Já skutečně odpovím asi na většinu otázek, na které jste se ptali, (i?) když jich bylo hodně. A začnu tím základním mottem té vaší otázky, interpelace, a to bylo, jako že spoléháme na evropské řešení - to jste řekl několikrát. Ale nic takového jste ode mě nikdy nemohli slyšet. My nespoléháme na evropské řešení. My jsme připravili národní řešení, ale pracujeme na evropském řešení. A to je velký rozdíl. A pracujeme na evropském řešení, protože jsme přesvědčeni, že evropské řešení je levnější, efektivnější a výhodnější.

Takže jestli chce někdo hájit skutečně národní zájmy, tak se musí snažit, abychom dosáhli evropského řešení a na jeho základě snížili ceny energií. Soupeřit v tom, jak budeme dotovat, z čeho taky, jak budeme dotovat vlastní průmysl a soupeřit v tom s Německem a dalšími bohatými zeměmi, já považuji za nesprávnou cestu. A ta cesta, kterou jsme se vydali, už úspěchy nese. Podívejte se na ceny energií, na jejich pokles. Já neříkám, že jsou tam, kde je chceme mít ani zdaleka, ale už ty kroky, které jsme udělali na celoevropské úrovni, vedou k tomu, že cena elektřiny klesá.

Pokud se nám podaří dotáhnout ty další věci, po kterých voláme, a to je třeba oddělení ceny plynu od ceny elektřiny, respektive zastropování ceny plynu, který se používá pro výrobu elektrické energie, tak se v tom snižování ceny dostaneme ještě dál, a to je ten skutečný krok, který pomůže České republice, který pomůže České republice a pomůže našemu průmyslu.

A znovu opakuji, nespoléháme se na evropské řešení a nečekáme s čím, kdo přijde. My jsme aktivní. Třikrát jsme svolali mimořádnou radu ministrů pro energetiku, x aktivit vzešlo z českého předsednictví, které fungují, které si ostatní země osvojily, a myslím, že obecný názor je, že české předsednictví právě v tomto směru mimořádně aktivní je. Jsme aktivní ve všech směrech. Takže nespoléháme na evropské řešení, ale z hlediska zájmu České republiky ho považujeme za nejvýhodnější a nebudeme rezignovat na to, abychom ho dosáhli.

Pokud jde o nezaměstnanost a co děláme pro to, aby nezaměstnanost nebyla vysoká, tak jenom si připomeňme - a nestrašme se tady opravdu - že zatím tedy k žádnému dramatickému vývoji na pracovním trhu nedochází. Podíl nezaměstnanosti dosáhl v srpnu letošního roku 2,5 procent podle metodiky EU - ať mě nikdo nechytá za slovo - 2,6 . Meziročně se snížil o 0,4 procentního bodu, došlo k mírnému zvýšení nezaměstnanosti v poslední době o 0,1 procentního bodu, ale ta hodnota odpovídá stejnému období loňskému loňského roku. Podíl zaměstnaných v celé populaci k celé populaci 15 až 64letých dosáhl v srpnu 70,4 procent, to znamená, že se oproti roku 2021 zvýšil o 0,5 procentního bodu

A takto bych mohl uvádět další čísla, která ukazují, že tady k žádnému nejenom dramatickému, ale ani negativnímu vývoji nedochází. A co je pozitivní, daří se snižovat taky mezeru mezi podílem ekonomicky aktivních mužů a žen, což se v době koronavirové krize z objektivních důvodů asi nedařilo. Úřady práce evidují k poslednímu září (2022?) 256 tisíc uchazečů, to je o něco více než v předcházejícím měsíci a zase to odpovídá těm trendům v jednotlivých letech. Naše nezaměstnanost je podle dvou různých statistik buďto nejnižší, nebo druhá nejnižší v celé Evropské unii.

A je také potřeba mluvit se zaměstnavateli a s podnikateli. Já to pravidelně dělám, a když si poslechnete, co oni říkají, tak oni po nás naopak chtějí, abychom ještě liberalizovali pracovní trh a vytvořili lepší podmínky pro příchod lidí ze zahraničí, protože jim chybí, protože jim chybí pracovníci, protože jim chybí zaměstnanci. Naposledy v tomto směru před pár dny apeloval Svaz průmyslu a dopravy na sněmu v Brně, kterého jsem se osobně účastnil. A i důkaz toho, že je tu prostor, je to, jak se podařilo našim podnikům, našim firmám zaměstnat 100 tisíc ukrajinských uprchlíků... (Předsedající: Čas.) čili nezaměstnanost tu v tuto chvíli opravdu nehrozí a nestrašme jí.