Dobrý den, dámy a pánové,

jsem rád, že mohu vystoupit na vaší konferenci, které se neúčastním poprvé a jsem rád, že se můžeme věnovat tématu, které představuje jednu z nejdůležitějších oblastí pro rozvoj naší země a to je vzdělání. Má přímý dopad na naši prosperitu. Závisí na něm, jak kvalitní životy povedeme, mezi jakými lidmi budeme žít a jak spokojená bude naše společnost.

Není překvapivé, že otázky spojené se školstvím lidé téměř vždy jmenují mezi prvními, když se mají zamyslet nad tím, co by v naší zemi chtěli změnit. Všímají si toho, jak rychle se svět vyvíjí, a chtějí, aby na to jejich děti byly připravené. Já jsem se školstvím zabýval dlouhá léta a na několika úrovních. A všude jsem pracoval se schopnými, aktivními lidmi, kteří měli společný cíl, a to je změnit něco k lepšímu a postupně v našem školství překonávat průměrnost.

To slovo průměrnost nepoužívám jako kritiku, ale jako konstatování. V žebříčcích vidíme, že jsme v rámci Evropy opravdu průměrní. Investujeme teď lehce nadprůměrné peníze, ty se v čase navyšují, poměrně dynamicky. Naše výsledky ovšem setrvávají na úrovni průměru a nedaří se je výrazně zlepšit.

Tuhle tezi trochu rozvedu a podložil bych ji fakty. Veřejné výdaje na školství se za posledních 10 let téměř zdvojnásobily. A je to i jedna z oblastí, kam i dnes proudí více peněz, i když stát musí šetřit a zamýšlet se nad každou korunou. Rozpočet MŠMT příští rok dosáhne 291 miliard korun, což je o 22 miliard víc než letos a o 51 miliard víc než loni. Učitelům meziročně narostou mzdy o 7 %, čímž splníme jejich zákonný nárok na 130 % průměrné mzdy.

Peníze ale nejsou to jediné, co by se mělo odrážet na rostoucí kvalitě vzdělávání. Dalším zajímavým ukazatelem je počet pedagogů, kterých přibývá rychleji než žáků, a tak máme nyní méně žáků na učitele než řada zemí OECD. Přes všechna tato čísla, tedy více peněz, a tedy vyšší platy, lepší technika a vybavení; více učitelů, a tedy komfortnější podmínky pro jejich práci, se kvalitu českého školství stále nedaří výrazně posunout nahoru.