Děkuji za slovo. No pane poslanče, ten UNILES jste si mohl odpustit, dobře víte, že v tom nehraje vůbec žádnou roli. Já jsem se stal ministrem financí 29. ledna 2014. Poprvé v životě jsem vstoupil do budovy Ministerstva financí. Nechodil jsem tam dopředu jak pan Ferjenčík se koukat na svoji příští kancelář. (Úsměv u některých poslanců.) A od toho momentu, co jsem se stal členem vlády, nikdy jsme na rozdíl od vaší strany nic neprodali. Nic jsme neprivatizovali. Věděli jsme, ty termály a různé věci, co jste tam řešili. Tak já nechápu, proč mluvíte o UNILESu. Nikdy jsme nic nezprivatizovali. To je taky jeden ze znaků členství hnutí ANO ve vládě. Nikdy jsme nic neprodali. Ani teď nikdo nic neprodal. A mimochodem, já když jsem se na to zeptal pana ministra Tomana, tak mi řekl, že je to v jeho kompetenci, že to vlastně ani nemusel dát na vládu. Nakonec to tam dal pro informaci. Takže asi tak na začátek za mě. A teď vám tady přednesu, co tady mám napsané.

Takže znovu jenom zdůrazňuji, že veškerý majetek zůstává v majetku České republiky. Veškerý. Jedná se o systémové scelování pozemků obou státních podniků, které vychází z dlouhodobých jednání mezi ministerstvy zemědělství a obrany, která probíhala déle než rok. Takže já nerozumím tomu, proč proces, kdy stát dokáže zorganizovat vnitřní organizační operaci rychle a efektivně, je předmětem kritiky. Takže v žádném případě nemohu souhlasit s tím, že převod práva hospodaření probíhá netransparentně, utajeně či dokonce překotně.

Znovu opakuji, že se fakticky nejedná o žádnou majetkovou transakci. My s nikým nic neměníme ani nic neprodáváme a neprivatizujeme. Všechny dotčené lesy zůstaly nadále majetkem českého státu a dochází pouze k reorganizaci při jejich správě, optimalizaci této správy v rámci dvou státních podniků. Naopak tato směna přispěje k tomu, aby se odloučené lesní celky státu nerozprodávaly do soukromého vlastnictví.

Současně tak Ministerstvo obrany reaguje na nález NKÚ, kdy bylo vyčítáno Vojenským lesům, že hospodaří zcela mimo zájmové oblasti armády, zejména tedy v oblasti Mimoně. Ohledně údajné účelovosti a netransparentnosti připraveného převodu si dovoluji sdělit, že uvedená změna majetkových vztahů byla dlouhodobě projednávaná s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem obrany a následně vyústila v informaci podanou vládě České republiky. Informaci vláda neschvalovala, je to v kompetenci ministra.

V předmětném materiálu je zmíněno, že jedním z hlavních důvodů změny majetkových vztahů je vyrovnání se s kůrovcovou kalamitou - jsme zase u kůrovce - v oblasti Libereckého a Ústeckého kraje, přičemž uvádím, že situaci s kůrovcem v této lokalitě je obecně známa. Převod divize Mimoň nemá mimo jiné řešit pouze otázku výkonu lesnické činnosti na území příslušné divize, ale předpokládá se rozšíření činnosti této organizační jednotky, která by měla zasahovat na území, která jsou spravována Lesy České republiky a která by měla zvrátit dosavadní negativní vývoj šíření kůrovce v dané lokalitě, zejména zlepšit operativní možnosti Lesů České republiky v boji s kůrovcem v předmětné oblasti, které budou vycházet z využití vlastních kapacit tohoto státního podniku. Vojenské lesy naopak získají prstence okolo stávajících vojenských újezdů, ve kterých využijí své kapacity v době, kdy v újezdech probíhá výcvik. Zároveň armáda získá nový areál pro vybudování nového posádkového cvičiště.

Rovněž kategoricky odmítám tezi účelového vyvedení zemědělských pozemků. Největší část zemědělských pozemků Vojenských lesů se nachází v divizi Mimoň, kde zemědělská půda tvoří z celkové výměry pouze 86 hektarů. V naprosté většině se jedná o tzv. trvale trávní porost, louky, který slouží především pro produkci sena, které je dále využito pro zkrmování v oborách Vojenských lesů, které jsou součástí majetkové směny. Komplexní směna obor i trvale travních porostů je tedy zřejmým a racionálním krokem. Převážná část plochy divize Mimoň jsou lesní pozemky (předsedající upozorňuje na čas), většina jsou otevřené veřejnosti a slouží taky pro turistické účely.