Premiér Fiala: Vaše strašení a katastrofické scénáře jsou úplně mimo

Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Paní předsedkyně Alena Schillerová má v jedné věci pravdu - a to je, že ta interpelace se tu projednává už v nějaké formě rok - nebo je rok od jejího podání. A to si myslím, že není jenom nevýhoda, je to i výhoda, protože můžeme už vyhodnotit, zda ta hodnocení a stanoviska, která ve své interpelaci paní předsedkyně Schillerová uvádí, jestli se vyplnila, nebo se nevyplnila. Já myslím, že jak už je běžným jevem u paní poslankyně, jejích kolegyň a kolegů, tak ta jejich strašení a katastrofické scénáře jsou úplně mimo. Já jenom připomenu, že v té interpelaci, která byla tedy podána v březnu 2024, se například píše, že Česko je z pohledu vývoje ekonomiky nejhorší ze všech zemí Evropské unie. A tak dál a tak dál bych mohl pokračovat. Mohl bych tady připomínat i odhady paní předsedkyně, o tom, jak dopadne rozpočet v kterých letech.

Třeba v roce 2023 odhadovala deficit na 470 miliard, přičemž ten výsledek byl lepší než schválený plán, tedy 288 miliard. To je ten střet strašení s realitou a myslím, že ani tady se paní předsedkyně - pokud jde o odhad vývoje ekonomiky a hodnocení ekonomiky a kondice naší ekonomiky - netrefila.

Já tady připomenu několik čísel, která teď na začátku roku, zkraje ledna 2025 máme, k dispozici: hrubý domácí produkt v roce 2024 rostl o 1,1 procenta. Přesná data budeme mít v nejbližší době, až je bude publikovat Český statistický úřad. Ano, to není třeba růst, jaký bychom si všichni přáli, ale je to - předčili jsme tím výkon eurozóny - v případě eurozóny je očekáván růst 0,8 procenta - ale taky třeba našich hlavních obchodních partnerů. Třeba německá ekonomika v loňském roce podle německého statistického úřadu poklesla o 0,2 procenta, rakouská podle odhadu o 0,3 procenta. Takže takto, v tomto kontextu musíme vnímat ta čísla a z tohoto hlediska určitě zas tak špatná nejsou, byť bychom si samozřejmě přáli větší, lepší.

Průměrná inflace v roce 2024 byla 2,4 procenta, v prosinci dokonce meziměsíčně i klesly ceny. Průměrná mzda - o tom tady paní předsedkyně Schillerová mluvila, ale já bych jenom konstatoval, že průměrná mzda ve třetím čtvrtletí stoupla na 45 412 korun, což je o 2 700 korun více než před rokem, a to je o 7 procent víc, a roste i reálná mzda a z toho, věřím, že máme všichni radost. Ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 4,6 procenta. Predikce růstu za celý rok 2024 je někde kolem 4,3 procent ale musíme ještě počkat na ta zpřesněná čísla.

K tomu je potřeba připomenout dlouhodobě nízkou nezaměstnanost, ta v listopadu odpovídala 2,8 procentům a už více než tři roky nepřekročila 3 procenta, což je určitě také pozitivní.

Pokud jde o predikci na letošní rok, tedy na rok 2025, očekává, se zrychlení růstu HDP podle všech odhadů, byť upřesňovaných, je to někde kolem 2,5 procent, a tedy je to opět nad průměrem Evropské unie.

Pokud jde o inflaci, tak se předpokládá, že se bude pohybovat kolem hodnoty 2,5 procent a měla by se kolem 3 procent udržet - nebo pod třemi procenty udržet - i hranice nezaměstnanosti. Očekává se také růst průměrné mzdy, která poroste nominálně o až 7 procent, 5 až 7 procent. Růst reálné mzdy by mohl se udržet kolem těch 4 procent.

Ve své interpelaci - a zase tady spravedlivě uvádím, že to téměř rok, kdy jste ji podala - tak uvádíte také pokles spotřeby. Tak tady zase mohu uvést aktuální čísla Českého statistického úřadu: tržby v maloobchodě se v listopadu reálně meziročně zvýšily o 4,3 procenta. Tržby v maloobchodě.

Zajímavá jsou třeba také čísla o stavebnictví. Stavební produkce v listopadu meziročně vzrostla o 2,5 procenta. Byla i meziměsíčně vyšší skoro o 2 procenta, orientační hodnota vydaných stavebních povolení vzrostla a meziročně bylo zahájeno - byla zahájena výstavba bytů o více než 60 procent. To znamená, že stavebnictví se tady docela úspěšně rozbíhá, a to je docela důležité. K tomu ještě jeden zajímavý údaj. Já jsem už tady mluvil o 60 procentech, to znamená, že v listopadu byla zahájena výstavba 3 600 bytů, a za růstem počtu zahájených bytů stála kategorie bytových domů, kde ten počet bytů vzrostl dokonce čtyřnásobně. Tak to si myslím, že i z hlediska těch problémů, které tady dlouhodobě máme - a to je ztížená dostupnost bydlení - jsou čísla velmi, velmi pozitivní.

Co pozitivní není, a to je potřeba taky říct, když tady myslím velmi korektně sděluji ta jednotlivá fakta a informace, tak nemohu zamlčet, že klesá průmyslová produkce. Z toho určitě radost nemáme. Není to jenom česká specialita, my i v tom poklesu, a prosím, nechytejte mě za slovo, ve srovnání s jinými zeměmi na tom nejsme tak špatně, ale je to celoevropský problém, a protože jsme průmyslová země, tak ten dopad na Českou republiku samozřejmě je viditelný. Konkurenceschopnost, a i tyto problémy budou tématem jednání březnové Evropské rady. Pro nás stěžejní oblasti je energetika, ale samozřejmě také automobilový průmysl, na kterém je naše ekonomika do značné míry závislá, nebo který tvoří podstatnou část našeho hospodářství.

A co děláme pro podporu hospodářského růstu? Zejména investujeme. Investujeme rekordně, investujeme systematicky každý rok, ale v roce 2025 tedy, v letošním roce, budou kapitálové výdaje nejvyšší v historii, překročí 250 miliard korun. Je to nárůst o více než 40 miliard korun ve srovnání se skutečností v roce 2024. Ano, aby mě někdo nechytal za slovo, jsou to peníze - nebo tato čísla uvádím - včetně evropských prostředků. Plánované jsou i rekordní dopravní investice, na dopravu půjde 160 miliard korun. Česká republika opět splní závazek, který máme a který jsme si sami dali, pokud jde o starost, o naši obranu a bezpečnost, tedy 2 procenta HDP na obranu, což je celkově 160 miliard korun, rostou také výdaje na výzkum a vývoj. Tedy v těch položkách, které bývají považovány za důležité pro růst, pro konkurenceschopnost, pro budoucí prosperitu, tam navyšujeme kapitálové výdaje, tam navyšujeme investice, a to celkově dokonce rekordním způsobem. To, co je také důležité z hlediska dobrého hospodaření, a z hlediska možností příštího rozvoje ekonomiky, a z hlediska samozřejmě taky důvěry investorů, to je to, aby byly v pořádku veřejné finance. Deficit veřejných financí klesá. Z 5 procent v roce 2021, když jsme měli takto vysoký deficit veřejných financí, se v letošním roce dostaneme na 2,3 procenta. Jenom připomínám, že maastrichtská kritéria mluví o 3 procentech. Zpomalili jsme tempo zadlužování. Tady je potřeba říct, že celkový dluh vládních institucí vzroste v poměru k HDP jenom o polovinu toho, co za vaší vlády, paní předsedkyně. Za vlády Andreje Babiše vzrostl dluh státních institucí o 9 procentních bodů z 31,7 na 40,7. Za mé vlády se předpokládá na vyšším dluhu o 4,1 procentní body ze 40,7 procenta na 44,8 procenta.

Pokud jde o celkový stav naší ekonomiky, v porovnání s ostatními zeměmi na tom nejsme vůbec špatně. Ekonomika by v letošním roce měla zrychlit, jak už jsem říkal, o více než 2 procenta. Výrazně předčí vývoj v eurozóně, kde se očekává 1,2 procenta, a měla by patřit mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v Evropské unii, což určitě není špatná zpráva. Chtěl bych vás závěrem tohoto svého vystoupení požádat, abyste nestrašili veřejnost, abyste se dívali realisticky na ta čísla a abyste s námi sdíleli radost z toho, že rostou reálné mzdy, že hodně investujeme a že tempo růstu naší ekonomiky je takové, že patříme k těm lepším, ne-li nejlepším v Evropské unii.