Setkání proběhlo za účasti prezidenta republiky, předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předsedy vlády, ministra zahraničních věcí, ministra obrany a ministra vnitra, aby jednali zejména o těchto zahraničněpolitických tématech:

COVID-19 a mezinárodní dopady

NÚČ konstatovali vážný a trvající stav pandemie COVID-19 a v té souvislosti vyzvali občany ČR k odpovědnému přístupu. Tak jako má pandemie dopad na téměř všechny oblasti našich životů, promítá se i do zahraniční politiky včetně omezení zahraničněpolitické agendy nejvyšších představitelů ČR. NÚČ diskutovali o důsledcích pandemie pro postavení České republiky v mezinárodních vztazích. Shodli se, že pandemie nepřinesla nové trendy do již měnícího se mezinárodního prostředí, ale spíše zesílila a urychlila některé již existující. Jedním z hlavních trendů je další oslabování důvěry mezi klíčovými hráči a rostoucí tlak na reformy mezinárodních multilaterálních institucí. Multilaterální, ale i regionální a přeshraniční spolupráce bude i v post-pandemické době důležitou součástí mezinárodních vztahů, a musí proto zohlednit poslední zkušenosti z krizové doby, mezi něž patří např. rostoucí napětí mezi solidaritou a národním zájmem.

Dosavadní prosperita České republiky je založena na otevřenosti ekonomiky a zakotvení ve společenství zemí sdílejících hodnoty svobody, demokracie, lidských práv a právního státu. Pandemie ukázala zranitelnost otevřených ekonomik, NÚČ proto podporují zvyšování odolnosti České republiky v klíčových oblastech s důrazem na zajištění bezpečnosti České republiky mj. také v oblastech jako nastavení globálních dodavatelských řetězců a obecně ekonomických vztahů. NÚČ považují zvyšování odolnosti za koncept, který umožňuje snižovat rizika vyplývající z otevřenosti ekonomiky a měl by být uplatněn i v rámci společné obchodní politiky EU. NÚČ konstatují, že tento aspekt má také geopolitický rozměr a vyžaduje posilování spolupráce zemí sdílejících stejné hodnoty, především v rámci EU a NATO, ale také s dalšími podobně hodnotově založenými partnery. NÚČ zároveň zdůrazňují potřebu veřejných investic a efektivitu vynakládání veřejných prostředků v rámci tzv. evropského plánu obnovy. Pandemie může přinést vážné sociální a ekonomické problémy, proto by ČR měla usilovat o využití všech možných nástrojů nejen na domácí úrovni, ale i zdrojů a zkušeností na mezinárodní úrovni k maximálnímu zmírnění dopadů na obyvatele, zejména pak ohroženější skupiny jako nízkopříjmové, seniory či čerstvé absolventy škol.

NÚČ závěrem konstatovali, že krize související s probíhající situací pandemie je v mnoha ohledech příležitostí a šancí pro zefektivnění bilaterální i multilaterální spolupráce.

Obrana a bezpečnost

Aktuální všeobecný a od konce druhé světové války bezprecedentní ekonomický pokles vytváří nové nejistoty. NÚČ konstatují, že jedním z předpokladů ekonomické důvěry a růstu je bezpečné a stabilní prostředí. NÚČ považují za nutné udržet Českou republiku na špici nejbezpečnějších zemí světa. Vzhledem k propojení vnitřní a vnější bezpečnosti považují NÚČ za nezbytné nadále přispívat k bezpečnosti státu a spojenců dalším posílením schopností zapojit různé nástroje (diplomatické, vojenské a bezpečnostní, ekonomické a rozvojové), včetně zajištění jejich financování. Předpokladem je zajištění stability a modernizace armády a dosažení stávajícího aliančního závazku vydávat 2 % HDP na obranu, který NÚČ trvale podporují a očekávají, že při jeho naplňování budou výrazně posíleny a modernizovány schopnosti ozbrojených sil, včetně významného zapojení českého obranného a bezpečnostního průmyslu. Vedle výdajů na obranu považujeme za nezbytné navyšovat výdaje do vnitřní bezpečnosti, a to především investicemi do rozvoje Policie ČR, Integrovaného záchranného systému, kybernetické bezpečnosti a boje s nelegální migrací. Jednou z klíčových priorit je příspěvek k boji proti terorismu a nelegální migraci, včetně operačního nasazení, především v Afghánistánu, na Blízkém východě a v Sahelu (operace TAKUBA/BARKHANE/výcviková mise EU Mali). Ve všech operacích považují NÚČ za klíčový aspekt vzájemnou odpovědnost a solidaritu všech zapojených zemí (princip „together in, together out“).

Sousedství EU (Bělorusko, jih Evropy, Náhorní Karabach, nové dohody na Blízkém východě, Irán)

NÚČ se shodli na tom, že nedílnou součástí bezpečnosti Evropy je bezpečnost a stabilita v jejím sousedství. Historie Evropy dokazuje, že trvalá stabilita, bezpečnost a prosperita stojí na demokracii, lidských právech a právním státu. NÚČ proto konstatovali zásadní znepokojení z vývoje v Bělorusku, kde bylo voličům upřeno právo svobodně a spravedlivě vybrat si své zástupce. Tyto aspirace s cílem okamžitého nezávislého opakovaného sečtení odevzdaných volebních lístků ze srpnových voleb pod mezinárodní kontrolou a následné organizace nových svobodných a spravedlivých voleb s umožněním účasti všem nominovaným kandidátům a pod dohledem mezinárodních pozorovatelů mají podporu České republiky. Současně NÚČ konstatovali nepřijatelnost represí vůči pokojným občanským protestům, jež mají za následek mrtvé, zraněné a pohřešované, a podpořili sankce EU vyjadřující tuto nepřijatelnost. Neveřejná ceremonie inaugurace Alexandra Lukašenka prezidentem Běloruska, která proběhla v rozporu s ústavou i vůlí běloruských občanů, nedává Alexandru Lukašenkovi demokratickou legitimitu. Česká republika bude i nadále podporovat rozvoj občanské společnosti a zejména nezávislých médií v Bělorusku, což nelze považovat za vměšování do vnitropolitické situace v zemi.

NÚČ vyslechli informace o aktuálním vývoji ve východním Středomoří. Vyjádřili znepokojení nad eskalací situace a vyzvali všechny strany k jednání a řešení sporu v souladu s mezinárodním právem.

NÚČ dále byli informováni o aktuální situaci v Náhorním Karabachu, kdo probíhají nejkrvavější střety od jara 2016. Vyjádřili politování nad množstvím obětí a shodli se, že rozsáhlá vojenská ofenziva musí skončit. NÚČ důrazně apelují na obě strany, aby okamžitě ukončily vyhrocenou situaci, která ohrožuje civilní obyvatelstvo, a udržitelné řešení hledaly pouze diplomatickým vyjednáváním.

NÚČ vysoce ocenili uzavření dohod mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty a mezi Izraelem a Bahrajnem, jež mají potenciál zásadně změnit dosavadní destabilizační dynamiku v regionu a vyústit ve spolupráci a mír v regionu. NÚČ proto považují nastoupení a pokračování tohoto trendu za důležitý krok, jenž může také vyústit v úspěch přímých bezpodmínečných jednání mezi Izraelem a Palestinou a naplnění našich priorit, včetně dalšího posilování našeho zastoupení v Jeruzalémě.

NÚČ vyjádřili zásadní znepokojení z pokračujících aktivit Iránu v jaderné, proliferační i regionální dimenzi. Česká republika nadále podporuje jadernou dohodu s Íránem (JCPOA) jako cestu k řešení části těchto aktivit, proto je potřeba urychleně řešit pokračující porušování závazků z JCPOA ze strany Iránu. Česká republika také podporuje všechny aktivity, které povedou k zachování efektu zbrojního embarga OSN, jež má podle JCPOA brzy zaniknout.

Česko-ruské vztahy

Nejvyšší ústavní činitelé potvrdili zájem České republiky na konstruktivním a smysluplném dialogu s Ruskem, který bude přirozeně vycházet z našeho hodnotového ukotvení v evropských a euroatlantických strukturách a chování Ruska vůči zájmům těchto struktur a spojenců. Cílem připravovaných konzultací je obnovení korektních bilaterálních vztahů a standardní diplomatické komunikace s Ruskou federací. Konzultace mají být příležitostí k věcné debatě o širokém spektru témat vzájemných vztahů, včetně řešení nejpalčivějších bilaterálních problémů, k čemuž je česká strana připravena. Nemůže se ale jednat o jednostranný proces. Ústavní činitelé očekávají, že ruská strana v tomto ohledu bude mít stejný zájem jako ČR.