o vývoji nemoci v Číně a dalších zemích světa a o připravenosti českého zdravotnictví vláda rozhodla o dalším konkrétním preventivním kroku – vyhlášení zákazu přímých letů mezi Českou republikou a Čínou pro všechny letecké přepravce, a to až do odvolání. Znění ochranného opatření naleznete ZDE.
„Abychom neohrozili návrat našich dalších občanů z Číny domů, rozhodli jsme po debatě, že zakážeme přímé lety z Číny s platností od neděle 9. února. Dále intenzivně komunikujeme v rámci Evropské unie a doufejme, že Evropská unie brzy dospěje k nějakému celoevropskému řešení,“ upřesnil premiér Andrej Babiš.
Vláda také vzala na vědomí rozhodnutí ministra zahraničních věcí uvolnit na humanitární pomoc Číně 10 milionů korun z rozpočtu ministerstva. Peníze budou poukázány Světové zdravotnické organizaci na pomoc se zvládáním epidemie. Česká republika je podle premiéra Babiše připravena Číně pomoci také případným zapojením českých odborníků – epidemiologů a výzkumníků.
Kabinet rovněž schválil změny v dotačním programu Ministerstva zdravotnictví, jehož prostřednictvím stát financuje investice do 14 jím přímo řízených zdravotnických zařízení. Změny v programu byly nutné proto, že původní dokumentace byla připravována v letech 2015 a 2016 a dnes již neodpovídá aktuálnímu stavu připravenosti jednotlivých investičních záměrů.
Až do roku 2027 chce vláda na investice do svých nemocnic vyčlenit téměř 9,5 miliardy, další více než 4 miliardy mají jednotlivé nemocnice přidat z vlastních rozpočtů. „Myslím, že je potřeba to zrychlit a připravit velice konkrétní investiční plán rezortu zdravotnictví na rok 2021,“ prohlásil předseda vlády a připomněl, že osobně jednotlivé státní nemocnice navštěvuje a zajímá se o připravenost těchto projektů.
Konkrétně se jedná o sedm investičních záměrů, například o projekt výstavby gynekologicko-porodnické kliniky ve Fakultní nemocnici Brno, výstavby hlavní budovy B ve Fakultní nemocnici Olomouc či výstavbu pavilonu chirurgických oborů ve Fakultní nemocnici Plzeň.
Ministři se rovněž seznámili s aktuální situací ohledně dopadů plánovaného rozšíření dolu Turów na českém území. Sporné rozšíření hnědouhelného dolu nedaleko polsko-českých hranic česká vláda řeší ve spolupráci s dotčenými obcemi a Libereckým krajem. V průběhu roku 2019 například proběhlo monitorování povrchových a podzemních vod včetně záměr hladin podzemní vody v rámci česko-polské monitorovací sítě podzemních vod.
Pro letošní rok Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Českou geologickou službou připravilo například doplnění a zprovoznění monitorovací sítě podzemních vod, monitoring podzemních a povrchových vod či zpracování transientního modelu proudění podzemní vody v příhraniční oblasti včetně vymezení lokalit potenciálních a náhradních zdrojů podzemní vody v oblasti Frýdlantského výběžku. Ministerstvo zemědělství vytvořilo nový dotační podprogram Podpora projektové a inženýrské přípravy navržených opatření k řešení dopadů plánovaného rozšíření těžby polského hnědouhelného dolu Turów na české území, v němž bude k dispozici 60 milionů korun.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: PV