Na úvod summitu se premiéři a prezidenti členských zemí Evropské unie věnovali tragické situaci v Sýrii a zejména ve městě Aleppo. Členové Evropské rady měli možnost vyslechnout starostu východní části Aleppa, který podal svědectví o naprosto katastrofální situaci východní části města a jeho obyvatel. Lídři EU vyzvali syrský režim a jeho spojence, zejména Rusko a Irán, aby okamžitě zajistili bezpečnou evakuaci obyvatel východního Aleppa, poskytli obyvatelům okamžitou pomoc, dodržovali platné humanitární právo a ochránili zdravotnický personál. "Situace v Aleppu je skutečně katastrofální. Česká republika Sýrii dlouhodobě dodává humanitární pomoc a navážeme na ni začátkem příštího roku, kdy v rámci programu MEDEVAC přijmeme do léčení sedm syrských dětí," uvedl po jednání český premiér Bohuslav Sobotka.

O roli Ruska diskutovali evropští lídři rovněž v souvislosti s vývojem konfliktu na východě Ukrajiny. S ohledem na nedostatečný pokrok při naplňování Minských dohod panovala na jednání shoda na nutnosti pokračování sankcí vůči Ruské federaci. Rada EU oficiálně potvrdí rozhodnutí v následujících dnech.

Evropská osmadvacítka dnes přijala rozhodnutí ve věci dalšího postupu ratifikace Asociační dohody s Ukrajinou v Nizozemsku, kde proběhlo neúspěšné referendum na jaře 2016. Konečné slovo v této věci bude mít nizozemský parlament. „Věřím, že se nám dnes podařilo udělat správný krok směrem k úspěšnému dokončení ratifikace Asociační dohody s Ukrajinou,“ zdůraznil předseda vlády.

Důležitým tématem dnešního summitu byla také jedna z českých priorit: bezpečnost a obrana EU. Evropská rada se zároveň shodla na posílení obranné a bezpečnostní spolupráce. "České republice se dnes podařilo spolu s Německem a Francií prosadit cíle pro příští měsíce v oblasti obrany. Jde o posílení schopností organizovat společné zahraniční mise, zjednodušení jejich financování, navýšení investic do obrany či podporu obranného výzkumu a průmyslu," komentoval dohodu premiér Sobotka.

Evropští státníci se věnovali také tématu migrace. Shoda panuje na společných prioritách v podobě ochrany vnější hranice, zastavení nelegální migrace a spolupráce se třetími zeměmi. Je důležité, že postupně začínají fungovat migrační dohody se zeměmi Afriky tzv. kompakty (Niger, Nigérie, Mali, Senegal a Etiopie). Obsahem dohod je intenzivní evropská pomoc zemím, které budou spolupracovat na snížení migračních tlaků a navracení migrantů z Evropy.