Premiér Fiala připomněl, že jsou značné regionální rozdíly. Akutním problémem je nedostatek analytických dat. Stát nedisponuje konkrétními údaji o tom, ve kterých regionech a na jakých typech škol problémy jsou, které kraje naopak byly připravené, a na nárůst studentů dokázali včas reagovat, jelikož stát není zřizovatelem.

„Nicméně se potvrdilo, že situace je problémová primárně ve velkých sídlech, nejvíce tedy v Praze a středních Čechách, naopak některých regionů se problém významněji nedotkne,“ uvedl premiér Fiala.

Velkým problémem je nedigitalizovaná forma přijímacího řízení, která jen prodlužuje nejistotu žáků a rodičů – někdy až do konce června. Další komplikací je, že některé školy otevírají druhá kola přijímacího řízení ještě před uzavřením prvního, a tak vlastně rádoby nepřijatí žáci, kteří ještě ale výsledek nemají, jsou zapsáni na druhé kolo v jiné škole – tím virtuálně blokují více míst.

„Krátkodobým řešením aktuálního nedostatku pro příští školní rok, tedy 2023/2024, na kterém jsme se shodli, je plné využívání maximální kapacity, kterou systém umožňuje, tj. až na 34 žáků ve třídě, samozřejmě za podmínky, že to nepovede ke snižování kvality vzdělávání,“ řekl premiér.

Střednědobý a dlouhodobý plán je zaměřit se především na elektronizaci přijímacího řízení a zejména na proměnu oborové soustavy v Česku a srovnat si poptávku s nabídkou v jednotlivých regionech. Zástupci krajů a MŠMT se dohodli, že se budou i nadále scházet na pracovní úrovni.