Vážený pane předsedo, vážení soudci Ústavního soudu České republiky,

dovolte mi, abych se na Vás obrátil jako amicus curiae a zejména jako hlava státu odpovědná za ústavní stabilitu České republiky.

V současnosti probíhá u Ústavního soudu řízení Pl. ÚS 44/17 týkající se zrušení části zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon"). Předně bych chtěl upozornit, že jako prezident republiky jsem si vědom nezávislosti rozhodování Ústavního soudu a plně ji respektuji.

V situaci, kdy výše podaný návrh skupiny senátorů byl podán k Ústavnímu soudu před více jak třemi roky, považuji v nynější situaci, kdy jsem rozhodl o vyhlášení termínu voleb do Poslanecké sněmovny a kontrasignované rozhodnutí bylo již publikováno ve Sbírce zákonů dne 31. prosince 2020 pod č. 611/2020, za ústavně nezodpovědné zasahovat do probíhajícího volebního procesu. V důsledku vyhlášení termínu voleb započala v souladu s volebním zákonem volební kampaň a již byly provedeny některé úkony související s organizací voleb jako takových (např. Státní volební komise již vylosovala volební kraj, kterému budou připočteny hlasy občanů ČR ze zahraničí; jsou pevně fixovány volební okrsky).

Nicméně to nejpodstatnější, co rozhodování ve výše uvedeném řízení může znamenat, je destabilizace ústavního systému České republiky. V situaci, kdy by došlo k derogaci některých esenciálních ustanovení volebního zákona, bude postavena celá politická reprezentace do obtížné situace nalézt v limitně krátké době širokou politickou dohodu nad zněním volebního zákona. Nemusím zvláště zdůrazňovat, že volební zákon je organickým zákonem podle čl. 40 Ústavy ČR a tudíž by musela být nalezena shoda jak v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu. Jako hlava státu se ovšem musím zabývat při výkonu ústavní funkce také otázkou, co když taková politická dohoda nalezena nebude. V případě, kdy nedojde mezi oběma komorami Parlamentu ČR k dohodě například na uspořádání volebních krajů, nastává okamžik ústavní krize, pro kterou nemá Ústava ČR nastavené způsoby řešení. Pokud nebude rozhodnuto Parlamentem České republiky o volebních krajích, v případě jejich zrušení v právě probíhajícím řízení před Ústavním soudem, pak se volby nebudou moci uskutečnit v již vyhlášeném termínu 8. - 9. 10. 2021, ani v souladu s ústavním pravidlem zakotveným v čl. 17 Ústavy ČR, podle kterého se volby do Poslanecké sněmovny konají ve lhůtě 30 dnů před koncem volebního období Poslanecké sněmovny. V takové situaci dojde ke dni 21. 10. 2021 k zániku mandátů všech poslanců v souladu s čl. 25 písm. b) Ústavy ČR. V situaci zániku mandátů všech poslanců v důsledku uplynutí volebního období nepřechází na Senát Parlamentu České republiky pravomoc přijmout formou zákonného opatření Senátu novelu volebního zákona, protože toto výslovně zapovídá čl. 33 odst. 2 Ústavy ČR. V takové situaci by ani vláda České republiky nebyla povinna podat demisi v souladu s čl. 73 odst. 2 větou druhou Ústavy ČR, neboť by ani neproběhla ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny.