Vážený pane premiére, milý Andreji, vážení členové vlády, dámy a pánové,

jsem rád, že jsem opět tady. V této místnosti jsem působil čtyři roky a dodnes na to občas vzpomínám.

Přišel jsem jako každý rok, abych vyjádřil svůj názor na zákon o státním rozpočtu, a s Alenkou jsme to probírali v Lánech na expertním týmu, takže mám nabito.

Svoje vystoupení, které bude trvat asi patnáct, maximálně dvacet minut chci rozdělit do tří částí. Zaprvé, vnější podmínky rozpočtu. Zadruhé, moje ustavičná a zesilující kritika některých částí rozpočtu, čímž mám na mysli dotace obnovitelných zdrojů. Zbytečné vyhazování peněz. Abych byl pozitivní, tak třetí a závěrečná část bude návrh nových zdrojů, a myslím, že paní ministryni financí tento návrh, o kterém ona ostatně už dobře ví, jistě potěší.

Dámy a pánové, pokud jde o vnější předpoklady rozpočtu, nepotěším vás. Na rozdíl od některých optimistů se domnívám, že nejpozději v příštím roce dojde k výraznému utlumení české ekonomiky. Tento závěr opírám o fakt, že německá ekonomika již dnes má nulový růst. A vy dobře víte, že jsme minimálně ze třiceti procent závislí na německé ekonomice. Řešení samozřejmě je, jezdit s podnikatelskými misemi, jako jsme teď nedávno dělali v Srbsku, ale jezdit i do řady dalších zemí, hledat tam nové exportní příležitosti, méně mluvit o lidských právech a více mluvit o vývozních možnostech, tak.

Teď se ovšem musíme zamyslet nad tím, proč německá ekonomika začala stagnovat. Chtěl bych vám nabídnout své nezdvořilé vysvětlení. Těch faktorů je samozřejmě víc, ale jedním z faktorů je Energiewende, to znamená pokus restrukturalizovat energetický mix německé ekonomiky tak, aby se vyhovělo jednak zeleným fundamentalistům, kteří podporují obnovitelné zdroje, a jednak klimatickým fundamentalistům, kteří se v Německu snaží omezit ne jenom fosilní, ale dokonce i nukleární zdroje. Smutný důsledek je, že už dnes je cena elektřiny v Německu nejdražší. A to samozřejmě podlamuje konkurenceschopnost německé ekonomiky, ale tím ohrožuje i českou ekonomiku. Skončil jsem tento pasus výzvou, nenechme se zblbnout těmito pokusy. Chraňme si náš energetický mix, a pokud někdo bude zastávat názor, že nás zachrání větrníky, nebo soláry, pak si myslím, že je to velmi, velmi chybná koncepce, proto také podporuji další dostavbu jaderných bloků.

Druhá věc, z těch tří, o kterých chci mluvit, se týká struktury rozpočtu. Milí přátelé, jen velký dobrák platí solárním baronům a odvolává se na to, že kdysi dávno, nechci teď mluvit o inteligenci těch, kdo to navrhli, Poslanecká sněmovna přijala rozhodnutí o takovém dotování obnovitelných zdrojů, že soláry jsou dotovány patnáctkrát více, než je tržní cena kilowatthodiny, patnáctkrát více. Kdo by to nechtěl, že? A my, a to bude i předmětem, Andreji, mé kritiky, když budu mluvit v Poslanecké sněmovně, my s tím pořád nic neděláme. Namítali jste mi, že kdybych zaútočil razantně na soláry a solární barony, takže to vyvolá řadu arbitráží. Ano, ale tady Alenka vyhrála už tři arbitráže se solárními barony, zaplať pán bůh za to. A když jsme hledali nějaké další řešení, je tady solární daň, je tady překompenzace, je tady možnost snížení výkupních cen. Hledejme kombinaci všech těchto řešení, protože jenom pan ministr Havlíček má ve svém rozpočtu dvacet sedm miliard dotací na obnovitelné zdroje, a dohromady to celkově naši ekonomiku zatěžuje asi padesáti miliardami.

Druhá, poslední poznámka je počet úředníků. Honzo, já nechci snižovat Tvé oblíbené policisty, hasiče a já nevím koho všeho, ale počet státních úředníků se proti mé vládě zvýšil přesně dvojnásobně. Přitom si uvědomte, že my vyhazujeme peníze za informatizaci veřejné správy, například Nejvyšší kontrolní úřad upozornil, že Míša Marxová vyhodila jednu miliardu dvě stě milionů korun na dva nefungující informační systémy. Za normálních okolností, a Jirka Rusnok to ví, by tady platil známý robot algoritmus, který vedl k redukci počtu rutinních bankovních úředníků. Tento algoritmus bez jakékoli reklamy funguje, že. A na druhé straně děláme velkou reklamu digitalizaci a počty státních úředníků, kteří by měli být takto algoritmizováni, nám neustále bohužel roste. Je tu sice Parkinsonův zákon, to všichni víme, ale myslím si, že například těch šest tisíc míst, které nejsou obsazeny, by se mělo jednoduše zrušit, a je tady celá řada dalších opatření, která teď už nechci rozebírat. Takže moje kritika je dotace obnovitelným zdrojům a příliš velká tolerance vůči růstu počtu státních úředníků, tak.

Třetí a poslední část mého vystoupení je také něco pozitivního a ne jenom kritika. Milý Andreji, ve volebním programu občanského hnutí ANO je věta, zrušíme daňové výjimky, protože každá z nich musí býti zaplacena někým jiným, tedy tím, kdo ty daně platí, a já jsem si ten volební program hnutí ANO přečetl. Jinými slovy z toho vyplývá, že není důvod, aby se tady rozplemenily nejrůznější extrabuřty. Myslím, že u kolegů Hamáčka a Maláčové jsem našel v tomto názoru pochopení, že Jano, našel? Našel. Dobře. Tak v každém případě si myslím, že extrabuřty by měly zmizet, i když si uvědomuju, že za každým z nich stojí nějaká slabší, nebo silnější lobbistická skupina, která si to kdysi dávno vymohla. Mimochodem, teď zrovna se projednává návrh zákona o dodávce plynu do bytových domácností, a naše opozice bojuje za to, aby tam byla vyňata daňová výjimka, tedy aby nebyla rušena daňová výjimka, přičemž jsem si nechal spočítat, že kdyby k této výjimce nedošlo, tak by cena plynu pro bytové domácnosti vzrostla o dvě, slovy dvě procenta, což, jak jistě uznáte, není zrovna likvidační.

Vyvěsil jsem na svůj web takovou tabulku daňových výjimek od těch největších po ty menší, když to sečtete, přátelé, víte to, kolik to dělá? Tři sta osmnáct miliard. Tak ještě jednou, tři sta osmnáct miliard. Zdroje tady jsou, i když poněkud jiné, než Vladimír Špidla měl na paměti. A já si samozřejmě nedělám iluze, že by se vládě podařilo to jedním rázem vymýtit a zavést rovná pravidla, aby daně platili všichni a nikdo z toho neutíkal, ale salámovou metodou, postupně, a to i v souvislosti se zhoršující se ekonomickou situací, jsou tady skutečně zdroje, jen mít odvahu je použít a bojovat s těmi lobbistickými skupinami. Tři sta osmnáct miliard, to by bylo peněz na investice, dokonce i na sociální programy by se něco našlo a podobně. Rozpočet by byl přebytkový. Samozřejmě, že by zuřili ti, kteří by přišli o daňové výhody, s tím musíme počítat.

Zcela závěrem, málokdy to dělám, ale tady to udělám, Milý Andreji, máš skvělou ministryni financí a málo si jí vážíš. To je božský dar, kterého se Ti dostalo z nebes, a ty bys měl každý den, vstávaje, lehaje se modlit ne jenom za odborné schopnosti ministryně financí, ale i za její diplomatické umění, které projevila při jednání s jednotlivými ministry. Já vím, že to má těžké, protože je vždycky v oslabení proti těm, kdo chtějí víc a víc peněz, ale svoji roli i tentokrát zvládla skvěle a já bych jí chtěl za to poděkovat.

Děkuji Vám za pozornost.

Miloš Zeman
prezident republiky

Úřad vlády ČR, 16. září 2019