Předseda vlády Petr Fiala se v pátek 20. října setkal v Brně s vedením Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). S jeho ředitelem Lukášem Kintrem hovořil o návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti, nedostatku odborníků na kyberbezpečnost a plánech úřadu na další rozvoj.  Poté premiér navštívil kontrolní stanoviště Policie ČR na bývalém hraničním přechodu Lanžhot na dálnici D2, kde se seznámil s průběhem preventivních kontrol, které byly dočasně zavedeny na česko-slovenské státní hranici.

Premiér zdůraznil, že NÚKIB hraje klíčovou roli při ochraně národní bezpečnosti a stability Česka v digitálním prostoru. „Kybernetické útoky jsou stále častější a sofistikovanější, jsou více nebezpečné, proto význam tohoto úřadu roste. Energetika, zdravotnictví, telekomunikace a další klíčová odvětví jsou stále více závislá na informačních technologiích. Funkční a spolehlivá ochrana naší kritické infrastruktury je tak zásadní pro fungování státu,“ uvedl premiér.

NÚKIB připravil pro premiéra několik praktických ukázek své činnosti. Jednou z nich byla prezentace z oblasti TEMPEST. Jde o metodu ochrany utajovaných informací před jejich možným únikem formou elektromagnetických signálů. Ředitel NÚKIB Lukáš Kintr spolu s týmem zaměstnanců úřadu představil také plán připravované výstavby sídla NÚKIB v brněnských Černých Polích.

Důležitým tématem jednání byla novela kybernetického zákona, která má zajistit vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti zemí EU. Novela dá také státu nástroj týkající se posuzování bezpečnostní spolehlivosti dodavatelů informačních a komunikačních technologií. Cílem je ochránit tak ty nejkritičtější systémy v Česku před aktivitami nepřátelských zemí. Návrh zákona je aktuálně v mezirezortním připomínkovém řízení a vláda by ho mohla projednat do konce roku.

Poté premiér navštívil registrační místo Policie ČR Břeclav a také kontrolní stanoviště na bývalém hraničním přechodu Lanžhot na dálnici D2 a seznámil se s průběhem preventivních kontrol, které byly dočasně zavedeny na česko-slovenské státní hranici. Počty nelegálních migrantů na našem území sice rostou, ale jsou výrazně nižší oproti minulému roku. Celkem bylo letos zadrženo 3 785 nelegálních migrantů, loni to bylo přes 16 tisíc, tedy čtyřnásobek. Také ve srovnání s okolními státy je na tom ČR relativně dobře. Například v minulém týdnu zadrželo Maďarsko přes 4 000 nelegálních migrantů, Rakousko přes 2 700, na Slovensku 1 700, ale v Česku to bylo jen 570.

„Daří se odhalovat pašeráky nelegálních migrantů. Zatímco loni bylo u nás zadrženo 248 převaděčů za celý loňský rok, letos k 18. říjnu to je již 341. Ukazuje se tak, že naše opatření fungují a daří se nám odrazovat nelegální migranty i pašeráky od vstupu na naše území. Děkuji PČR za profesionální práci,“ dodal předseda vlády.

Premiér také zdůraznil, že dočasné kontroly na hranicích, které kvůli rostoucí migraci státy ve střední Evropě zavádějí, jsou mj. důsledkem toho, že není celoevropské řešení tohoto problému. „Musíme pracovat na celoevropském řešení, na zpřísnění migrační a azylové politiky tak, aby byla opravdu účinná. ČR se aktivně zapojuje do těchto jednání. Musíme dospět do takové situace, že pravidla hry nebudou určovat gangy pašeráků a převaděčů, ale členské státy EU,“ dodal předseda vlády.