Základní myšlenka projektu se dá shrnout do věty "Svět v jedné zahradě". Části zahrady jsou věnovány tématice jednotlivých kontinentů a každá část obsahuje prvky, které mají zcela odlišnou podobu podle jednotlivých světadílů.

„Přírodní zahrada vznikala od loňského podzimu, a to na základě projektu architektky Anny Kajzarové. Vytvořila zahradu plnou herních prvků a dřevin, které rozvíjejí pohyb, motoriku, ale také znalosti dětí o tom, jak příroda a krajina funguje. Šlo především o vytvoření ekologicky pestrého prostředí, ve kterém se děti naučí poznat přírodu a žít s ní,“ uvedl primátor Dan Jiránek.

Dispozice pavilonové školky umožnily vytvořit pět částí zahrady, které symbolizují světové kontinenty. Dá se tedy hovořit o „Světě v jedné zahradě“. „Snažili jsme se zhmotnit všechny přírodní živly, díky kterým děti využijí všechny smysly, tedy hmat, čich, chuť i zrak. Jednotlivé zahrady jsou ucelené, tak, aby na sebe všechny hrací a dopadové plochy navazovaly, a minimalizoval se tak pocit uměle vytvořené krajiny,“ konstatovala Vladimíra Strnadová z Odboru životního prostředí Magistrátu města Kladna.

Zahrada u pavilonu A symbolizuje Asii. „Najdeme v ní tak například čajový altán, vodní prvek obklopený sakurami, meteorologickou stanici, hliněnou stavbu, zvukový koutek s dendrofonem, kamenofonem a  dřevěným xylofonem.

Velkou část ‚australské‘ zahrady u pavilonu B tvoří vyvýšené pěstitelské záhonky, kde si jednotlivé třídy mohou pěstovat plodiny a sledovat všechny klíčové fáze růstu rostlin. Dále zde najdeme vrbové stavby a  vrbová hnízda, která jsou umístěna v divokém koutě vysazených ovocných keřů. Koordinaci pohybu bude testovat kamenný krokodýl a dřevěné průlezky,“ představil první dva kontinenty primátor.

Nejzajímavějším prvkem „africké“ části u pavilonu C budou zajisté slaměné žirafy, které vypadají velice věrohodně. Dále je zde vytvořena velká písečná duna a písková plocha, která skrývá tajemství. Když se děti budou hodně snažit, tak pod odkrytí několika cm písku najdou kostru dinosaura a dostanou tak možnost stát se na chvíli archeology. Malé slečny uvítají nově postavenou kuchyňku s velkou pracovní plochou a  zavedenou vodou. Dominantu tvoří zrekonstruovaná chýše, která v letních dnech nabídne stín, který za pár let poskytnou i vysazené mandloně.

Zahrada u pavilonu D představuje Ameriku a prim tu hraje indiánské tee-pee pokryté plachtou a také vymodelovaný kopec s balančními špalky. Na jeho vrcholu stojí nádherně vymalovaný totem. V této části zahrady mohou děti vyzkoušet, jaké to je být stavebníkem a využít ke hraní všech materiálů a vybavení, které nabízí vybudované staveniště. Pohybové schopnosti otestují na síti upevněné mezi kůly.

V zákoutí u posledního pavilonu se nachází největší vrbová stavba této zahrady. „Jde o venkovní učebnu s pevnou podlahou, která může být využívána pro různé akce školky. Po postupném zarůstání a zaplétání poskytne dětem dostatek stínu. Prosklené bedýnky umožní dětem sledovat, jak roste rostlina v půdě, díky sklu uvidí, jak zakořeňuje a jak jí rostou jednotlivé vedlejší kořínky. Zrak děti procvičí na sledování pohybu ptáčků, které sem snad přilákají nové, na stromech umístěné budky. Nechybí ani broukoviště, kdy díky okýnkům a dvířkám bude možné sledovat práci brouků na mrtvém dřevě, představil „evropskou“ část přírodní zahrady MŠ Na Vyhaslém primátor Jiránek.

Celek zahrady dotváří barevně upravené zídky jednotlivých teras, malba na nich vždy koresponduje s jednotlivým světadílem. Do zahrady bylo celkově vysázeno 77 keřů, 18 ovocných dřevin, 20 stromů a 17 ks trvalek, trav a kapradin. „Věříme, že si všichni budou užívat objevování všeho, co zahrada nabízí. Věříme, že přírodní prvky napomohou zdejšímu montessori systému vzdělávání. Například na vodním prvku mohou pedagožky dětem názorně vysvětlovat koloběh vody v přírodě,“ podotkl primátor.

Náklady na přírodní zahradu Na Vyhaslém činí přes 4,3 milionu korun, z toho 500 tisíc korun město získá z  dotací Národního programu životního prostředí pod Státním fondem životního prostředí ČR.