Dvoudenní konference, která se letos koná už po dvacáté a které udělil premiér záštitu, je zaměřena na témata eGovernmentu, otevřenosti dat a transparentnosti veřejné správy, elektronizace zdravotnictví a justice či na koncept SmartCity.

Premiér Bohuslav Sobotka na konferenci zdůraznil, že elektronizace státní správy je významnou prioritou současné vlády. V jejím rozvoji výrazně pomáhá Iniciativa 202020, která vznikla v září 2016 a jejímž cílem je urychlit vývoj ČR v oblasti eGovernmentu. Kromě zintenzivnění propagace digitálních služeb veřejné správy také zvyšuje povědomí o funkčních elektronických službách.

Klíčová opatření shrnuje Akční plán pro rozvoj digitálního trhu, který vláda aktualizovala naposledy v lednu 2017. V květnu loňského roku také ustavila koordinátora digitální agendy, který zajišťuje komunikaci mezi ministerstvy a dalšími ústředními orgány státní správy a spolupracuje se sociálními partnery.

Kroky vlády Bohuslava Sobotky ve zlepšování eGovernmentu a digitalizaci státní správy naleznete zde. 

Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na konferenci ISSS:

Vážení hosté,

ještě předtím než řeknu několik slov k digitalizaci a rozvoji elektronizace veřejné správy, dovolte mi poděkovat za pozvání na tuto již tradiční konferenci, která se zařadila mezi nejvýznamnější akce svého typu. Digitální agenda je prioritou české vlády a i na evropské úrovni vnímám agendu jednotného digitálního trhu jako jednu z klíčových priorit české vlády, ale především hospodářské politiky EU. Velký potenciál digitální agendy vidím v posílení pozitivního vnímání role EU v členských státech.  Zejména nyní ve světle brexitu je vytvoření jednotného digitálního trhu tématem, které bude spojovat členské státy a díky kterému mohou občané EU vnímat přínos evropské integrace.

Musíme se zasadit o to, aby se na evropské úrovni vytvářela taková legislativa pro digitální ekonomiku, která bude snižovat administrativní zátěž, podpoří evropské firmy v globální konkurenceschopnosti a bude dostatečně chránit práva spotřebitele. Stejný přístup bychom měli uplatňovat i k legislativě na národní úrovni.

Jak jsem již zmínil, digitální agenda patří mezi oblasti, kterým tato vláda věnuje velkou pozornost, mimo jiné v loňském roce vytvořila funkci koordinátora digitální agendy, kterou zastával Tomáš Prouza a kterou by měl v budoucnu zastávat Ondřej Malý, jenž působil v rámci Českého telekomunikačního úřadu. Kroky naší vlády směřují k tomu, abychom v rámci digitalizace dokázali konkurovat třeba i největším hráčům a abychom dokázali využít všech pozitiv, které s sebou digitalizace přináší.

Když Evropská komise před měsícem vydala každoroční hodnocení výkonnosti členských států v oblasti digitální agendy (tzv. DESI index), byl jsem velmi zvědavý, zda se práce vlády v oblasti digitalizace projevila i v tomto žebříčku. Musím s potěšením konstatovat, že jsou vidět pozitivní výsledky, a to především v oblastech, na které jsme se zaměřili nejvíce – například na oblast digitalizace veřejné správy.

V letošním DESI indexu jsme si v této oblasti výrazně polepšili. Postoupili jsme o čtyři příčky (z 26. místa na 22. místo) a zlepšili jsme své postavení ve všech sledovaných ukazatelích (uživatelé, předvyplněné formuláře, on-line služby a otevřená data). Pokud jde o celkové hodnocení, Česká republika se v DESI indexu umístila nejlépe ze států Visegrádské skupiny (ČR patří 18. místo).

V minulosti, a částečně to přetrvává dodnes, byla naší největší slabinou nedostatečná elektronizace státní správy. Proto je eGovernment oblastí, na kterou se má vláda výrazně soustředí, a zmíněná data Evropské komise ukazují, že jsme nastavili správný kurz a postupujeme správným směrem.

Výrazně nám v tom pomáhá spolupráce se soukromým sektorem i se samosprávami. Z této spolupráce vznikla Iniciativa 202020. Tento projekt má podporu napříč politickým spektrem.  Jedná se o iniciativu, která by měla výrazně podpořit elektronizaci státní správy z pohledu uživatelů těchto služeb, a především z pohledu efektivní spolupráce mezi státním a soukromým sektorem. Od doby vzniku Iniciativy, tedy od loňského podzimu, jsme zmapovali služby, které stát nabízí občanům a firmám on-line. Ukázalo se, že existuje více než 700 služeb, přes které stát může komunikovat s občany elektronicky. To je neuvěřitelné množství nástrojů, které teď musíme rozvíjet. V současné době Iniciativa 202020 pracuje na rozdělení těchto on-line služeb tak, aby byly pro občany co nejvíce přehledné, a občanům je představí na svých webových stránkách.

V oblasti eGovernmentu vidím hned několik dalších úspěchů, kterých jsme dosáhli. Jde například o otázku úspěšné vnitřní elektronizace úřadů, kdy se v posledních letech výrazně podařilo nasadit a využívat IT v běžné vnitřní činnosti úřadů. Česká republika je z hlediska mezinárodního srovnání na předních místech v rámci EU ve využívání technologií, jakými jsou například elektronický podpis, spisová služba, základní registry, systém elektronického doručování přes ISDS, elektronické podatelny a další.

Bohužel stejný rozvoj se nedaří nastavit ve službách vůči veřejnosti. Klíčovou aktivitou této vlády v oblasti zpřístupnění elektronických služeb pro veřejnost jsou dva zákony – novela zákona o elektronických občanských průkazech a návrh zákona o elektronické identitě.  Oba návrhy zákonů v současné době procházejí legislativním procesem. Mohu vás ujistit, že je naší prioritou, aby zákony vstoupily v platnost a veškeré související systémy byly od roku 2018 funkční a v souladu s nařízením eIDAS.

Chtěl bych také při příležitosti, kterou dnes díky konferenci mám, vyzvat všechny zástupce veřejné správy k rozvoji dalších služeb pro veřejnost, které budou využívat právě tyto nové prvky ověření identity občanů.

V oblasti e-Governmentu máme podle mého názoru vybudovány velmi slušné základy – potřebujeme ale jasnou koncepci toho, co můžeme s čím propojit tak, abychom nevytvářeli oddělené systémy, abychom neduplikovali něco, co už existuje. Zároveň je třeba mít na paměti, že služby, které stát vytváří, jsou určeny občanům. Stát musí své služby nabízet občanům v takové podobě, aby pro ně byly srozumitelné, jejich využívání přívětivé a snadné a aby jim pomohly v těch životních situacích, kterým zrovna v danou chvíli čelí.

Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi ještě několik málo poznámek, které souvisejí s otázkou elektronizace státní správy a digitalizace.

Prvním tématem, které bych chtěl ještě připomenout, je otázka kybernetické bezpečnosti. S rozvojem elektronických služeb a digitalizací toto téma velmi souvisí. ČR je celosvětově na předních místech v oblasti implementace řešení kybernetické bezpečnosti. Patřili jsme mezi první státy, které v uplynulých letech přijaly zákon o kybernetické bezpečnosti. Budujeme funkční bezpečností týmy – v tuto chvíli v rámci Národního bezpečnostního úřadu vzniká samostatný státní úřad, který se do budoucna bude zabývat otázkou zajišťování kybernetické bezpečnosti.

S plánovaným rozvojem elektronických služeb pro veřejnost bude tato problematika stále důležitější. Samozřejmě to bude stát také finanční prostředky, ale je důležité, aby na straně státu a veřejné správy byly tyto finanční prostředky investovány efektivně, koordinovaně a v souladu s tou nejlepší praxí a metodikou. Právě zde do budoucna očekávám aktivnější přístup nového úřadu pro kybernetickou bezpečnost. 

Druhá poznámka se týká rozvoje vysokorychlostních sítí. Je jasné, že digitalizace a elektronizace není možná bez rozvoje telekomunikační infrastruktury v naší zemi. Nejde jen o to, abychom byli schopni využít finanční prostředky, které máme k dispozici z EU. V této souvislosti jsem rád, že na konci března byla vyhlášena už i příslušná výzva v rámci operačního programu spravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ale to, co potřebujeme, jsou další privátní investice do kvalitní infrastruktury v naší zemi. Jednou z priorit, na které bych se rád zaměřil, je odstranění bariér z hlediska budování telekomunikační a datové infrastruktury v ČR.

Další oblastí, v níž vidím obrovský potenciál, je elektronizace zdravotnictví. Proto byla současnou vládou schválena zcela nová Národní strategie pro rozvoj elektronizace zdravotnictví v ČR. Myslím si, že je potřeba, abychom dotáhli do konce projekty, jako je e-Recept, e-Neschopenka a elektronická výměna zdravotnické dokumentace.

Domnívám se, že v oblasti elektronizace zdravotnictví máme velký potenciál. Samozřejmě to vyžaduje silný tah na branku ze strany Ministerstva zdravotnictví, vlády a celé politické reprezentace.

Z mých slov je patrné, že digitalizace se dnes dotýká čím dál více oblastí našeho každodenního života. Je důležité zajistit, aby se digitální agenda stala nedílnou součástí agendy představitelů veřejné správy a politiků. Koneckonců to jsou politici, kteří nesou odpovědnost za zachování konkurenceschopnosti České republiky. A pokud nebudeme schopni zvládnout digitalizaci a elektronizaci, tak to může konkurenceschopnost naší země v příštích letech poškodit.

Věřím, že vaše konference přinese mnoho důležitých podnětů a námětů, se kterými budeme moci v příštích měsících a letech pracovat. Chtěl bych vám poděkovat za vaše pozvání a popřát konferenci úspěch.