Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, kolegyně, kolegové, scházíme se dnes na dalším hlasování o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Je to v tomto volebním období už potřetí. O důvěře vládě jsme hlasovali 13. ledna, ale opozice už 2. září 2022 vyvolala první hlasování o nedůvěře vládě. Ano, bylo to v době, kdy Česká republika předsedala Radě Evropské unie a navzdory všem veřejným slibům jsme se tady zabývali pokusem o vyslovení nedůvěry vládě. Další hlasování o nedůvěře bylo velmi brzy poté, 18. ledna letošního roku. Dnes máme 17. října a jsme tu s tímto programem znovu.

Ten opětovný pokus o vyslovení nedůvěry nás určitě stojí čas a energii, kterou bychom nejspíše mohli využít lépe, například tím, že bychom tady hlasovali o zákonech, které na to díky pravidelným obstrukcím, ne mimořádnému nástroji, ale zcela pravidelnému nástroji, který používá opozice, které tady kvůli pravidelným obstrukcím čekají celé měsíce. Ale je to samozřejmě právo opozice, které je potřeba respektovat. Stejně jako při těch minulých vystoupeních, při těch pokusech o vyslovení nedůvěry mé vládě, ponechávám na voličích, aby to celé pro sebe zhodnotili.

Přesto bych se ve svém vystoupení rád věnoval tomu, co má být dnes údajně podstatou tohoto jednání, čemu dnes věnujeme čas. Kdo dnes útočí, na koho útočí a proč. Nejprve se budu věnovat tomu, na koho se útočí. Tento pokus opozice mě totiž přiměl, abych připomenul několik důležitých věcí, které se vládě za pouhé, dokonce necelé, dva roky podařilo udělat pro Českou republiku a její obyvatele. Dovolte mi tedy, abych využil této příležitosti a některé z úspěchů vlády připomenul.

Převzali jsme odpovědnost za zemi v mimořádně složité době. Kvůli ruskému útoku na Ukrajinu jsme se dva měsíce po nástupu do vlády museli vypořádat s takovou bezpečnostní situací, jaká tu v posledních desetiletích nebyla. Zvládli jsme sehnat dostatek energie, pomohli jsme každé domácnosti a každé firmě překonat fázi největšího zdražení, zvládli jsme se postarat o stovky tisíc válečných uprchlíků, kteří jsou dnes rádi za naši pomoc a také zase na oplátku naší zemi pomáhají tím, že tu podstatná část z nich pracuje a platí daně a odvody.

A zároveň jsme zvládli překonat pasti, které nám připravila předchozí vláda Andreje Babiše. Proto dnes musíme napravovat významné vnitřní dluhy způsobené nečinností předcházejících vlád, například pokud jde o přeměnu a dokončení energetické a dopravní infrastruktury, ozdravování veřejných financí a další podstatné aspekty řízení České republiky. Odblokovali jsme celá strategická odvětví - od stavby dálnic až po rozvoj jaderné energetiky. A přitom všem jsme mimochodem zvládli půl roku úspěšně předsedat Radě Evropské unie.

Podívejte se, prosím, na vybrané úspěchy naší vlády v těch oblastech, které si vyžádaly zvláštní péči, které považuji za prioritní a které jsou zvláště důležité pro rozvoj Česka. Ano, podívejme se na vybrané úspěchy, nebudu tu uvádět věci, které ještě stihneme do konce volebního období, ale budu mluvit jen o těch, které už fungují, jsou hotové, jsou připravené, jsou schválené.

Jako první chci zmínit oblast dopravní infrastruktury, jednak proto, že pro naši vládu patří mezi strategické priority, které je potřeba bezprostředně vyřešit a vyřešit je bezpodmínečně co nejdříve. A také proto, že stavba dálnic a silnic a železnic je v České republice tím nejviditelnějším symbolem ztracených let a zmařených příležitostí, za něž jsou odpovědny vlády, na nichž se podílel Andrej Babiš. Za pár týdnů slavíme 34 let od konce komunismu, a přitom stále nemáme odpovídající dopravní spojení s okolními metropolemi. Naši sousedé mají hotovo a jejich dálnice často končí na našich hranicích. Každý, kdo o tom pochybuje, tak se může jet podívat, jak se za posledních 10 let změnily silnice třeba v sousedním Polsku, které bude mít brzy kompletně dostavěnou dálniční síť.

A právě v oblasti infrastruktury moje vláda urazila obrovský kus cesty za tak krátkou dobu a troufám si tvrdit, že jsme na této cestě celou dobu sprintovali. A sprintovali jsme proto, abychom napravili to obrovské zpoždění, ostudné zpoždění, které jsme převzali. V letošním roce investujeme navzdory všem složitostem s rozpočtem do dopravní infrastruktury rekordní sumu, téměř 151 miliard korun, na budování silnic, dálnic, železnic. A příští rok budeme pokračovat v tomto tempu. Jsou to rekordní částky. Výsledek je jasný. Podařilo se nám zcela rozjet nebo alespoň výrazně urychlit klíčové dopravní stavby. Jako příklad můžu zmínit mnoho let zaseknutou dostavbu posledního úseku D1 u Přerova nebo vyřešení problému a urychlení dálničního obchvatu D3 u Českých Budějovic. Ale mohl bych tady pokračovat velmi dlouho.

Aktuálně máme rozestavěno 280 kilometrů nových dálnic a silnic první třídy. To je opět rekordní číslo, 280 kilometrů. V roce 2024 otevřeme 112 kilometrů nových dálnic. Náš plán výstavby dopravní infrastruktury, který kromě dálnic počítá například s novými vysokorychlostními tratěmi, jsme schválili na 10 let dopředu, takže víme, že do té doby můžeme mít hotovou celou dálniční síť, stejně jako se to podařilo Polsku. A aby se nám to podařilo, aby se to podařilo i nám, tak jsme museli pro tyto projekty přirozeně zajistit dostatek peněz. A to se nám také daří. Využíváme ale nejenom státního rozpočtu, ale i evropských dotací, anebo taky úvěrů z Evropské investiční banky, za lepší úrok, než mají státní dluhopisy. A v neposlední řadě využíváme i PPP projektů, které nově zamíří také na železnice. Napravujeme tím velmi podstatný vnitřní dluh, který ohrožuje bezpečnost na silnicích, připravuje o čas všechny, kdo někam dojíždějí, a omezuje možnosti našich firem i zájem zahraničních investorů. A s tím vším bude díky práci naší vlády brzy konec.

Další prioritou a další oblastí, kde doslova zachraňujeme budoucnost České republiky, je oblast energetiky a energetické infrastruktury. Zde nemohu začít jinak než jednou z mimořádně ostudných kapitol předcházející vlády - dlouho odkládaným tendrem na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany a snahou o zapojení ruských dodavatelů. Ten tendr běží a běží díky nám. Proběhlo několik kol jednání, zájemci nyní aktualizují své nabídky a finální podobu těch nabídek do konce října zašlou investorovi. V polovině příštího roku pak bude vybrána ta nejlepší nabídka, abychom dodrželi schválený harmonogram. Mohlo to být o mnoho let dříve, ale až naše vláda měla odvahu spustit tendr a zabránit tomu, aby se na něm podílely ruské nebo čínské firmy.

Dalším úspěchem mojí vlády je to, že jsme do rukou státu vrátili kontrolu nad plynovou infrastrukturou. A vzpomeňme si, jak je to důležité a co jsme tady prožívali za obavy na začátku minulé zimy. Nově máme pod kontrolou celý řetězec od terminálu na zkapalněný plyn, přes páteřní síť až po zásobníky na našem území. To je výhoda, která má dnes obrovskou, nedozírnou strategickou hodnotu. A nejde jenom o tu kontrolu. Nám to umožní i další věci - jednodušší a flexibilnější investice do posilování celé sítě, například i do budování plynových elektráren, které zčásti pravděpodobně nahradí už dosluhující uhelné elektrárny. Mnohem jednodušší také díky tomu, že stát teď má kontrolu a vlastní tuto infrastrukturu, mnohem jednodušší bude i budování přeshraničních spojení, která jsou nutná z hlediska bezpečnosti dodávek, a kdo o tom pochybuje, tak ho ty události minulých měsíců mohly a měly o tom přesvědčit.

dámy a pánové, toto všechno jsou nutné kroky, jsou to nákladné kroky, ale jsou nezbytné v zájmu naší energetické suverenity. Já tu mohu zároveň připomenout, že jsme se během pouhého roku - a to je rekordní rychlost - zbavili závislosti na ruském plynu, což je věc, která je dnes v Evropě z bezpečnostního i strategického rizika naprosto zásadní. Díky terminálu na zkapalněný plyn jsme zajistili dostatek potřebné kapacity z jiných zemí. A podobného efektu dosáhneme i v případě ropovodu TAL, tedy v případě ropy, díky rozšíření ropovodu TAL, a to už do konce roku 2025. A do té doby jsme si taky vyjednali výjimku z protiruských sankcí.

Pokud jde o energie, mohu tu také připomenout, jak jsme českým domácnostem a firmám pomohli zvládnout vysoké ceny za energie, vysoké účty za energie. A udělali jsme to pomocí úsporného tarifu a udělali jsme to následně pomocí zastropování cen. Dnes už si málokdo vzpomene - a já říkám, naštěstí, naštěstí si málokdo vzpomene - jak se před pouhým rokem celá naše země bála, že nezvládneme platit za teplo, že nezvládneme platit za světlo, že budou krachovat firmy, že na to domácnosti nebudou mít. A my jsme to nedopustili. Nedopustili jsme to, i když to nebylo jednoduché a nebylo to ani levné.

Navíc se dnes soustředíme na budoucnost české ekonomiky - ekonomiky a energetiky, tady mluvím o energetice. Kromě zmíněných Dukovan nás čeká ještě celá řada dalších nutných kroků, abychom ekonomicky přežili a mohli prosperovat. K tomu potřebujeme energii, dostatek energie za přijatelné ceny. Jsou to věci - opět se tady dostávám k věcem, které už mohly být dávno vyřešené, kdyby nebylo nečinnosti předcházející vlády. Zpracováváme tedy novou státní energetickou koncepci, což je jakýsi jízdní řád pro českou energetiku na příští desetiletí. Tato koncepce bude počítat s rozvojem jádra i obnovitelných zdrojů a samozřejmě postupným útlumem uhelné energetiky. Zároveň podporujeme přechod na obnovitelné zdroje energie, ale ne nějakými prázdnými gesty a prázdnými slovy, ale zcela konkrétně.

Za rok se nově instalovaný výkon fotovoltaických elektráren zvýšil o téměř 50 %. V programovém prohlášení jsme slíbili, že do konce volebního období umístíme fotovoltaiku na 100 tisíc střech. A zvládli jsme to za pouhou polovinu času, který jsme si pro to určili.

A také intenzivně pracujeme na tom, aby České republika mohla spustit těžbu lithia, a to nejlépe už v roce 2026. Pro českou ekonomiku půjde naprosto přelomový projekt, který nám umožní udržet celý výrobní řetězec, který je důležitý pro elektromobilitu, od těžby a zpracování lithia, přes výrobu baterií až po konečnou výboru těch produktů s vysokou přidanou hodnotou, tedy elektroaut.

Když už je řeč o budoucnosti, tak bychom se měli také zastavit u dalšího prioritního tématu mojí vlády a tímto tématem je vzdělávání. Právě teď dokončujeme nové rámcové vzdělávací programy, které budou prosazovat modernější výukové metody. Pro české děti to bude konečně znamenat, že se posunou do 21. století, protože se budou méně - jak se lidově říká - biflovat a naopak si budou moci mnohem intenzivněji rozvíjet klíčové kompetence, ať už se nazývají nejrůznější gramotnosti, třeba informační, nebo takové dovednosti, které jsou dnes na pracovním trhu potřeba, jako je týmová práce. Tyto programy budou do prvních škol postupně zaváděny už v příštím roce.

Rozšiřujeme kapacity základních škol, abychom reagovali na demografické změny, stěhování a další věci, kterým čelíme.

Nastupujícím středoškolákům digitalizujeme a zjednodušujeme proces přijímacího řízení a tím celé rodiny, nejenom ty mladé lidi, kterých se to týká, ale celé rodiny zbavujeme zbytečného stresu při snaze dostat se na školu. Nově bude možno podávat 3 přihlášky, v případě oboru s talentovou zkouškou až 5. A výsledek bude znám v řádu dnů místo dnešních týdnů. A celý proces digitalizace to zjednoduší a zpřehlední.

Na úrovni středních škol, středoškolského systému, také zvyšujeme množství liceí a připravujeme také nové typy vysokých škol, polytechniky. Díky tomu se v Česku budou moci dobře připravovat vzdělaní odborníci, kteří bez problému najdou potom místo v rychle se měnící ekonomice a které naše podniky a firmy, ale i zahraniční investoři nezbytně potřebují.

Zároveň při tom všem jsme zvýšili průměrné platy učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy, abychom do školství dokázali přilákat a dokázali tam také udržet mladé, připravené, motivované lidi, protože na tom, abychom měli dobré učitele, opravdu záleží. Na nich nejvíce záleží, co si nakonec děti ze škol odnesou.

Dalším tématem, které tady musím připomenout, ale jehož důležitost snad ani nemusím zdůrazňovat, je naše bezpečnost. Ano, bezpečnost je dnes i základní podmínkou naší prosperity. Jsou tady ještě lidé, ještě i dnes, kteří vládu kritizují, že se v době velmi napjatého rozpočtu pouštíme do investic do naší obrany. Koneckonců takoví lidé jsou i tady ve Sněmovně. Je to pro mne nepochopitelné, ale je to prostě tak.

Dámy a pánové, připomeňme si naprosto jednoduchý, prostý fakt, že bezpečnost není luxus. To není něco, co si tak jako můžeme zařídit, když nám na to náhodou zbudou peníze. Ne. Bezpečnost je základní úkol státu a je to dnes naprosto nutná věc pro všechno ostatní, pro naši prosperitu, pro naši existenci. A do bezpečnosti musíme odpovědně investovat, protože ve chvíli, kdy propukne konflikt, tak už je na nějaké zásadní kroky pozdě. To je prostě pozdě. Já jsem opravdu rád, že mám ve svém vládním týmu jen ministry, kteří tuto pravdu chápou a chápou ji ve všech jejích důsledcích.

Aktuální nelidské řádění teroristů z Hamásu v Izraeli to jen potvrzuje. A koho nepřesvědčil ruský pokus o ovládnutí Ukrajiny má dnes bohužel další důkaz, důkaz, který snad konečně změní jeho názor. Proto tedy, dámy a pánové, proto plníme závazek vůči Severoatlantické alianci a už od příštího roku investujeme do naší obrany 2 % z hrubého domácího produktu ročně. Proto klademe takový důraz na modernizaci naší armády, která se konečně rozběhla a rozběhla se po mnoha letech naprosto nepochopitelného otálení, kdy k tomu náš stát měl mnohem lepší podmínky, než má v těchto složitých dobách.

My jsme se modernizací armády pohli, pořídili jsme mimo jiné moderní bojová vozidla pěchoty, nejmodernější letouny F35, víceúčelové vrtulníky a další a další akvizice probíhají. Při modernizacích také trváme, a to je také důležité, trváme na výrazném zapojení českého obranného průmyslu. A to se netýká samozřejmě jenom toho, co vyrábíme u nás, ale i u zahraničních dodávek. Jde tedy o kroky, které kromě bezpečnosti také velmi konkrétně pomáhají české ekonomice.

Významně zlepšujeme mezinárodní postavení České republiky a také spolupráci se našimi spojenci. Proto vláda uzavřela se Spojenými státy důležitou dohodu s spolupráci v oblasti obrany.

V rámci Evropské unie jsme jednoznačně získali větší kredit než předcházející vláda. A to nejen díky úspěšnému předsednictví, ale prostě i díky tomu, že víme, co chceme, jsme čitelní a držíme slovo. Tento kredit využíváme při prosazování našich zájmů. Důsledně např. prosazujeme novou podobu migrační politiky, která je založena na masivní ochraně vnějších hranic, k řešení problému nelegální migrace ještě před tím, než se dostane na území Evropské unie a také na odmítání povinných kvót.

Vypracovali jsme novou bezpečnostní strategii České republiky, která jako hlavní hrozby a výzvy správně pojmenovává Rusku a Čínu a s oběma zeměmi jsme také revidovali dosavadní vztahy.

Sledujeme situaci v dnešním světě a snažíme se Českou republiku orientovat tak, abychom stáli na správné straně, na straně Západu, na straně lidskosti, na straně civilizace, na straně hodnot. A to se nám v minulosti ne vždycky, bohužel, úspěšně dařilo.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, už z toho dosavadního výčtu zcela prokazatelných úspěchů je, myslím, naprosto jasné, že moje vláda je vládou na svém místě, že úspěšně měníme Českou republiku k lepšímu a že napravujeme nečinnost, nebo dokonce selhání, předcházejících vlád. Nic z toho však nebylo možné, nic z toho nebylo možné, kdybychom se zároveň nedokázali vypořádat s velkými deficity a celkově neudržitelným stavem veřejných financí, s tou dynamikou zadlužování, kterou jsme převzali na konci roku 2021. A máme výsledky. Máme výsledky. Rozpočet na příští rok, který vláda nedávno schválila a který, jak věřím, projde i Poslaneckou sněmovnou, snižuje deficit, deficit veřejných financí, na 2,2 % HDP, tedy pod hranici Maastrichtských kritérií. A jenom připomenu, že v roce 2021 tento deficit byl 5,8 %, když jsme vládu převzali, 2,2 % bude příští rok.

Deficit státního rozpočtu, díky konsolidačnímu balíčku, v dalších dvou letech klesne o 150 miliard korun. S ohledem na všechny krize, které si všichni dobře pamatujeme a které moje vláda musela řešit, a s ohledem na aktuální na politickou a ekonomickou situaci všude kolem nás, je to téměř neuvěřitelné, že se to daří, ale je to tak.

A s úsporami začínáme na straně státu. Stát zeštíhlujeme a reformujeme. Hned jak jsme přišli do vlády, tak jsme snížili výdaje o 80 miliard korun. Navazujeme na to ozdravným balíčkem, který mimo jiné pro rok 2024 o 5 % snižuje provozní výdaje státu a o 2 % snižuje objem mezd státních zaměstnanců.

Celkové výdaje státu, a to je také důležité a je důležité to připomínat, celkové výdaje státu poprvé za více než deset let meziročně klesnou, a to o 20 miliard. Dojde také ke snížení počtu úředníků o dva tisíce a také se sníží celkový počet státních zaměstnanců o více než jedenáct tisíc. A není to jediná věc, kterou děláme na straně státu. Toto jsou výrazné úspory, které jsme slibovali, po kterých naši voliči volali a které teď realizujeme. Ale my také pokračujeme ve zjednodušování pravidel, pokračujeme v omezování byrokracie, abychom podpořili naše firmy, protože je nám jasné, že naše firmy vytvářejí naši prosperitu. Proto také zjednodušujeme daně, zavádíme jen dvě sazby DPH a máme také odvahu zrušit 22 daňových výjimek. A tyto věci, tyto kroky zlepšují život občanů. Jeden příklad mohu uvést, ten se dotýká všech, a to je to, že snižujeme DPH na potraviny z 15 na 12 %. Připravili jsme antibyrokratické balíčky, je jich celá série. Tam rušíme zbytečné povinnosti vůči státu. Zrušili jsme také 10 000 nepotřebných právních předpisů. A plníme další slib, zavádíme možnost, aby firmy účtovaly nebo vyplácely zaměstnance v eurech a v dalších cizích měnách.

Ano, něco jsme i ukončili. Skoncovali jsme s nechvalně známou praxí zaklekávání a místo toho budujeme efektivní, moderní, vstřícnou finanční správu. Zrušili jsme EET a prodloužili jsme lhůty na podání kontrolního hlášení. Těší mě, že si našeho úsilí o odpovědné hospodaření všímají u nás i v zahraničí nezávislí a prestižní auditoři. Hodnocení agentury Standard and Poor´s(?) právě teď potvrdilo, že agentura našemu plánu na ozdravení veřejných financí důvěřuje, což je dobré vysvědčení pro moji vládu a je to také důležitý signál pro investory.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, oblastí, kde měníme Českou republiku k lepšímu, je samozřejmě mnohem víc. V oblasti spravedlnosti jsme prosadili zákon na ochranu oznamovatelů, jenž pomůže v boji s korupcí. Vláda také připravila novelu zákona o státním zastupitelství, která posiluje jeho nezávislost a zlepšuje jeho funkci, nebo třeba, když zůstanu v oblasti spravedlnosti, novelu insolvenčního zákona, která pomůže lidem dostat se z dluhové pasti. V sociální oblasti se za naší vlády rekordně zvýšily důchody, průměrně o více než 5000 korun, ale zahájili jsme také revizi sociálních dávek, aby stát pomáhal ne tak plošně, ale pomáhal především těm, kteří tuto pomoc potřebují. V reakci na krize jsme také zjednodušili příspěvek na bydlení, zpřístupnili jsme tuto dávku širším vrstvám obyvatelstva a v neposlední řadě tuto i další agendu rychle a intenzivně digitalizujeme tak, aby občané zbytečně nepřicházeli o čas. A hlavně jsme spustili, a to je to, co je důležité pro dobrou budoucnost, dlouho odkládanou komplexní reformu důchodového systému, té jsme se tady věnovali důkladně v létě. Přesto to tu připomínám, protože to je právě krok pro naši dobrou budoucnost a je to krok, ke kterému se předcházející vláda neodhodlala, neodvážila, i když to opakovaně slibovala.

Jsme první vláda, která v oblasti cen a kvality potravin skutečně tlačí na výrobce i prodejce potravin, aby neodůvodněně nenavyšovali marže, nezneužívali svého postavení, a tento náš tlak se pozitivně projevil na poklesu cen potravin, jak to ukazuje poslední vývoj spotřebitelských cen, tedy inflace. Omezujeme rovněž dotace pro velké ziskové agrokorporace, k tomu se ještě vrátím, a zavedli jsme systém, který je spravedlivější k malým farmám.

Myslím, dámy a pánové, že ten celkový obraz je jasný a že teď nastal čas na to, abychom si odpověděli na druhou otázku, a to je, kdo dnes na naši úspěšnou vládu vlastně útočí. Kdo útočí? Především Andrej Babiš. Já myslím, že z mého seznamu vybraných úspěchů, které jsem tu představil, velmi zřetelně vystupuje kontrast mezi tím, co pro Česko udělala a dělá moje vláda a jak tomu tady bylo předtím. Ten kontrast skoro nemůže být větší. Dokonce si troufám tvrdit, že zatímco naše vláda spravuje základy naší země a investuje do strategických oblastí, abychom byli připraveni na budoucnost, tak vláda Andreje Babiše a on osobně nedělali nic pro naši bezpečnost a pro naši prosperitu a svou nečinností a chaotickými rozhodnutími je naopak ohrožovali. Zatímco moje vláda řeší situaci v energetice, zbavila nás závislosti na ruských surovinách a dělá všechno pro to, abychom byli v budoucnosti energeticky suverénní, tak vláda Andreje Babiše dlouho nepochopitelně váhala s dostavbou Dukovan a dovedla si docela dobře představit, že by tento naprosto zásadní strategický projekt se zásadním vlivem na naši bezpečnost třeba připadl ruskému Rossatomu. O tom, že jsme byli téměř stoprocentně závislí na ruském plynu, takže jsme byli extrémně zranitelní a ve srovnání s ostatními zeměmi v Evropě bylo pro nás mimořádně složité adaptovat se na situaci po únoru 2022, tedy o této stoprocentní závislosti, o tom raději ani nemluvím.

Vláda Andreje Babiše svoje kroky nedokázala obhájit a změnit, ani když Rusko opakovaně dokazovalo, že nás chce oslabit a rozdělit a že posilování naší závislosti na ruských zdrojích je jednou ze strategií, kterou proti nám využívá Putinův režim. Ano, Babišova vláda začala pomalu otáčet, ale až teprve poté, co vyšla najevo ruská sabotáž v muničním skladu ve Vrběticích a i poté jsme místo jasného pokroku v tendru skončili u toho, že se tendr vlastně zamrazil a byl tento problém přehozen na další vládu, tedy na naši vládu.

Zatímco naše vláda bez problému prosazuje zájmy České republiky v Evropě, a děláme to velmi důsledně například v oblasti boje proti nelegální migraci nebo za zachování slušných podmínek pro náš automobilový průmysl, tak vláda Andreje Babiše neměla v evropských institucích vůbec žádný respekt a také nic nedokázala prosadit. Naše země byla tehdy obecně považována za troublemakera, za někoho, kdo nemá konzistentní názor, nemá žádné priority, takže se s ním nedá o ničem rozumně jednat, a proto také nebylo možné pro Českou republiku nic prosadit kromě toho souhlasu s Green Dealem, který Andrej Babiš udělil. Důvodů je několik. Proč tehdy neměla vláda Andreje Babiše, Andrej Babiš žádné respektováníhodné postavení v Evropské unii? Těch důvodů je opravdu hodně, já připomenu jenom některé. Připomeňme si třeba výsledek auditu Evropské komise, podle něhož byl Andrej Babiš v době své vlády v jednoznačném střetu zájmů. Dalším důvodem mohl být fakt, že Andrej Babiš byl vyšetřován francouzskými úřady v souvislosti, cituji "s legalizací výnosů z daňové trestné činnosti s přitěžujícími okolnostmi" kvůli svým společnostem z daňových rájů, přes něž údajně ve Francii nakupoval nemovitosti.

Zatímco moje vláda chápe, že bez bezpečnosti není prosperita, vláda Andreje Babiše ignorovala stav ozbrojených sil a dokonce snižovala výdaje na obranu, a to i navzdory urgencím našich spojenců. V roce 2020, zatímco všichni naši sousedé včetně Německa, které bývá občas označováno za pacifistické, zvyšovali obranné rozpočty, z Polska se v této věci stala regionální mocnost, tak česká vláda Andreje Babiše podivnou dohodou s komunisty snížila obranný rozpočet o 10 miliard korun.

Zatímco moje vláda rozjela konkrétní plán, jak do deseti let dokončit dálniční síť, jak do Česka konečně přivést vysokorychlostní tratě, vláda Andreje Babiše infrastrukturu, dopravní infrastrukturu trestuhodně zanedbávala. A aby si zvýšila své tristní, ale skutečně tristní statistiky, tak započítávala dokonce základní rekonstrukci dálnice D1 mezi nově otevírané dálnice, aby vůbec něco měla. Zatímco moje vláda komplexně restartuje vzdělávací systém, investuje do vědy a výzkumu, vláda Andreje Babiše - a to já poctivě přiznávám, sice do školství nějaké peníze přidala, ale neudělala vůbec nic proto, aby se zlepšila kvalita vzdělávání, aby se udělaly ty potřebné změny, tak jak jsem o nich tady před chvílí mluvil.

A to všechno, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, to všechno se dělo jenom proto, že Andrejovi Babišovi na českém státě nikdy nezáleželo a záležet nebude. Svoji politickou kariéru vždy chápal jako instrument (potlesk koaličních poslanců), jak si zlepšit podmínky svého podnikání, což je také dobře vidět na tom, jak jeho firmám v době vlády ANO rostly dotační příjmy. A pan předseda Babiš tady ve svém vystoupení obsáhle citoval různé titulky, média a zprávy z médií, i když ta média označoval různým způsobem. To já dělat nebudu, ale také tady jeden citát použiji. Podle analýzy Deníku N, téměř třetina Babišových firem za dobu jeho vlády čerpala zemědělské dotace, celkem v tomto období získaly téměř 3 miliardy korun a byly tak zdaleka největším příjemcem zemědělských dotací v Česku. A i podle výsledků kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu Babišova vláda zvýhodňovala obří zemědělské podniky a největší potravináře, tedy opět firmy Andreje Babiše. A když už tak cestujeme do nedávné minulosti, můžeme připomenout četné kauzy Andreje Babiše, jako bylo třeba například Čapí hnízdo a další věci.